Moskva/Praha – Místo o nové studené válce mluví uznávaný profesor Newyorské univerzity Mark Galeotti o současné situaci na východní Ukrajině jako o „horkém míru“. Odborník na ruské moderní dějiny i bezpečnost soudí, že ukrajinská krize je ve slepé uličce a na rozuzlení si svět počká ještě nejméně rok. Přesto východ země míří k určitému uklidnění, řekl Galeotti v rozhovoru pro ČT, v němž také vyslovil domněnku, že dříve či později ruské elity svrhnou nynějšího prezidenta Vladimira Putina.
Galeotti je skeptický ohledně životaschopnosti minských dohod, zároveň ale neočekává výraznější ofenzívu ani jedné ze znepřátelených stran. „Je velmi těžké věřit tomu, že podmínky dohod z Minsku II mohou přinést úplný mír, úplnou konsolidaci vzbouřeneckého Donbasu pod kontrolou Kyjeva. Mám-li být velmi upřímný, Kyjev by to ani neměl chtít, bylo by to nesmírné břemeno, kdyby měl Kyjev nejen reintegrovat nesouhlasící obyvatelstvo, ale i obnovit ten zničený region. Ukrajina na to nemá peníze,“ prohlásil. Nabízí také možný budoucí scénář: konflikt ustrne, zdevastovaný Donbas zůstane povstalcům, zbytek Ukrajiny se zreformuje a začne znovu fungovat. Za tuhle stabilitu ale Kyjev podle Galeottiho zaplatí rozdělením země na dvě části.
„Nejde o to, co chtějí povstalci. Jde o to, co chce Moskva, Moskva je za tímto konfliktem, Moskva tahá za nitky. Někdy povstalci zajdou dál, než třeba Moskva chce, ale v zásadě jsou jí ovládáni. Vzhledem k tomu, že to vypadá, že právě na Moskvě zůstane podpora tohoto nevyhlášeného, neuznaného pseudostátu na Donbasu, což budou obrovské výdaje pro už beztak přetíženou ruskou ekonomiku, to nejmenší, co může Rusko udělat, je učinit to území co nejvíc ekonomicky soběstačným,“ vysvětluje Galeotti. Jako potenciální ohnisko vidí Debalceve - povstalci dobytý dopravní uzel mezi Doněckem a Luhanskem. Zbraněmi podle něj ale může znovu chrastit i ukrajinská armáda. Klíčový bude také přístav Mariupol, jehož dobytí povstalci by hrálo podle Galeottiho Moskvě do karet. Východ Ukrajiny ale i tak představuje pro Kreml velké náklady - s Mariupolem v rukou by to bylo o trochu míň.
Ruských tanků v našich ulicích se podle profesora Galeottiho bát nemusíme: Moskva bude místo tvrdé síly v budoucnu využívat jiné nástroje k prosazení svého vlivu - tajné služby, politické loutky či propagandu.
Galeotti: Dialog mezi Ruskem a Západem je nutný, ale téměř nemožný
Rusko a Západní svět svádějí podle Galeottiho bitvu o vliv. Putin Západ obviňuje, že se snaží o změnu režimu v Rusku, Spojené státy i Evropa to ale odmítají. Podle profesora přitom mají přesnou představu o tom, jaké by Rusko mělo být. „Pokaždé, když podporujeme transparentnost a odpovědnost v Rusku, pokaždé, když poskytujeme pomoc prodemokratickým nevládním organizacím v Rusku, pokaždé, když se ozveme, protože je v Rusku zastrašován novinář, tím ve skutečnosti děláme něco, co podrývá tento v zásadě autoritářský všeovládající režim. Problém je bohužel ten, že toto není situace, kdy bychom mohli Rusko prostě ignorovat. Protože ctíme určité hodnoty, které pokládáme za univerzálně platné,“ říká profesor.
Dialog je podle Galeottiho nutný - ale vlastně téměř nemožný. Důvodem jsou právě rozdílné hodnoty obou společností. Podle ruských průzkumů veřejného mínění lidé prezidenta Putina ve velkém podporují. O správném směřování země ale už tak přesvědčení nejsou. „Rusové se obávají o budoucnost. V současnosti si myslí, že Putin je ta velká osobnost, která je může zachránit, protože jsou zvyklí něčemu takovému věřit. Ale musíme si uvědomit, jak křehké to je, jak nešťastná je většina Rusů. Je těžké říct, jak velký tlak to vykonává na Putina osobně, protože nevíme, kolik toho on sám ví o tom, co se děje. Je to člověk, který většinu času ani nechodí do Kremlu. Přebývá ve svém paláci za Moskvou, stále menší okruh lidí mu poskytuje informace a říká mu, co se děje. Takže my vlastně ani nevíme, co on sám doopravdy o své zemi ví,“ soudí profesor. Domnívá se, že politický vaz by Putinovi mohla zlomit ekonomika, protože tímto tempem čerpání budou rezervní fondy příští rok na nule a bude potřeba sáhnout do penzijních fondů.
Galeotti říká, že ruský prezident Putin dříve či později padne: „Myslím si, že skutečný tlak přijde, a podle mě to bude důvod, proč Putin padne. Putin neprohraje volby. To oni nedovolí. Putina nenahradí nějaká demokratická liberální osobnost. Co se Putinovy budoucnosti týče, předpokládám, že elity, které Putina podporují, protože to je v jejich vlastním zájmu, se jednoho dne rozhodnou, že ten člověk (Putin) už není ku prospěchu, že potřebují někoho jiného. A v zásadě se sjednotí a svrhnou ho v politickém převratu. K tomu bodu se ale ještě zdaleka neblížíme. Určitě se to nestane letos. Příští rok je myslím první možný bod, kdy by se to možná mohlo stát. Protože budou parlamentní volby.“
Putina by podle profesora mohl nahradit někdo zevnitř - z horní elity. Místo silné osobnosti to ale Galeotti odhaduje spíše na kolektivního vůdce. „Tyto elity chtějí svá privilegia, své peníze, možnost jezdit nakupovat do Milána, chtějí, aby jejich děti studovaly na nejlepších západních univerzitách. Chtějí si kupovat apartmány v Londýně. Aby to mohli dělat, vědí, že musí zlepšit své vztahy se Západem,“ říká a dodává, že i kdyby se Západu Putinův nástupce nelíbil, bude to právě on, kdo se bude snažit vztahy se Západem urovnat.
