Kábul - Při pátečním náletu NATO v severním Afghánistánu zemřelo podle afghánské organizace pro lidská práva 60 až 70 civilistů. Podle agentury Reuters jde o první nezávislý odhad. Dosud se mluvilo o desítkách mrtvých, mezi nimiž mělo být asi 20 civilistů. Podle Mezinárodního výboru Červeného kříže je velmi těžké stanovit přesný počet obětí, neboť mnoho těl bylo již zřejmě pohřbeno. V souvislosti s náletem se pod palbou kritiky ocitly německé jednotky, které k útoku údajně daly podnět. V takovém případě by šlo o nejtragičtější akci německých vojáků od konce druhé světové války
Organizace Afghanistan Rights Monitor (ARM) svou zprávu podložila desítkami rozhovorů s obyvateli provincie Kunduz, kde se nálet uskutečnil. „Předběžné zprávy získané ARM hovoří o 60 až 70 mrtvých civilistech,“ uvedla organizace, která sídlí v Kábulu. „I kdyby oběti byly stoupenci Talibanu, fakt, že většina z nich nebyla ozbrojena a nebyla ani zapojena do bojové činnosti, vylučuje ospravedlnění jejich hromadného zabití,“ dodala ARM.
Počty obětí jsou nadále nejasné
O počtu a osudu obětí náletu dosud panovala řada nejasností. Původní odhady hovořily o 70 až 90 mrtvých, afghánské úřady ale později zmiňovaly 54 mrtvých, včetně šesti civilistů. List The Washington Post, který citoval tým expertů z NATO, na svém webu informoval až o 125 mrtvých, včetně dvou desítek či více civilistů.
Nálet podnikly v pátek ráno letouny NATO na žádost německé jednotky v severoafghánské provincii Kunduz. Terčem byly cisterny, které unesli ozbrojenci z extremistického hnutí Taliban a uvízli s nimi v řece Kunduz. Při upouštění obsahu se k cisternám seběhli místní lidé, aby si palivo načerpali. Nálet Severoatlantické aliance ale pak způsobil explozi a následný požár, v němž zahynuly desítky lidí.
Nálet ostře odsoudil afghánský prezident Hamíd Karzáí. „Byl to strašně chybný odhad. Více než 90 mrtvých kvůli obyčejným cisternám, které uvízly v řece. Proč tam neposlali pozemní jednotky?“ ptal se v rozhovoru s francouzským deníkem Le Figaro. Pod tvrdou kritiku se v souvislosti s náletem dostaly především německé jednotky, které k útoku údajně daly podnět. Německá kancléřka Angela Merkelová proto požaduje okamžité vyšetření pátečního náletu.
Nejtragičtější německý útok od druhé světové války
Němečtí vojáci patří v rámci afghánské mise Trvalá svoboda k těm nejopatrnějším, teď ale způsobili jeden z nejhorších náletů sil NATO od pádu Talibanu. Jde o vůbec nejtragičtější akcí německých vojáků od konce druhé světové války. Německý velitel viděl záběry z pozorovacího letounu - dvě ukradené cisterny a skrumáž lidí. Podle něj šlo o ozbrojence a nařídil útok ze vzduchu. Záběry ale byly zrnité a nebylo z nich patrné, jestli mají lidé zbraně. Podle některých analytiků Němci dokonce porušili pravidla NATO, když o takovém náletu rozhodl jediný člověk.
„Tu kritiku nechápu, nejdřív se musí incident vyšetřit. Pokud zahynuli civilisté, hluboce toho litujeme. Ale musíte si uvědomit, že ukradené cisterny představovaly vážnou hrozbu pro naše vojáky,“ uvedl německý ministr obrany Franz Josef Jung. „Federální vláda i já osobně žádáme, aby vyšetřovatelé z NATO co nejdřív zjistili, jaké byly následky smrtícího útoku a co přesně mu předcházelo. Dobře víte, že páteří naší nové strategie je získání důvěry afghánského lidu,“ prohlásila kancléřka Merkelová.
Merkelová a Brown chtějí ještě letos konferenci OSN k Afghánistánu
Merkelová a britský premiér Gordon Brown vyzvali k uspořádání velké konference o Afghánistánu do konce letošního roku. Po schůzce v Berlíně oznámili, že by se jí měla zúčastnit OSN, NATO a zástupci příští afghánské vlády.
Německo, Británie a Francie zahájily iniciativu na svolání této konference za podpory Spojených států. Cílem je přivést Afghánistán, kterým zmítá boj s islamistickými povstaleckými skupinami, k tomu, aby převzal více zodpovědnosti za dění v zemi a dosáhl skutečného pokroku v oblastech bezpečnosti, státní správy a rozvoje, prohlásila podle agentury AFP Merkelová na okraj jednání s Brownem.
