Berlín/Paříž - Pro politické řešení konfliktu v Sýrii a zabránění občanské válce se po dnešní schůzce v Berlíně vyslovili staronový ruský prezident Vladimir Putin a německá kancléřka Angela Merkelová. Ruský prezident zároveň odmítl, že by jeho země stranila Bašáru Asadovi. Putin pokračuje ve své první zahraniční cestě po květnovém nástupu do funkce prezidenta. Po Bělorusku návštívil Německo a poté odletěl do Francie. Francouzský prezident François Hollande na setkání s Putinem prosazoval odstoupení Asada a sankce jako jedinou cestu k řešení krize v Sýrii.
Podle komentátorů vypovídá sledovaný Putinův itinerář o dalším směřování ruské zahraniční politiky, která bude za Putina asertivnější než za jeho předchůdce Dmitrije Medvěděva, který s představiteli Západu komunikoval uvolněněji. Putin naopak odmítl jet na summit G8 v americkém Camp Davidu.
Vyhrocená situace v Sýrii jasným tématem číslo jedna
V poledne čekalo Putina v Německu přijetí s vojenskými poctami, po němž následovala tisková konference s Merkelovou. Hovořil také s německým prezidentem Joachimem Gauckem. Šéf Kremlu odmítl, že by Moskva podporovala některou ze stran syrského konfliktu a dodávala zbraně režimu prezidenta Bašára Asada, který patří k dlouholetým spojencům Ruska. „Oba jsme jasně řekli, že chceme politické řešení a že Annanův plán může být vhodným začátkem,“ uvedla Merkelová.
Také Putin podpořil úsilí zmocněnce OSN a Ligy arabských států Kofiho Annana o urovnání konfliktu a slíbil mu pomoc Ruska k dosažení „pozitivních výsledků“. „Máme dlouhodobě dobré vztahy se Sýrií, ale nepodporujeme žádnou ze stran, od níž může hrozit vyvolání občanské války,“ prohlásil Putin. S Merkelovou se prý shodl na nutnosti zabránit vypuknutí občanského konfliktu v Sýrii, jehož známky je podle Putina možné vidět už nyní. Odmítl nicméně, že by Moskva Damašek vyzbrojovala.
Hollande je pro odstoupení Asada a další sankce proti Sýrii
François Hollande na setkání s Putinem prosazoval odstoupení Asada jako jedinou cestu k řešení krize v Sýrii. Řekl také, že k výsledkům v Sýrii povedou jedině sankce OSN a další tlak na Damašek. Putin naopak účinnost dalších sankcí vůči Sýrii zpochybnil. Tento týden francouzský prezident prohlásil, že se bude snažit přimět Putina k tomu, aby Rusko podpořilo v Radě bezpečnosti OSN protisyrské sankce. Hollande nevyloučil ani vojenskou intervenci, pokud bude vedena podle mezinárodních pravidel, tedy na základě rezoluce RB OSN.
Hollande na brífinku po jednání s ruským prezidentem řekl, že „režim Bašára Asada se chová nepřijatelně a neomluvitelně a že se dopustil činů, jimiž se zdiskreditoval“. „O sankcích musí nejdřív jednat Rada bezpečnosti OSN. Sankce nejsou vždy účinné. Musíme hlavně zabránit nejhoršímu scénáři a tomu, aby v Sýrii začala občanská válka,“ sdělil Putin. V odstoupení prezidenta také žádné východisko nevidí. „Jestliže bude odstaven prezident, myslíte si, že v té zemi zavládne štěstí?“ otázal se. Považuje také za nesprávný požadavek syrské opozice, která chce, aby zmocněnec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan uznal, že jeho mírový plán pro Sýrii selhal. „Pan Annan je velmi zkušená a vážená osoba a musíme učinit vše pro to, aby jeho mise byla úspěšná. Myslím, že oznámit selhání jeho plánu by bylo kontraproduktivní,“ prohlásil Putin.
Pavel Vondra, zpravodaj ČT v Moskvě:
„Vazby na Německo tam vždycky byly. Vladimir Putin hovoří německy už od dob, kdy působil v tehdejším komunistickém Východním Německu jako agent KGB. Ve Francii by mohlo proběhnout předjednání agendy víkendového summitu Rusko - EU v Petrohradě.“
Cesta do Německa a Francie podle expertů symbolizuje, že vztahy s jednotlivými zeměmi jsou pro Moskvu důležitější než Evropská unie jako celek. Vztahy Ruska a Německa se poslední dobou dostávají na historicky nejlepší úroveň. Rusko navíc pokrývá 40 procent německé spotřeby plynu, loni v listopadu zprovoznili kontroverzní plynovod North Stream po dně baltského moře.
Putin v rámci své cesty navštívil ve čtvrtek nejprve Bělorusko, kde jednal s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Volba Minska podle ruských médií vycházela z preferencí ruské zahraniční politiky, v nichž na prvním místě stojí postsovětský prostor a „blízké zahraničí“. Příští týden Putin zamíří na východ - nejdřív do Číny, na zpáteční cestě se zastaví v Kazachstánu.
