Španělský parlament schválil odstranění ostatků diktátora Franciska Franca z památníku u Madridu. Poslanci byli podobně jako celá španělská společnost v názoru na Franca rozděleni a návrh prošel těsnou většinou hlasů. Franco je v památníku pohřben spolu s tisíci oběťmi občanské války z 30. let minulého století, která jej vynesla k moci.
„Nebude spravedlnost, klid ani jednota (národa), dokud budou Francovy ostatky na stejném místě jako oběti,“ prohlásila před hlasováním jedna z předkladatelek návrhu, socialistická vicepremiérka Carmen Calvová.
Strana premiéra Pedra Sáncheze spolu s další levicovou formací Podemos a menšími regionálními stranami nakonec návrh prosadila poměrně těsnou většinou 172 hlasů. Zákonodárci konzervativní Lidové strany i liberálové z Ciudadanos (celkem 165 poslanců) se hlasování zdrželi. Dva zákonodárci byli proti.
Generál Francisco Franco i více než čtyři dekády po své smrti rozděluje španělskou společnost. Někteří ho stále obdivují jako obránce katolické víry proti komunistům či za to, že ušetřil Španělsko bojů ve druhé světové válce.
Pučem v létě 1936 ale Franco rozpoutal válku občanskou. Poté zahájil Franco jako caudillo (vůdce) teror, jehož obětí se jen do roku 1945 stalo na třicet tisíc jeho odpůrců. Posledních pět poprav pro levicové aktivisty podepsal Franco dva měsíce před svou smrtí.
Levicová vláda proto chce odstranit jeho ostatky v Údolí padlých, kde spočívají v mauzoleu od jeho smrti v roce 1975. Z víc než třiatřiceti tisíc lidí pohřbených v údolí je Franco jediný, kdo nepatří mezi oběti občanské války. Jeho hrob označují Francovi odpůrci za poslední památník fašistického vůdce v Evropě.
Francova rodina je proti, oběti diktatury plán vítají
Silně proti vládnímu plánu na exhumaci je však Francova rodina, která se hodlá kvůli chystané exhumaci obrátit na soud. Podle právníků však není jasné, jak přesně hodlá krok schválený parlamentem napadnout. Francovi příbuzní rovněž uvedli, že spoléhají na řád benediktinů, že jako správci památníku změnu nedopustí.
Řada pamětníků krutostí páchaných Frankovým režimem naopak plán vítá. „Už je na čase,“ řekl agentuře Reuters dvaadevadesátiletý Nicolas Sánchez, který byl ve 40. letech odsouzen k šesti letům nucených prací za protifrancovský aktivismus a během svého trestu se podílel na stavbě pohřebiště. „Španělská společnost se vyvinula. Vláda už nebude moci změnit svůj postoj,“ dodal.
Vláda plánuje vyzvednout Francovy ostatky do konce letošního roku a Údolí padlých přeměnit v památník vyjadřující úctu k obětem Francovy diktatury a občanské války.
Vláda uvažovala o předání diktátorových ostatků potomkům, kteří mají rodinnou hrobku ve Francově rodišti v galicijském městě Ferrol. Tamní radnice ale začátkem srpna schválila dokument, který zakazuje ostatky pohřbít v jejich městě. O ostatky ale projevil zájem starosta vesnice Águeda. Obec, která se nachází v provincii Salamanca, diktátor v roce 1954 založil.
