Berlín/Praha - Ruský premiér Vladimír Putin nakonec nedostane německou prestižní cenu Quadriga, kterou měl obdržet 3. října. Sdružení, které ji uděluje, se tak rozhodlo po řadě kritických ohlasů. Držitelem ceny je i bývalý český prezident Václav Havel, ten například pohrozil jejím vrácením, pokud ji letos Putin dostane. Uvedlo to dnes několik německých serverů s odvoláním na informace, které vyjdou v nedělníku Bild am Sonntag. Sdílet ocenění s Putinem nechtěl ani loňský držitel Quadrigy, dánský umělec Olafur Eliasson.
Občanské sdružení Werkstatt Deutschland v prohlášení podle agentury DPA uvedlo, že je „zaraženo masivní kritikou v médiích a části politiků“. Těm, kterých se dotkla, se organizace omluvila a vzhledem k „narůstajícímu neúnosnému tlaku a hrozbě další eskalace“ je požádala o pochopení rozhodnutí letošní udělení ceny odvolat. O další budoucnosti Quadrigy se bude sdružení radit příští týden. Putina letos dvacetičlenné kuratorium vybralo za to, že „stabilizoval a nadále stabilizuje svou zemi v součinnosti s prosperitou, obchodem a národní identitou“.
Skandál okolo ceny hrozil vrhnout stín na dvoudenní schůzku kancléřky Angely Merkelové s ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem, která začíná v pondělí v Hannoveru. „Respektujeme rozhodnutí této organizace, nemá to nic společného s rusko-německými vztahy,“ reagoval na krok sdružení podle agentury AFP Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Zveřejnění jména letošního nositele vyvolalo v Německu velkou kritiku, neboť v dobách Sovětského svazu byl Putin agentem tajné služby KGB v NDR a s jeho silovou vládou je spojováno zhoršení stavu lidských práv v Rusku. Několik členů kuratoria na protest proti jeho výběru už rezignovalo na své místo v tomto sboru.
„Prezidenta Havla toto rozhodnutí udivilo. Je jím překvapen a zklamán,“ citoval tento týden společenský magazín SuperIllu vyjádření Havlovy tajemnice Simony Tančevové. Web Deutsche Welle s odvoláním na nejčtenější nedělník v zemi napsal, že Havel ultimativně vyzval kuratorium této ceny, aby její udělení Putinovi ještě přehodnotilo. Dnešní rozhodnutí občanského sdružení považuje exprezident podle své tajemnice za moudré. „Ceny by měly obdržet osobnosti typu Anny Politkovské či Sergeje Kovaljova… Osobnosti, které se v životě věnovaly obraně lidských práv a svobod a prosazování demokracie,“ řekla ČT.
Šimon Pánek: „To, že cena nebude Vladimiru Putinovi udělena, je samozřejmě potěšitelné… Celá jeho politická kariéra je od samého začátku spojena s masovým porušováním lidských práv. Praktiky Putina a jeho lidí jsou natolik vzdálené mé představě o tom, jak by měly země fungovat, že bych nechtěl mít stejnou cenu, jakou by eventuálně mohl mít Putin.“
Lidové noviny dnes napsaly, že Havel vrácení ceny vážně zvažuje spolu s druhým českým nositelem, ředitelem humanitární organizace Člověk v tísni Šimonem Pánkem. Oba podle informací LN „nejspíš napíší otevřený dopis porotě“. Svůj nesouhlas s vyznamenáním Putina vyjádřil Pánek už v týdnu pro německá média, když prohlásil: „Rozhodně se nechci vidět v jedné řadě s Putinem.“
Sdílet ocenění s Putinem nechtěl ani loňský držitel Quadrigy Eliasson. V dopise kuratoriu sdělil, že za těchto okolností je pro něj obtížné se s touto cenou identifikovat. „Méně, než jsem doufal, v ní jde o společenské angažmá, mnohem více se její hnací silou zdají být mechanismy profilování a zastupování politických a hospodářských zájmů,“ uvedl dánský umělec působící v Berlíně.
Ocenění dostává od roku 2003 vždy několik osobností z různých oblastí politického, kulturního a společenského života, které projevily občanskou odvahu nebo svým působením prokázaly průkopnického ducha. Havel cenu obdržel v roce 2009, Pánek o pět let dříve. Někdejší studentský vůdce z dob sametové revoluce byl tehdy vůbec prvním laureátem ze zemí střední a východní Evropy. Mezi dalšími honorovanými jsou bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov, předseda Evropské komise José Barroso nebo dlouholetý německý kancléř Helmut Kohl.
