Další naději v lepší zítřky má obyvatelům Krymu přinést vznikající most, který spojí poloostrov s ruskou pevninou. Ruský prezident Vladimir Putin si stavbu prohlédl symbolicky během výročí dvou let od ruské anexe. Most má částečně vyřešit problém špatného dopravního propojení Krymu a Ruska. Poloostrov se ani dva roky po anexi nedočkal slibované prosperity, kterou měly zařídit mohutné dotace.
Platy a sociální dávky se po připojení k Rusku sice na Krymu zvýšily, nárůst ale zcela pohltila vysoká inflace, vyvolaná prudkým poklesem příjmů za prodej ropy a západními sankcemi. Ukrajinská vláda navíc koncem roku rozhodla o tom, že ukončí významné obchodní styky s Krymem.
Rozvoj Krymu tak do značné míry závisí na funkčním spojení s druhou stranou. Protože Kyjev spojení přes Ukrajinu po anexi pravidelně blokuje, je most pro Moskvu prioritou. Stavba dlouhá 19 kilometrů, spojující přes Kerčský průliv města Tamaň a Kerč, má být hotová v roce 2018. Dosud se cestující i náklady přepravují přes poměrně bouřlivý průliv trajekty. Na stavbu Kreml uvolnil zatím přes 200 miliard rublů (54 miliard korun).
Putin nejprve obhlédl staveniště na ostrově Tuzla z vrtulníku a poté se setkal se stavbaři. „Je dneska zima, ale vše je v pořádku,“ odpověděli dělníci na prezidentův dotaz, zda nemají nějaké stížnosti. A Putin ochotně svolil ke zvěčnění okamžiku na skupinové fotografii, přičemž požádal, aby si vedle něj stoupl miliardář Arkadij Rotenberg, jehož firma má stavbu na starosti.
Šéf Kremlu před stavbaři zdůraznil význam stavby. Připomněl, že projekt mostu přes Kerčský průliv se objevil už za dob posledního ruského cara Mikuláše II. a pak za komunistického diktátora Josifa Stalina, ale uskutečnit tyto plány se nepodařilo kvůli vypuknutí první, respektive druhé světové války. Nynější stavba mostu má být podle prezidenta propojena s modernizací dopravní infrastruktury poloostrova.
Putin přijel na Krym v den druhého výročí podepsání dohody o začlenění Krymu do Ruské federace. Krok, který v březnu 2014 vyvolal protesty na Ukrajině i ve světě, dva dny před podpisem smlouvy schválilo krymské referendum. Evropská unie a USA na anexi reagovaly protiruskými sankcemi, které trvají dodnes.
Předloňské události na Krymu byly důsledkem krize na Ukrajině. Krymský parlament po referendu vyhlásil nezávislost území a požádal o připojení k Rusku. Západ vzápětí uvalil na Moskvu sankce. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí John Kirby v úterý prohlásil, že protiruské sankce zůstanou v platnosti, dokud nebude Krym vrácen Ukrajině.
Moskva opakovaně připomíná, že Krym, kde žije převážně ruskojazyčné obyvatelstvo, patřil do roku 1954 Rusku. U příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku ho vůdce Sovětského svazu Nikita Chruščov daroval Ukrajinské SSR. Ruská vláda rovněž zdůrazňuje, že obyvatelé Krymu o osudu území rozhodli demokraticky v souladu s mezinárodním právem. Šéf Krymu Sergej Aksjonov uvedl, že referendum z 16. března 2014 by skončilo stejným výsledkem, i kdyby se opakovalo stokrát.
Situaci také komplikuje přerušování dodávek elektřiny z Ukrajiny na Krym. Rusko v reakci na ukrajinskou energetickou blokádu poslalo na poloostrov generátory a prezident Putin počátkem loňského prosince osobně spustil první linii dálkového podmořského vedení z ruské pevniny. Nejpozději do léta má být Krym zcela nezávislý na ukrajinských dodávkách.
Podle nedávného průzkumu devět z deseti obyvatel Krymu raději přetrpí vypínání proudu, než aby přistoupili na podmínky Kyjeva pro uzavření nové dohody o dodávkách ukrajinské elektřiny. Kyjev prý požaduje, aby v novém kontraktu bylo napsáno, že Krym je součástí Ukrajiny.
Podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) se od ruské okupace poloostrova zhoršila situace v oblasti lidských práv. Na pronásledování si stěžují hlavně Krymští Tataři, kterých žije na poloostrově se zhruba 2,3 milionu obyvatel asi čtvrt milionu. Trpět musí třeba zákaz řady veřejných akcí nebo rozpuštění neoficiálního parlamentu Tatarů.
Krymskotatarští podnikatelé, majitelé kaváren, restaurací a hotelů často čelí kontrolám ze strany ruských úřadů. Výjimkou nejsou ani domovní prohlídky – policisté se zajímají o zbraně, výbušniny nebo zakázanou literaturu.
