Washington - S tajnými službami USA v rámci programu PRISM (Prizma) spolupracovalo daleko víc amerických firem, než se dosud předpokládalo. Jejich počet jde do tisíců - od výrobců softwaru a hardwaru přes banky a výrobce antivirových programů. Informace o tajném programu PRISM poskytl médiím bývalý technik zpravodajských služeb Edward Snowden. Za vyzrazení tajných informací mu teď v USA hrozí 25 let vězení. Kde Snowden nyní pobývá, není známo. Naposledy byl hlášen v jednom hongkongském hotelu.
Zprávy o tajném programu, kterým zpravodajské služby USA sledují internetovou komunikaci, vyvolaly v minulých dnech v USA i v Evropě skandál. Americká rozvědka podle nich spolupracuje s devíti velkými internetovými společnostmi, na jejichž serverech citlivá data získává. Podle americké vlády je program PRISM legální, probíhá pod dohledem soudu a neodporuje zákonům USA.
Podle agentury Bloomberg je počet firem, jež s americkou rozvědkou spolupracují, mnohem vyšší. Mezi partnery špionážních firem jsou výrobci hardwaru i vývojáři softwaru, banky, operátoři satelitních komunikací a výrobci antivirových programů.
Řada firem přitom prý dodává zpravodajským službám informace dobrovolně. Výrobci počítačového hardwaru například tajným službám poskytují technickou specifikaci svých výrobků, jež americké špionáži usnadňuje pronikání do počítačových sítí v zahraničí.
Společnost Microsoft podle agentury Bloomberg poskytuje zpravodajským službám informace o odhalených chybách ve svém softwaru ještě dřív, než o nich informuje veřejnost a než rozesílá klientům opravné soubory. Rozvědce USA to umožňuje, aby s využitím těchto chyb pronikala do vládních počítačů v cizích zemích.
Sledování nikdo neunikne
List The Wall Street Journal ve čtvrtek napsal, že některé velké firmy působící v USA s tajnými službami přímo nespolupracovaly, protože mají vlastníky v Evropě. Jde například o společnosti T-Mobile US Inc. a Verizon Wireless. Pokud by citlivá data špionážním agenturám dodávaly, mohl by podle amerického listu vzniknout právní problém. Společnost T-Mobile většinově vlastní německá firma Deutsche Telekom AG, Verzion je společným podnikem americké Verizon Communications Inc. a britské Vodafone Group Plc.
Klienti těchto telefonních firem ale podle The Wall Street Journal případnému sledování stejně nemohou uniknout, protože hovory procházejí sítí operátorů AT&T Inc. a Sprint, které data tajným službám dodávají.
Evropská unie vytvoří se Spojenými státy expertní skupinu, která se bude programem PRISM zabývat. Oznámila to eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová po jednání s americkým ministrem spravedlnosti Ericem Holderem v Dublinu. Americká strana sdělila unii rámcové informace o tomto programu sledování telefonické a internetové komunikace.
Brusel se řadu let snaží získat v USA vysvětlení, jak se mohou americké zákony přijaté po teroristických útocích v září 2001 týkat evropských občanů. Zvlášť hlasité výzvy se v tomto ohledu ozývají z Evropského parlamentu, který se proti sdílení citlivých dat s USA staví.
Bílý dům dal nicméně najevo, že sporný program bude prezident Barack Obama hájit i příští týden na summitu osmi nejvyspělejších států světa (G8) v Severním Irsku jako důležitý nástroj v boji proti terorismu, s pojistkami proti případnému zneužití dat. Spojené státy si prý uvědomují obavy EU ohledně soukromí a občanských svobod, nicméně USA a další členy G8 spojují společné bezpečnostní zájmy a spolupráce při předcházení teroristickým útokům.
Snowden je v Británii persona non grata
Britská vláda vydala výstrahu pro letecké společnosti po celém světě, aby nenechaly Snowdena přiletět do Británie. Podle varování by neměl být vpuštěn na palubu, neboť je „velmi pravděpodobné, že mu bude odepřen vstup na území Británie“.
Varování platí pro dopravce provozující mezinárodní lety na britské území. Pokud by nějaká společnost umožnila Snowdenovi přiletět do Británie, hrozí jí pokuta 2 000 liber (62 000 korun).
Devětadvacetiletý technik, který pracoval pro americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA) a Národní agenturu pro bezpečnost (NSA), dosud nebyl obviněn a USA na něj nevydaly zatykač. Americké úřady však již začaly vyšetřovat únik informací o tajném protiteroristickém programu, v jehož rámci NSA a FBI sledovaly údaje o telefonické a internetové komunikaci lidí. Pokud by byl vydán do USA, hrozí mu podle právníků až několik desítek let vězení.
