Brusel/Moskva – Moskva podle Severoatlantické aliance stále nerespektuje své mezinárodní závazky. NATO proto nemění své dubnové rozhodnutí přerušit veškerou praktickou spolupráci, uvedl po jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO generální tajemník Anders Fogh Rasmussen, krátce před summitem EU. Na něm budou v pátek lídři zemí Unie řešit, zda na Rusko uvalí kvůli ukrajinské krizi další sankce. Ruský parlament dnes sice zrušil svůj souhlas s možným použitím ruských ozbrojených sil na Ukrajině, na druhou stranu proruští separatisté přes vyhlášené příměří sestřelili ukrajinský vrtulník.
Putin dnes v konferenčním telefonickém rozhovoru s nejvyššími představiteli Ukrajiny, Francie a Německa jednal o situaci na východě Ukrajiny a vyslovil se pro prodloužení klidu zbraní. Zastavení palby, které má skončit v pátek ráno, by podle Putina mělo být prodlouženo, aby znepřátelené strany měly víc času na vzájemné konzultace.
Na to, že má platit příměří, je ale na východě Ukrajiny hodně horko. Znovu se bojuje o doněcké letiště, množí se bombové útoky povstalců na železniční tratě a v úterý postup proruských povstalců korunovalo sestřelení vrtulníku u Slavjansku. „Jen jsme dali těm klukům na druhé straně čas, aby se opevnili a přivezli si munici,“ komentoval ukrajinský voják u Slavjansku.
Aliance od Ruska žádá čtyři konkrétní kroky k uklidnění situace: Moskva by měla přijmout skutečná a efektivní opatření pro ukončení destabilizace Ukrajiny, implementovat mírový plán ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, ukončit podporu ozbrojených proruských separatistických skupin a zastavit přesun lidí i zbraní přes rusko-ukrajinskou hranici. „Toto je skutečná možnost, jak uklidnit krizi způsobenou ruskou agresí,“ míní Rasmussen.
„Jsme hluboce odhodláni Ukrajinu podporovat,“ dodal Rasmussen. NATO se proto dnes dohodlo na balíku podpůrných opatření, včetně vzniku nových fondů. Z nich by mělo jít financování „výstavby bezpečnostních kapacit“ v oblastech, jako je logistika, velitelské řízení, obrana proti kyberútokům, ale třeba také programy pomáhající reintegraci veteránů do civilního života.
Anders Fogh Rasmussen, generální tajemník NATO:
„Rusko veřejně označuje NATO za hrozbu, i když jsou to ve skutečnosti nezákonné ruské akce na Ukrajině, které ohrožují mezinárodní uspořádání.“
Ministři dnes posoudili vývoj od dubna, kdy bylo rozhodnuto o přerušení praktické spolupráce s Ruskem. Otevřena zůstává jen diplomatická komunikace. V ruském chování podle Rasmussena nenastala změna, proto Aliance svůj přístup nezmění, dokud Rusko své mezinárodní závazky nezačne plnit.
Ruský parlament zrušil Putinovo právo nasadit armádu na Ukrajině
Horní komora ruského parlamentu dnes zrušila právo udělené na jaře prezidentu Vladimiru Putinovi k nasazení ozbrojených sil na Ukrajině k ochraně tamních Rusů. Zrušení této výsady navrhl přímo ruský prezident. Gesto má podle Kremlu přispět k uklidnění situace na Ukrajině. Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin tento krok označil za pozitivní.
Jak nicméně pro agenturu Reuters poznamenal nejmenovaný ruský zákonodárce, Rada federace je i nadále připravena právo hlavě státu opětovně udělit, jestliže to bude potřeba. Rovněž Putin už dříve uvedl, že i přes odebrání práva nasadit na Ukrajině armádu se Moskva nezříká ochrany tamní ruskojazyčné menšiny.
Usnesení horní parlamentní komory z letošního 1. března dávalo Putinovi právo použít ruskou armádu na ukrajinském území „do normalizace společenské a politické situace“. Rada federace tehdy reagovala na Putinovu žádost o „ochranu bezpečnosti ruských občanů a krajanů, jakož i příslušníků ruských ozbrojených sil“ dislokovaných na okupovaném a později anektovaném Krymu.
Příměří na Ukrajině ohrožují útoky povstalců
Příměří na východě Ukrajiny sice oficiálně trvá, ale zprávy o jeho porušování jsou stále častější. Podle ukrajinských novinářů za posledních 24 hodin explodovalo sedm náloží na železničních tratích v Doněcké oblasti. Povstalci dnes zaútočili na mezinárodní letiště v Doněcku a ostřelují pozice armády u Slavjanska a města Krasnyj Lyman. Armáda údajně na provokace neodpovídá.
Porošenko varoval, že kvůli neustálým incidentům vypoví příměří
Ukrajinský prezident Petro Porošenko vyhlásil minulý pátek jednostranný klid zbraní. Putin se posléze vyslovil pro prodloužení klidu – týden prý k nastolení míru nestačí. Klid zbraní ale v úterý narušilo sestřelení armádního vrtulníku, při kterém zahynulo devět lidí. K činu se přihlásili rebelové. Situace na Ukrajině je po tomto incidentu napjatá a Porošenko varoval, že kvůli neustálým incidentům příměří vypoví. Také nařídil vojákům, aby bez rozpaků opětovali palbu, pokud budou napadeni. Rebelové tvrdí, že armáda dohodnutý klid zbraní porušuje.
Podle českého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka podobné akce situaci zhoršují. „Pak by to mohlo vést k tomu, že v pátek bude muset Evropská rada uvažovat o nějakém dalším kroku,“ míní. V současné chvíli podle něj není možné odhadnout, jak v pátek EU rozhodne, neboť situace se vyvíjí. „Rusko by mělo být schopné změnit situaci na hranicích. Jde o to, aby byly vidět skutečné kroky, které pomáhají změnit špatnou situaci na východě Ukrajiny,“ připomněl český ministr.
NATO v reakci na krizi okolo Ukrajiny posílilo vojenská cvičení v členských zemích na východě kontinentu, hlídkování v Baltu i Černém moři a vzdušnou ochranu Pobaltí. Roste diskuse o možném rozmístění vojáků spojeneckých zemí na východě NATO, zástupci Česka dávali v minulých týdnech opakovaně najevo, že takový vývoj příliš nepodporují.
