V Barceloně se koná ustavující zasedání katalánského parlamentu, který vzešel z předčasných regionálních voleb 21. prosince. Předsedou parlamentu se stal separatista Roger Torrent. Zastánci nezávislosti patrně ovládnou pět ze sedmi křesel ve vedení parlamentu, což by jim dalo naději na znovuzvolení expremiéra Carlese Puigdemonta. Ten stále pobývá v Bruselu.
Katalánští poslanci by si měli během středy zvolit kompletní sedmičlenné vedení parlamentu: předsedu, dva místopředsedy a čtyři tajemníky.
Separatisté prosadili osmatřicetiletého Torrenta, člena Republikánské levice Katalánska (ERC), až ve druhém kole hlasování, kde jim stačila prostá většina 65 hlasů přítomných poslanců.
Vítěz prosincových voleb, unionistická strana Ciutadans, navrhla do čela parlamentu Josého Maríu Espeja. Zastánci jednoty se Španělskem však mají pouze 57 hlasů, které na jeho zvolení nestačily.
Zasedání probíhá v emotivní atmosféře a křesla nepřítomných poslanců jsou zakryta žlutými stuhami symbolizujícími hnutí za katalánskou nezávislost. Při hlasování probíhajícím po jménech se ozývá hlasitý potlesk separatistických poslanců ve chvílích, kdy jsou k odevzdání hlasů vyzváni někteří z uvězněných či v Belgii pobývajících politiků.
Za vězněné poslance hlasují zástupci
Separatisté získali v prosincových volbách 70 mandátů. Osm jejich poslanců se ale zasedání osobně nezúčastní - tři z nich jsou ve vazbě a pět v Bruselu. Všech osm španělská prokuratura viní, stejně jako celou bývalou katalánskou vládu, ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost Katalánska.
Tři vazebně stíhaní poslanci dostali minulý týden od soudce španělského nejvyššího soudu potvrzeno, že za sebe mohou poslat zástupce. Rozhodnutí soudce nyní potvrdilo i prozatímní vedení parlamentu.
Puigdemont zůstává v Belgii, o post možná požádá při videokonferenci
Obsazení vedení parlamentu bude klíčové pro jednání o katalánském premiérovi. Na něj hodlají separatisté navrhnout katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta, který je také v Bruselu a rovněž mu v případě návratu hrozí zatčení. Separatisté totiž zvažují, že by se o úřad premiéra mohl ucházet prostřednictvím videokonference.
Takovou možnost pravidla parlamentu nezmiňují. Podle parlamentních právníků je nutné, aby byl kandidát osobně přítomen. Jejich názor však není závazný, a výklad pravidel tak bude záviset na novém vedení parlamentu.
Prostřednictvím Twitteru Puigdemont katalánské poslance vyzval, aby si vzali zpátky své instituce: „Bojujme za naši vlast. Ukažme důstojnost.“
Španělský premiér Mariano Rajoy už ale uvedl, že uzná jen takovou katalánskou vládu, jejíž premiér bude úřadovat ve své vlasti. Do té doby bude podle Rajoye platit správa Katalánska španělskou vládou.
- 1. října 2017 – V referendu se 92 % hlasujících vyslovilo pro odtržení Katalánska od Španělska, Madrid označil referendum za neplatné.
- 10. října 2017 – Většina katalánských poslanců podepsala deklaraci o nezávislosti.
- 27. října – Katalánský parlament schválil rezoluci o nezávislosti; opozice hlasování bojkotovala. Krátce nato horní komora španělského parlamentu schválila návrh španělské vlády na omezení autonomie Katalánska.
- 30. října – Španělská prokuratura obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení místního parlamentu ze vzpoury, za což jim hrozí až 25 let. Expremiér Puigdemont odjel s několika katalánskými exministry do Belgie.
- 5. prosince – Španělský nejvyšší soud zrušil evropské zatykače na Puigdemonta a čtyři exministry pobývající v Belgii kvůli jejich vůli vrátit se do Španělska.
- 22. prosince - V předčasných volbách do katalánského parlamentu získaly separatistické strany absolutní většinu, nově zasednou na 70 křeslech ze 135. Nejvíce hlasů přesto získala strana Ciudadanos, která je proti odtržení země.
- Zdroj: ČTK
