První máj ve světě - vodní děla i poklidné demonstrace

Istanbul - Prvomájové protesty zažil turecký Istanbul. Policie tam vodními děly a slzným plynem rozehnala demonstraci odborářů a levicových aktivistů. Osm osob, z toho šest policistů, utrpělo lehká zranění a zatčeno bylo 505 lidí. Podobně zasáhla policie proti výtržnostem v Německém Hamburku. Noční berlínská demonstrace asi 400 lidí naopak proběhla klidně.

Prvomájové demonstrace v Istanbulu byly i v minulosti poznamenány srážkami, a proto ani dnes se neobešly bez zvýšeného počtu pořádkových sil. V největším tureckém městě bylo rozmístěno 20.000 až 30.000 policistů, kteří měli za úkol manifestujícím bránit v přístupu na hlavní náměstí Taksim, kam Konfederace revolučních odborů (DISK) svolala demonstraci i přes oficiální zákaz.

Až 400 stoupenců turecké komunistické strany třímajících rudé vlajky a transparenty s revolučními hesly se pokusilo násilím na náměstí proniknout. Policejní těžkooděnci je ale odrazili. Odpoledne vyrazilo stejným směrem několik dalších skupin o síle několika desítek lidí, ale se stejným výsledkem.

Protesty zažilo i Německo 

Výtržnosti levicových radikálů zažil v noci na dnešek Hamburk. I tady proti nim police použila vodní děla. Demonstranti rozbili několik výloh, stavěli a zapalovali v ulicích barikády. Policie jich několik zatkla. Tradiční prvomájové potyčky radikálů s policií byly dnes ohlášeny z různých německých měst a další jsou jako každý rok očekávány v noci na 2. května. O něco méně násilné protesty se objevily ve východní části Berlína. Prvomájové oslavy v Německu tradičně provázejí výtržnosti levicových radikálů. Loni při střetech utrpěly lehká zranění čtyři desítky policistů.

Na 5000 lidí se v Hamburku podle policejních odhadů shromáždilo, aby zabránilo pochodu několika stovek přívrženců NPD. Proti levicovým radikálům v přístavním městě použily policejní oddíly mimo jiné vodní děla. Několik osob bylo lehce zraněno. V Norimberku místní centrálu NPD chránilo na 300 příslušníků policie, která byla připravena na demonstraci několik tisíc odpůrců neonacistů.

Nejvíce lidí se sešlo k oslavám na Kubě

Dějištěm největších oslav dělnického svátku se tradičně stala totalitní Kuba. Na náměstí Revoluce se sešly desetitisíce lidí. Překvapením pro všechny zúčastněné bylo, že nový vůdce země Raúl Castro na rozdíl od svého staršího bratra, který v minulosti proslul dlouhými projevy, ke shromážděným davům nepromluvil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje i repatriační z Egypta

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě by mělo být zhruba 200 lidí. Kolem 7:30 pak dorazil druhý armádní repatriační let, který přiletěl z Egypta.
05:16Aktualizovánopřed 3 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 11 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 21 mminutami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 30 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 9 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...