Rakousko se dlouho bránilo limitům, teď příjem žadatelů o azyl výrazně omezí

Rakousko výrazně omezí příjem žadatelů o azyl. Letos jich má být 37 500 a do poloviny roku 2019 celkem nejvýše 127 500. Rozhodnutí padlo na jednání vlády s hejtmany spolkových zemí. V Rakousku loni požádalo o azyl asi 90 tisíc lidí, což je jen zlomek ze stovek tisíc běženců, kteří zemí prošli do Německa a severských států.

Kancléř Werner Faymann, který se podobně jako vláda v Německu dlouho bránil stanovení jakýchkoli limitů, označil stanovená čísla za „normativ“, zatímco podle vicekancléře Reinholda Mitterlehnera jde o „horní hranici“. Co však bude následovat v případě překročení uvedeného limitu, zůstává otevřené. Kancléř zároveň uvedl, že svým krokem chce jeho vláda také burcovat Evropu.

Migranti na srbsko-makedonské hranici
Zdroj: Marko Djurica/Reuters

„Nemůžeme v Rakousku přijmout všechny žadatele o azyl,“ zdůraznil Faymann v souvislosti s důvody, které vedly k rozhodnutí omezit příjem žadatelů o azyl a k výrazné změně dosavadní politiky Vídně. Dojednaný postup přitom označil za „nouzové řešení“ a „plán B“. „Velké množství uprchlíků přetěžuje náš systém,“ podpořil předsedu vlády vicekancléř.

Dohodnutá horní hranice pro letošek činí 37 500 žadatelů, pro příští rok 35 000 a pro rok 2018 jen 30 000. Od ledna do konce června 2019 se pak počítá s přijetím dalších 25 000 lidí.

Pokud jde o postup při případném překročení stanovených limitů, není vláda zatím schopna říci, jak se bude postupovat. Chce si nechat vypracovat dva právní znalecké posudky, z nichž pak bude vycházet. Uvažuje se například o vytvoření zvláštních zón v pohraničí, kde by čekali lidé, kteří přijdou po naplnění limitu pro příjem žadatelů. Kancléř se zmínil o výrazném posílení kontrol na hranicích a Mitterlehner o možném zvýšení počtu zamítnutí žádostí.

Podle lidovecké ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové bude letošní hranice 37 500 žádostí o azyl ve skutečnosti znamenat brzkou „stopku“. Předpokládá totiž, že tento limit bude naplněn už před létem. Ministryně také dala najevo, že je s výsledky jednání vcelku spokojená. „Bylo rozhodnuto o všem, co je podle mne pro budoucnost naší země důležité,“ konstatovala. Miklová-Leitnerová už v pátek prohlásila, že Rakousko nebude do země vpouštět běžence, kteří tam nemají v úmyslu požádat o azyl, ale chtějí zemí jen projít.

Výsledky schůzky ostře kritizovala část sociálnědemokratické strany (SPÖ). Například vídeňská radní Sonja Wehselyová napsala, že stanovení horní hranice je „v diametrálním rozporu s lidským právem na azyl“, což je podle ní patrně také důvod, proč v návrhu chybí konkrétní opatření, jak horní limit prosadit. „Jsem si jistá, že to ukáže i ústavněprávní přezkoumání. I do budoucna musí platit, že lidem, kteří jsou na útěku před válkou a terorem, se musí u nás v Rakousku dostat ochrany a bezpečnosti,“ uvedla politička.

Berlín vídeňské rozhodnutí nekomentuje

První reakce z Berlína na rozhodnutí Vídně jsou spíše zdrženlivé. „Je to rozhodnutí rakouské vlády, které nemám v úmyslu komentovat,“ řekl mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert. Nicméně dodal, že „německá vláda nadále dává přednost společnému evropskému řešení, které míří na příčiny migrace s cílem významně a výrazně snížit počet uprchlíků“.

Srbsko začalo od pondělka omezovat přejezd přes své území migrantům, kteří mají v úmyslu žádat o azyl v jiných zemích než v Rakousku nebo Německu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

O budoucím vedení Íránu se rozhodne, až dokončíme údery, řekl Trump

Prezident USA Donald Trump přijal v úterý v Bílém domě německého kancléře Friedricha Merze. Jednat mají o citlivých tématech – od americko-izraelských útoků na Írán po Trumpovy nové hrozby zavedením cel a nedávnou návštěvu německého lídra v Číně, píše Reuters. Merz odletěl z Berlína do Washingtonu poté, co Německo a Francie oznámily plány na prohloubení spolupráce v oblasti jaderného odstrašování, což je další krok k přizpůsobení se změnám v transatlantických vztazích.
17:49Aktualizovánopřed 3 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 21 mminutami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 2 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 2 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 4 hhodinami
Načítání...