Před čtvrtstoletím vyhlásili Slovinci a formálně i Chorvaté nezávislost na Jugoslávii. Během několika dní v socialistické federativní republice začala válka, která skončila jejím rozpadem. Šlo o nejkrvavější konflikt od konce druhé světové války. O život přišly statisíce lidí, miliony musely opustit domovy. První válečné operace zahájila jugoslávská armáda ve Slovinsku.
Již v prosinci roku 1990 se ve Slovinsku konalo referendum o nezávislosti, pro niž se vyslovila převážná část obyvatelstva. Návrhy na transformaci Jugoslávie v konfederaci nebyly vyslyšeny a 25. června vyhlásili Slovinci svou svrchovanost.
Jugoslávská lidová armáda nezahálela. Začala válka, která vešla do dějin jako desetidenní či víkendová, trvala totiž jen krátce. Svou zemi tehdy bránil i Slovinec Janez Ivšič, který byl v roce 1991 příslušníkem ozbrojené teritoriální obrany. Zúčastnil se operace, kdy Slovinci bez vlastních ztrát zničili jeden tank a dva obrněné transportéry.
Zabiti byli pouze jugoslávští vojáci. Někteří z nich byli na vojně jen několik měsíců. „Oběti byly v obrněných transportérech, které stály na parkovišti. Byly taky v zasaženém tanku,“ vzpomíná válečný veterán Ovšič.
Účet slovinské války: přes 60 mrtvých
Během červnových bojů umírali i Slovinci. Třeba u vesnice Rigonce, která je blízko současných hranic s Chorvatskem. Malá slovinská jednotka zde tanky zastavit nedokázala. „Použili partyzánský způsob boje: udeřit a zmizet. Když utíkali, tak po nich začali střílet z kulometu na tanku,“ popisuje Mitja Jankovič, generální sekretář Svazu veteránů války za nezávislost Slovinska.
Během slovinské války za nezávislost padlo přes 60 lidí, většinou jugoslávských vojáků. Krátký konflikt ale způsobil lavinový efekt. Začaly boje v Chorvatsku a během roku také v Bosně a Hercegovině. „Mocnosti, které vyhrály studenou válku, jako Spojené státy, Německo, Velká Británie a Francie, se rozhodly, že Jugoslávie už není potřebná,“ domnívá se historik Čedomir Antič z Bělehradské univerzity.
Za další příčiny války se obvykle uvádí špatná hospodářská situace socialistické republiky, neshody mezi jednotlivými republikami a autonomními oblastmi federace a vzedmutí nacionalismu. Jugoslávie nakonec zanikla v roce 2006 bezkonfliktním rozchodem Černé Hory a Srbska. Nyní na území existuje sedm nezávislých států, jako poslední vyhlásilo nezávislost Kosovo.
