Putin versus Medvěděv: Kdo půjde z kola ven?

Moskva – Prezidentské i parlamentní volby v Rusku se rychle blíží a celý svět se ptá, kdo se stane příštím vládcem Kremlu. Prezident Dmitrij Medvěděv po třech letech ve  funkci uspořádal vůbec první tiskovou konferenci. Překvapení se ale nekonalo, Medvěděv se ke své kandidatuře nevyjádřil a před osmi stovkami novinářů působil „nemastně-neslaně“. To premiér Vladimir Putin se objektivům kamer rozhodně nevyhýbá a jeho možnou kandidaturu v prezidentských volbách už neformálně uvítala i největší strana Jednotné Rusko.

Máloco zaujalo v poslední době ruskou veřejnost tolik jako tančící prezident na srazu spolužáků. Ve vládnoucím tandemu je Dmitrij Medvěděv tím ostýchavějším. Obří audience, kterou udělil tisku poprvé po třech letech v Kremlu, proto strhla nemenší pozornost než jeho pohyby v rytmu 90. let.

4 minuty
Ruská křižovatka
Zdroj: ČT24

Narozdíl od Vladimira Putina, který přijímal novináře za zdmi Kremlu, dal Dmitrij Medvěděv přednost Skolkovu, které je vlajkovou lodí jeho ambiciózního projektu modernizace Ruska. Zatím ovšem čistě virtuálního projektu. Kromě vysoké školy managementu jsou ve Skolkovu jen pole. Za pár let tu má ale vyrůst supermoderní centrum vědy a technologií – ruská obdoba amerického Silicon Valley. Povinnou návštěvu tady absolvuje každý významný návštěvník Ruska.

Modernizace, výzkum a technologie jsou Medvěděvova oblíbená hesla. Prezentuje se jako liberálnější a také pokrokovější vůdce s modernějším pohledem na budoucnost Ruska než jeho předchůdce. O svých plánech se ale zdráhá otevřeně mluvit. Do prezidentských voleb zbývá 10 měsíců a ruští voliči pořád nevědí, kdo bude kandidovat. „Politika není showbyznys. Takové rozhodnutí musí být přijato v pravou chvíli. Nedělá se na tiskové konferenci. To neznamená, že se může odkládat donekonečna. Nebude trvat dlouho,“ napínal Medvěděv novináře na tiskovce.

Na veřejnost čas od času prosáknou názorové neshody v tandemu: různé pohledy na operaci v Libyi nebo Medvěděvovo pozdvižené obočí nad Putinovým plánem jít do parlamentních voleb v prosinci - tak trochu v sovětském stylu - s Všeruskou lidovou frontou. „Není jasné, k čemu ji potřebuje. Zahrnuje skupiny, které beztak mají blízko k Jednotnému Rusku – veterány, ženské spolky, odbory. Nejspíš jde o snahu obnovit legitimitu. Obliba a prestiž Jednotného Ruska silně upadá. Lidi mají pocit, že to je strana zkorumpovaných funkcionářů. Podpora spolků může důvěryhodnost vzkřísit,“ odhaduje politoložka Maria Lipmanová.

Spekulace o možném soupeření vyvolal i vstup dalšího významného hráče do ruské politiky, a to do Medvěděvova týmu. Mnoho let po odsouzení Michaila Chodorkovského přichází na scénu jeden z nejvlivnějších ruských byznysmenů - Michail Prochorov. „Nebylo to pro mě snadné rozhodování, což je u mě celkem neobvyklé, protože se rozhoduji rychle. Samozřejmě budu žádat o volnou ruku, tak jako to dělám v byznysu,“ prohlašuje Prochorov.

Strana Správná věc zatím nemá v parlamentu žádná křesla. Vznikla teprve před dvěma lety jako projekt Kremlu. Hlásí se k liberálním reformám a pomýšlí na hlasy střední třídy. Pokud by se Medvěděv nakonec přece jen rozhodl kandidovat, může být jeho základnou. „Rozhodně se nedá mluvit o návratu oligarchů do politiky. Prochorov prostě zatím jen zaujímal liberální pozice. Podle toho, co říká, se zdá, že se nerozhodl sám od sebe. S největší pravděpodobností se konzultovalo na nejvyšší úrovni. Vypadá to na další řízený projekt lidí, kteří v Rusku rozhodují,“ komentuje Prochorovův vstup do politiky Lipmanová.

Většina Rusů stále považuje za skutečného vůdce Vladimira Putina. Co do důvěryhodnosti a popularity mu ale v průzkumech Dmitrij Medvěděv šlape na paty. Poprvé po třech letech by si ho v dalším období dokázalo v Kremlu představit stejné procento voličů jako Vladimira Putina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 10 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...