Atény – Průběžné výsledky předčasných voleb do řeckého parlamentu ukazují na jasnou výhru levicové opoziční strany SYRIZA. Po sečtení téměř 90 procent okrsků má podle řeckého ministerstva vnitra na kontě 36,29 procenta hlasů. Druhé místo obsadila konzervativní Nová demokracie premiéra Antonise Samarase s necelými 28 procenty. Ten už uznal porážku a gratuloval Syrize k vítězství. K urnám přišlo 63,5 procenta voličů.
Vítězství krajně levicové strany SYRIZA naznačovala v posledních týdnech řada předvolebních průzkumů. SYRIZA se ostře staví proti úsporné politice naordinované zahraničními věřiteli a slibuje vyjednat lepší podmínky pro splácení řeckého dluhu. Panují proto obavy, jak na její vítězství zareagují evropské finanční trhy.
Premiér Antonis Samaras už opozičnímu lídrovi Alexisu Tsiprasovi v telefonickém rozhovoru k vítězství ve volbách pogratuloval. Mluvčí SYRIZY Panos Skurletis označil triumf strany jako poselství Evropě proti úsporným opatřením a ve prospěch důstojnosti a demokracie. Na sociální síti Twitter pak SYRIZA vzkázala, že „naděje zvítězila“.
Podle zpravodaje ČT vládne ve volebním štábu SYRIZY velmi povznesená nálada. „Lidé oslavují. A neoslavují jenom Řekové, ale i sympatizanti SYRIZY z jiných zemí Evropy. Jsou tu například Italové, Angličani nebo Francouzi. Všichni říkají, že dnešní výsledek představuje velkou naději, že v Evropě skončí politika škrtů,“ popsal Zdeněk Fučík.
„Na náměstí před athénskou univerzitou, kde vystoupil šéf SYRIZY Tsipras, byla elektrizující a karnevalová nálada. Bylo vidět, že Řekové – alespoň ti, kteří tam přišli – cítí po letech škrtů určité zadostiučinění a zároveň i určitou hrdost, že ukázali Evropě, že dál už škrty snášet nehodlají,“ dodal později Fučík (kdo je Alexis Tsipras a co po volbách řekl, se dočtete zde).
Z průběžných výsledků nicméně zatím není jasné, zda bude levicový lídr schopen sestavit jednobarevnou vládu. Vítěz voleb může podle řeckého volebního systému počítat s bonusem 50 křesel. Podle dosud sečtených hlasů by tak SYRIZA mohla obsadit 149 křesel. Na absolutní většinu ve 300členném parlamentu ale potřebuje 151 poslanců.
Do sněmovny by se podle průběžných výsledků dostalo ještě pět dalších stran. Na třetí pozici se umístil krajně pravicový Zlatý úsvit s 6,3 procenta hlasů. Středová proevropská strana Potami oslovila 6 procent voličů. Tříprocentní hranici nutnou pro vstup do zákonodárného sboru překročili ještě komunisté (5,5 procenta), socialisté a Nezávislí Řekové (shodně 4,7 procenta). O těch se hovoří jako o možném koaličním partnerovi SYRIZY.
Předseda socialistické strany Pasok a dosavadní ministr zahraničí Evangelos Venizelos také přijal neúspěch ve volbách. V projevu k voličům prohlásil, že mu bylo ctí sloužit své zemi. Třetí místo pro Zlatý úsvit označil za „špatné znamení“.
Pod hranicí nutnou pro vstup do parlamentu zůstala strana bývalého socialistického premiéra Jorgose Papandrea. Hlas jí dalo jen 2,4 procenta voličů.
Na předběžné výsledky řeckých voleb už stačily reagovat i finanční trhy. Během obchodování v Austrálii a na Novém Zélandu kurz eura oslabil o téměř půl centu na 1,1170 USD. Přiblížil se tak jedenáctiletému minimu 1,1115 USD. Euro se na něm ocitlo už v pátek, kdy nervozita před volbami vrcholila.
„Řekové jsou frustrovaní“
Podle publicisty a politologa Thomase Kulidakise šli Řekové k volbám s tím, že by mohlo dojít ke změně. „Jsou frustrovaní tím, že lidé, kteří dostali zemi do problémů, se stále vracejí k moci. A zároveň jsou frustrovaní tím, jak s nimi zachází zahraničí, protože vždycky byli pro euro, pro Evropskou unii a mají pocit, že se nedočkali žádného vděku.“
Kulidakis však neočekává, že SYRIZA bude v případě vítězství prosazovat radikální kroky jako například vystoupení z eurozóny, o nichž se ještě před volbami spekulovalo. Většina Řeků si totiž odchod z eurozóny ani nepřeje. SYRIZA bude spíše chtít jednat s mezinárodními věřiteli o odpuštění části dluhu a zmírnění úsporných opatření.
„Nynější dluh dosahuje 175 procent HDP, což Řecko nebude nikdy schopno splatit,“ poukázal Kulidakis. „SYRIZA bude požadovat, aby splátky byly navázány na růst. To znamená, že pokud se zemi bude dařit, bude splácet. A pokud se jí bude dařit méně, bude splácet méně,“ nastínil politolog.
Analytik Raiffeisenbank Michal Brožka však předpokládá, že proti odpuštění části dluhu se postaví jak členové eurozóny, tak Evropská centrální banka. „Co je reálně možné vyjednat, je snížení úrokových sazeb nebo prodloužení splatnosti dluhů. Ale myslím si, že očesání dluhů, které jsme viděli v roce 2012, je nepravděpodobné,“ řekl Brožka.
Tomu by nasvědčovalo i vyjádření prezidenta německé centrální banky Jense Weidmanna pro televizi ARD, podle kterého Řecko bude i nadále potřebovat pomoc. Dostane ji ale pouze tehdy, bude-li ctít smlouvy s mezinárodními věřiteli. „Doufám, že nová vláda nezpochybní to, co se [od Řeků] očekává a čeho již bylo dosaženo,“ nechal se slyšet šéf Bundesbanky. Ta má nejen v Evropě značný respekt a hraje klíčovou roli v jednáních o záchranném programu.
Na dotaz, zda je možný i třetí „sestřih“ (angl. haircut), jak se ve finanční hantýrce říká restrukturalizaci dluhu, Weidmann odpověděl: „Pro mě je rozhodující, aby Řecko mělo dlouhodobě stabilní veřejné finance, a pokud to tak nebude, pak ten 'sestřih' poskytne jen krátkou pauzu k nadechnutí.“
Brožka je přesvědčen, že Řecko by mělo pokračovat v nastaveném kurzu reforem, které už nesou své ovoce. „Řecko v tuto chvíli prožívá růst HDP a mírně se snižuje nezaměstnanost. Také vidíme primární přebytek veřejných rozpočtů, což znamená, že kdyby Řecko nemuselo splácet dluhy, tak by hospodařilo přebytkově,“ poznamenal ekonom.
Řecko se v dubnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Zatím se dohodlo na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,6 bilionu Kč).
Výměnou za to musela vláda zavést masivní škrty, snížit důchody či mzdy a opakovaně zvýšit daně. Tato opatření jen prohloubila hospodářskou recesi a měla hluboké sociální dopady. Nezaměstnanost v Řecku v současnosti přesahuje 25 procent; mezi mladými lidmi nemá práci každý druhý. Ekonomika se oproti době před krizí zmenšila o čtvrtinu, zatímco veřejný dluh se zvýšil ze 146 procent HDP v roce 2010 na loňských 175,5 procenta. V absolutním vyjádření činí asi 320 miliard eur (8,9 bilionu korun). Je tedy druhý největší na světě za Japonskem.
