Evropská komise chce přimět státy EU, aby přijaly navíc 20 tisíc uprchlíků. Rozdělila by je podle systému kvót. Evropa ale není jednotná. Za kvóty se zasazuje hlavně Německo a Francie. Ze střední Evropy, včetně Česka, zní naopak jasné NE. Irsko a Británie, které mají výjimku, se ke kvótám postavily zcela rozdílně. Zatímco Dublin jich přijme stovky, Londýn je návrhem pobouřen.
Přerozdělování uprchlíků? Z Británie a střední Evropy zní jasné NE
GALERIE
videogallery_532956
V přepočtu na obyvatele asimiluje nejvíc běženců Švédsko. Návrhu na podíl z 20 tisíc lidí navíc se nebrání. V absolutních číslech ale vede Německo. Tam by šlo podle navrženého klíče nejvíc migrantů - celých 18 procent. „V Evropě musí být spravedlnost. Nežádáme příliš, když chceme, aby se zapojili všichni,“ konstatoval německý ministr vnitra Thomas de Maiziere. Čtrnáct procent běženců by pak šlo do Francie, která je také pro kvóty.
Dvanáct procent by zůstalo v Itálii. Řím kroky Bruselu vítá. Podle ministra vnitra Angelina Alfana je rozhodnutí EU „znamením solidarity s Itálií“. Evropská unie tak podle něj dává najevo, že na sebe přebírá zodpovědnost v souvislosti s nynější imigrační krizí. Itálie už sama nápor běženců nezvládá.
Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům
„Nelze očekávat od Maďarů, že sami zvládnou 43 tisíc žádostí o azyl za rok, jak měli loni, a my 700. Nelze očekávat do Malťanů, kde není voda, že se postarají o tisíce uprchlíků. V severských zemích je úplně jiná kultura v přijímání cizinců i ekonomická situace. Chudoba je na jihu mnohem větší, a když vidím problémy Řecka, Itálie, Bulharska nebo Maďarska, tak se nelze divit, že i nastavení společnosti je proti imigrantům a samotní uprchlíci tam nechtějí být.“
Loď s uprchlíky
Jenže osmadvacítka je v současné době spíš pětadvacítkou: Británie, Irsko a Dánsko mají historickou výjimku. Dublin se jí ale solidárně vzdá. Irská ministryně spravedlnosti Frances Fitzgeraldová už potvrdila, že země přijme 300 uprchlíků, což je více, než Evropská komise pro zemi navrhuje.
Londýn naopak výjimku zjevně využije. „Takový přístup by jenom přiměl další lidi k tomu, aby riskovali život,“ míní britská ministryně vnitra Theresa Mayová. Běženci zachycení na moři by podle ní měli být vraceni zpět i proti své vůli.
A s Británií souhlasí i střední Evropa. Poláci a Češi žádali dobrovolné rozhodování. „Naprosto souhlasím s imigrační politikou naší vlády, která je založena na zásadě, že uprchlíkům je třeba pomáhat na jejich území a nikoliv je vozit do zcela odlišného kulturního prostředí. Nehledě na to, že se mezi nimi mohou vyskytovat i džihádisté, kteří nám vyhodí do povětří Pražský hrad,“ uvedl prezident Miloš Zeman. Do Česka by podle unijního plánu mělo směřovat 525 uprchlíků.
- „Velmi mě udivuje, že šéfové vlád jasně rozhodli, že přijímání migrantů bude zcela dobrovolné, a Evropská komise nám chce přesto nyní vnutit kvóty. Nyní s tím v žádném případě nesouhlasíme,“ řekl v rozhovoru s televizní stanicí TVN24 polský ministr pro evropské záležitosti Rafal Trzaskowski.
Maďarsko nechce o kvótách vůbec slyšet, hodlá je zablokovat. Jeho hranice sice měsíčně přecházejí tisíce běženců – okamžitě ale míří na západ.
Česká republika vloni přiznala azyl či obdobný stupeň ochrany 765 lidem, nejčastěji občanům Ukrajiny, Sýrie a Kuby. V lednu souhlasila s přijetím 15 rodin s dětmi ze Sýrie, které se musely uchýlit do uprchlických táborů v Jordánsku.
image_652114
Slovensko má jednu z nejpřísnějších přistěhovaleckých politik Unie. Ročně udělí azyl jen několika jednotlivcům. Kvóty proto rovněž odmítá. Čtyři europoslance své strany, kteří pro ně v Bruselu hlasovali, označil premiér Robert Fico za „odtržené od reálného života“.
Rakousko už oznámilo, že vzhledem ke zvyšujícímu se počtu nově příchozích uprchlíků bude muset nové žadatele o azyl ubytovávat ve stanech. Ve spolkových zemích Salcbursko a Horní Rakousy by měly vzniknout tři stanové tábory pro celkem až 300 běženců. Pomoci by mohly také církve a armáda. Uprchlíci se tak možná brzy nastěhují i na rakouské fary, do klášterů či kasáren.
Podle Evropské komise je třeba poskytnout útočiště zhruba 20 tisícům lidí, u nichž je jasné, že mají nárok na mezinárodní ochranu, a kteří se zatím nacházejí mimo Evropu. Komise je chce v rámci Unie rozdělit podle předem stanovených kvót - v případě Česka to má být 2,63 procenta (podle EK 525 osob).
Komise zároveň počítá s tím, že pokud některé hraniční členské země nebudou zvládat příval dalších migrantů (v poslední době jde především o uprchlíky připlouvající přes Středozemní moře), zapojí se přechodně do vyřizování azylových žádostí i další země EU. Tito žadatelé o azyl by do jednotlivých zemí byli rozdělováni opět podle kvót - u Česka navrhuje Komise předběžně 2,98 procenta.
Plán komise vyžaduje souhlas kvalifikované většiny zemí EU.
V Bruselu se mezitím debatuje rovněž o zásahu proti libyjským pašerákům lidí - v libyjských vodách, a možná i na pobřeží. Tomu je Londýn nakloněn - už teď ve Středomoří pomáhá válečnou lodí. Podle ostrovních médií Brusel s britskými námořníky a speciálními jednotkami předem počítá.
EU usiluje pro tento záměr o povolení OSN - cílem je i rozbíjení gangů převáděčů lidí. Rusko, které je členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta, ale považuje ničení lodí převozníků migrantů za „příliš extrémní“.