Moskva – Ukrajinský prezident Petro Porošenko uvítal žádost šéfa Kremlu o zrušení práva na vojenskou intervenci na Ukrajině. Podle něj jde o „první praktický krok“ Vladimira Putina. Jeho slova potěšila i Bílý dům. Rozhodnutí o právu na ochranu ruskojazyčného obyvatelstva musí stáhnout horní komora ruského parlamentu. Podle informací ruské agentury Interfax Rada federace Putinovi vyhoví už na své středeční schůzi v Moskvě.
Putin chce dosáhnout „normalizace situace ve východních oblastech Ukrajiny“. Proto požádal o zrušení dekretu Rady federace. Dnešní Putinův krok vyvolal na Ukrajině příznivou reakci. Porošenko prohlásil, že jde o „první praktický krok“ po nedávném Putinově prohlášení, že podporuje mírový plán urovnání východoukrajinské krize.
Rovněž Bílý dům Putinovo rozhodnutí ocenil. Mluvčí amerického prezidenta Josh Earnest nicméně uvedl, že Washington na Moskvě dále žádá hmatatelné činy, které ke zmírnění krize na Ukrajině přispějí. V opačném případě USA hrozí, že nynější sankce proti Rusku zpřísní.
„Putin už bere Porošenka jako partnera, otázka je, na co budou ochotni přistoupit. Zatím je pozice Ukrajiny taková, že v situaci, kdy okupuje část ukrajinského teritoria, tak se skutečně o hlubším porozumění nebo o shodě obou partnerů mluvit nedá,“ podotkl ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl s tím, že za současné situace je stupňování sankcí vůči Ruské federaci velmi nepravděpodobné.
Horní komora ruského parlamentu schválila prezidentovi využití ruských vojáků k normalizaci situace na Krymu 1. března. Putin příslušný dekret odůvodnil nutností ochránit ruské občany a vojáky z ruské základny umístěné na poloostrově.
„Vzhledem k mimořádné situaci na Ukrajině a k ohrožení životů občanů Ruské federace, našich krajanů a příslušníků vojenského kontingentu ozbrojených sil Ruské federace, dislokovaných v souladu s mezinárodní smlouvou na ukrajinském území (Autonomní republika Krym) na základě písmena g odstavce 1 článku 102 Ústavy Ruské federace předkládám Radě federace Federálního shromáždění Ruské federace žádost o využití ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny do normalizace společensko-politické situace v této zemi,“ napsal tehdy šéf Kremlu.
Ke zrušení Západem kritizovaného dekretu Putina opakovaně vyzýval americký prezident Barack Obama i vedoucí státníci Evropské unie.
Petr Kratochvíl, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů
„Putin už původně zvolil chybnou strategii vůči východní Ukrajině, když předpokládal, že se veřejnost přidá na jeho stranu, což se nestalo. Rusko, USA i Ukrajina se navíc v poslední době obávaly větší eskalace násilí. Přestávaly mít kontrolu nad situací. Ruskojazyčné obyvatelstvo přitom nikdy přímo ohroženo nebylo.“
Jiří Just, spolupracovník Aktuálně.cz
„Dnešní krok Vladimira Putina je zásadní a nečekaný a je to krok dobrým směrem. Dokud ale Rusko nezajistí hranice, přes které pronikají ozbrojenci a zbraně právě proruským separatistům, tak se o žádném zásadním přelomu mluvit nedá.“
Rusko u hranic s Ukrajinou rozmístilo odhadem na 40 tisíc vojáků, což Západ i Kyjev vyhodnotily jako možné přípravy na invazi. Část jednotek Putin stáhl již koncem května, ale NATO Moskvu tento měsíc obvinilo z toho, že k hranicím opět vyslalo nové vojáky.
Příměří na Ukrajině je křehké, Putin ho chce prodloužit
Současné kroky šéfa Kremlu souvisejí s tím, že Porošenko vyhlásil příměří. Trvat má do pátku. Už včera se na jeho dodržování dohodli zástupci Kyjeva a povstalců. Do jednání se zapojili také diplomaté z Ruska, emisaři OBSE a reprezentanti proruských radikálů. V noci se ale opět střílelo (více zde). Putin se dnes vyslovil pro to, aby byla doba trvání příměří prodloužena.
