Argentinský prokurátor Alberto Nisman, který záhadně zemřel poté, co veřejně obvinil bývalou prezidentku Cristinu Fernándezovou z krytí atentátu, nespáchal sebevraždu. Podle vyšetřovatelů ho nejspíš zavraždili. Více než rok po jeho smrti to poprvé připustil státní zástupce.
Nisman vyšetřoval teroristický útok na židovskou komunitu v Buenos Aires v roce 1994, za jehož provedení prý zaplatil Írán. Podle Nismana se vládní činitelé snažili podezřelé očistit, aby mohli s Teheránem jednat o dodávkách ropy.
Den před tím, než měl závěry svého vyšetřování předložit zákonodárcům, byl Nisman nalezen loni 18. ledna s prostřelenou hlavou a pistolí vedle sebe ve svém bytě v Buenos Aires.
Úřady před více než rokem sdělily, že se prokurátor zabil sám. O vraždě hovořila od začátku vdova po Nismanovi a většina Argentinců si myslí totéž. Nismanova aféra vyhnala do ulic tisíce lidí a vážně poškodila pozici prezidentky a její strany.
Nový pravicový prezident Mauricio Macri, který se nejvyšší funkce ujal v prosinci po dvanácti letech vládnutí levice, slíbil Nismanovu smrt objasnit. „Důkazy podporují hypotézu, že Alberto Nisman se stal obětí vraždy,“ oznámil nyní okresní prokurátor Ricardo Saenz. Případu by se podle něj měly věnovat federální úřady.
Existuje několik důkazů, že šlo zřejmě o vraždu - Nisman byl kupříkladu zasažen několika ranami, než utrpěl zásah hlavy. S tělem se navíc hýbalo, čímž se změnilo místo činu.
Z Nismanova mobilního telefonu a počítače byly vymazány stopy po informacích a hovorech v posledních hodinách před smrtí. Saenz upozornil také na podezřelé načasování smrti. „Nisman byl pověřen vyšetřováním nejhoršího teroristického útoku v naší zemi. A byl nalezen mrtev čtyři dny poté, co vznesl velice závažná obvinění,“ napsal.
My nic. Vinu odmítá jak Írán, tak i Fernándezová
Soud před rokem odmítl Nismanovo obvinění prezidentky jako nepodložené. Fernándezová po celou dobu jakoukoli vinu odmítala. Smrt jednapadesátiletého prokurátora Nismana byla podle ní součástí snahy o její diskreditaci.
Spiknutí podle ní zosnovala tajná služba, kterou nechala rozpustit. „Použili ho (Nismana), když byl naživu, a pak potřebovali mrtvého,“ řekla. Írán spojení s atentátem několikrát popřel.
Fernándezová opustila moc po dvou čtyřletých mandátech. Podle ústavy již nemohla usilovat o třetí mandát, mohla by ale opět kandidovat v prezidentských volbách v roce 2019.
