Putinovo poselství: Boj s terorem je bojem o budoucnost celé civilizace

Nahrávám video
Ruský prezident o stavu země
Zdroj: ČT24

Rusko stojí v přední linii, pokud jde o boj s terorem, prohlásil šéf Kremlu Vladimir Putin ve svém každoročním poselství o stavu země. V době otevřených hranic a uprchlické vlny ale nelze nad teroristy zvítězit silami jedné země, zdůraznil Putin. „Je to boj za svobodu, pravdu a spravedlnost, za životy lidí a budoucnost celé civilizace,“ konstatoval prezident v projevu před ruskými poslanci.

Putin na úvod poděkoval ruským vojákům, kteří bojují s mezinárodním terorismem. Spolu s poslanci uctil památku padlých Rusů. Moskva má bohaté zkušenosti s agresí teroristů již od 90. let, podotkl šéf Kremlu. Zmínil případy, kdy teroristé drželi řadu rukojmí v ruské metropoli, ale také útoky v metru či na letiště Domodědovo.

„Tyto tragédie znamenaly smrt tisíců lidí, je to věc, která s námi zůstane navždy, zůstane v myslích příbuzných nevinných obětí,“ konstatoval ruský prezident. „Potřebovali jsme deset let, abychom teroristy přemohli. Vytlačili jsme je z Ruska, ale dosud nesmiřitelně bojujeme s bandami teroristů,“ poznamenal Putin.

Jen dva roky uplynuly od útoku ve Volgogradu a před pouhým měsícem se zřítil v Egyptě ruský airbus, za jehož pádem stál podle všeho Islámský stát (IS).

obrázek
Zdroj: ČT24

Neochota mezinárodního společenství postavit se „silám zla“ stála podle Putina život miliony lidí. Ruský prezident proto volá po jednotné protiteroristické frontě, která bude fungovat na základě mezinárodního práva a pod hlavičkou OSN. „Stojíme tváří v tvář ničivé barbarské ideologii a nesmíme připustit, aby dosáhli (teroristé) svého. Je třeba odhodit, zažehnat spory a vytvořit jedinou pěst,“ zdůraznil prezident s tím, že teroristé nesmí nikde najít útočiště.

„Víme, kdo odstranil nevýhodné režimy a otevřel cestu radikálům“

Pokud jde o Blízký východ, podle Putina se z relativně poklidné oblasti stalo „místo zmatku“, z něhož vychází hrozba pro celý svět. „Víme, komu se zachtělo odstranit nevýhodné režimy a kdo se snažil zavést své pořádky. Poštvali lidi proti sobě a potom si nad tím umyli ruce. Tím otevřeli cestu radikálům,“ zdůraznil Putin ve zjevné narážce mimo jiné na politiku USA.

Není možné zvítězit nad terorismem silami jedné země, když jsou hranice otevřené, svět zažívá nové stěhování národů a teroristé dostávají neustálou peněžní podporu.
Vladimir Putin
Ruský prezident

Putin: Syrské radikály je třeba zničit - jinak zaútočí u nás

Zvlášť nebezpeční jsou podle Putina bojovníci v řadách syrských radikálů, mezi něž patří i nemálo osob z Ruska nebo zemí bývalého Sovětského svazu. „Dostávají peníze, zbraně, hromadí síly. Jestliže tam zvítězí, tak se nevyhnutelně objeví i u nás, aby rozsévali strach, nenávist, vyhazovali objekty do vzduchu, trýznili a zabíjeli lidi. Je potřeba je zničit,“ obhajoval ruskou vojenskou operaci v Sýrii šéf Kremlu.

Nálety v Idlibu. Ilustrační foto
Zdroj: Khalil Ashawi/Reuters
  • Rusko začalo bombardovat pozice „teroristů“ v Sýrii koncem září na žádost syrského prezidenta Bašára Asada, jehož považují za spojence.
  • Západ Moskvu ze začátku obviňoval, že jejich nálety cílí hlavně na umírněné rebely.

Ruské zásahy v Sýrii podle Putina „nejsou jen pomocí syrskému národu, syrskému vedení. Je to přímá obhajoba ruských zájmů“. Ruská armáda v Sýrii ukázala podle šéfa Kremlu své bojové schopnosti. „Současné ruské zbraně fungují efektivně,“ ohodnotil Putin syrskou operaci.

Ruská a syrská armáda se už čtrnáct dnů připravují v syrské provincii Latákíja na společnou ofenzívu proti radikálům z IS, kteří ovládají město Idlíb. Agenturu AFP o tom informovaly bezpečnostní zdroje. Do bojů v Sýrii se nově zapojila také Británie, která vysílá svá letadla ze základny na Kypru.

O Ukrajině se ruský prezident vůbec nezmínil

Putinův projev byl kratší než obvykle, okomentoval prezidentovu řeč rusista Milan Dvořák, jehož překvapilo i to, že se Putin věnoval hodně situaci v samotném Rusku na úkor mezinárodního dění. „Nevěnoval se ani situaci na anektovaném Krymu, přičemž tam dnes v noci byl při první dodávce elektrické energie přímo z Ruska,“ podotkl zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Ruská média v minulém roce neinformovala téměř o ničem jiném než o Ukrajině. Nyní se ale situace dramaticky změnila. „Dnes se dozvíte spoustu věcí o Sýrii. Kreml chce, aby to Rusové viděli. Na Ukrajinu se snaží víceméně zapomenout,“ poznamenal redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.

Putin podle kremelských zdrojů svůj projev připravoval celou středu. Přednést každoročně poselství o stavu země hlavě státu ukládá ruská ústava. Jeho řeč přenášenou hlavními ruskými stanicemi sledovalo v sále kromě poslanců i pět stovek ruských a zahraničních novinářů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 40 mminutami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 1 hhodinou

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 2 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 3 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Komise žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu

Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie. České ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo, že věc se netýká pozdního zavedení právního předpisu EU do českého práva, ale právního sporu ohledně správnosti provedení některých ustanovení. Dodalo, že už zahájilo legislativní práce ke splnění zbylých požadavků.
12:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Paměť pod palbou. Ruská armáda ničí ukrajinské kulturní dědictví

Ruská agrese zanechala svoji stopu prakticky ve všech sférách ukrajinského života. Vedle ztrát na životě obyvatel a nezměrné bolesti a utrpení přinesla také bezprecedentní míru fyzické destrukce. Zatímco materiální škody jsou průběžně vyčíslovány, ruské invazi padají za oběť – často nenávratně – rovněž ukrajinské kulturní památky nevyčíslitelné hodnoty. Více k tématu v obrazovém materiálu Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
před 4 hhodinami
Načítání...