Pře miliardáře Vítka se švýcarskou obcí na pár dní zastavila provoz lanovek

Navzdory ideálním lyžařským podmínkám se vleky ve švýcarském resortu Crans-Montana v úterý odpoledne zastavily. Jejich provozovatel patří českému realitnímu miliardáři Radovanovi Vítkovi a krok zdůvodnil tím, že vedení obce odmítá zaplatit slíbený příspěvek na provoz. Obec však odmítá, že by peníze slíbila. Mluvčí společnosti Radovana Vítka CPI Property Group ve čtvrtek informoval, že došlo k dohodě a lanovky budou opět spuštěny.

Lyžařské lanovky v Crans-Montana patří Vítkově skupině CPI Property, která ve velkém investuje do nemovitostí ve střední Evropě a Německu. Velké plány má Vítek i s rezortem v Crans-Montana, kde chce podle švýcarského serveru Bilanz otevřít luxusní hotely, kliniku a více než stovku apartmánů. Už nyní mu zde patří několik restaurací a parkovišť, píše server Berner Zeitung.

Philippe Magistretti, který Vítka zastupuje, v otevřeném dopise napsal, že jejich firma působí v Crans-Montana jako „lokomotiva místní ekonomiky“ a do provozu a infrastruktury investuje dva miliony švýcarských franků ročně. Loni v září požádala obec o příspěvek 800 tisíc franků, jednání o jeho vyplacení ale zůstalo bezvýsledné.

Proto byl zastaven provoz lanovek, což paralyzovalo celé středisko. Podle Magistrettiho nehodlá Radovan Vítek hrát roli mecenáše.

Jak upozorňuje list Le Nouvelliste, poté co veřejný sektor v minulosti investoval do lyžařských areálů ve velkém, odmítá na jejich provoz posílat další peníze.

Lanovky se však nakonec rozjedou. „Hájili jsme naše oprávněné zájmy a jsme rádi, že se alespoň nyní podařilo zástupce obcí v regionu Crans-Montana dostat k jednacímu stolu a dosáhnout dohody,“ uvedl tiskový mluvčí CPI Property Group Jan Burian. Lyžaři si tak podle něj užijí sezonu až do samého závěru.

Vítkova skupina CPI je významným hráčem na trhu s nemovitostmi a hotelovým ubytováním. Sídlem CPI je Lucembursko, skupina se ale kromě Česka zaměřuje na obchody v celé střední Evropě a Německu. Akcie skupiny CPI se obchodují na burze ve Frankfurtu, podle švýcarského serveru Bilanz se jejich hodnota pohybuje kolem 2,1 miliardy eur.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Trump potvrdil vojenský zásah USA proti Íránu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů, z míst v centru města stoupá dým. Íránské ministerstvo zahraničí podle Reuters informovalo, že údery zasáhly vojenské cíle i civilní infrastrukturu. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael.
07:35AktualizovánoPrávě teď

Pokud útok na Írán povede k pádu tamního režimu, bude to dobře, řekl Kupka

Politici opozičních stran považují úder v Íránu k zastavení tamního jaderného programu za správný či pochopitelný. Pokud přispěje k pádu íránského režimu, bude to dobře pro obyvatele i mezinárodní společenství, sdělil šéf opoziční ODS Martin Kupka. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib míní, že je nešťastné, že USA postupují v rozporu s mezinárodním právem. Poslanec KDU-ČSL Jan Bartošek doufá, že se podaří vojenské cíle rychle zneškodnit.
před 6 mminutami

V arabských zemích se ozvaly exploze

V Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátech se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery, informuje web The Times of Israel (ToI). Bahrajn uvedl, že terčem útoku se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království, píše agentura AP. Podle agentury Reuters katarské ministerstvo obrany uvedlo, že sestřelilo všechny rakety mířící na Katar.
před 11 mminutami

Írán zahájil odvetný útok na Izrael, v zemi platí varování

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Po celé zemi se rozezněly sirény. Obyvatelé v židovském státě dostali varování do mobilních telefonů s instrukcí, aby se uchýlili do krytů, píší izraelská média. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 38 mminutami

VideoDěláme to pro budoucnost, řekl Trump k úderu na Írán

„Toto prohlášení nečiním lehkomyslně. Íránský režim se snaží zabíjet,“ uvedl americký prezident Donald Trump poté, co USA společně s Izraelem zaútočily na Írán. „Po 47 let íránský režim skandoval ,Smrt Americe‘ a vedl nekonečnou kampaň krveprolití a vraždění, cílící na USA, americké vojáky a nevinné osoby v mnoha zemích,“ řekl Trump. Dodal, že Írán je státním sponzorem terorismu číslo jedna. „Možná přijdeme o životy statečných amerických hrdinů a možná budeme mít oběti, jak se to ve válce často stává, ale neděláme to pro současnost. Děláme to pro naši budoucnost, je to vznešená mise,“ dodal ve vystoupení americký prezident. Trump dále vyzval členy Islámské revoluční gardy, íránských ozbrojených sil, aby složili zbraně za což jim slíbil udělení imunity. Druhou možností je jistá smrt, řekl.
před 1 hhodinou

V afghánském Dželálábádu zněly exploze po průletu letadla, píše AFP

Dvě silné exploze byly v sobotu slyšet v Dželálábádu na východě Afghánistánu, napsala ráno agentura AFP s odvoláním na svého reportéra na místě. Stalo se tak den poté, co pákistánská letadla bombardovala několik afghánských měst. Agentura Reuters píše, že přestřelky přes afghánsko-pákistánskou hranici pokračovaly i přes noc, zatímco mezinárodní společenství vyjádřilo rostoucí znepokojení a vyzvalo strany k naléhavým jednáním.
před 1 hhodinou

Pád letadla s penězi v Bolívii nepřežilo nejméně dvacet lidí

Nejméně dvacet lidí zemřelo po pádu vojenského nákladního letadla, zřítilo se na silnici u bolivijské metropole La Paza. Dalších 28 osob utrpělo zranění. Letoun, který převážel peníze, poničil asi desítku aut, uvedla místní policie. Podle agentury AFP byl stroj těžce poškozen a do okolí z něj létaly bankovky. Příčina nehody zatím není známa. Policisté podle webu El Deber museli použít slzný plyn proti lidem, kteří si chtěli z místa nehody odnášet peníze.
02:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Německo chce posílit pravomoci zpravodajských služeb

Tři dny po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyhlásil tehdejší německý kancléř Olaf Scholz novou éru obranné a bezpečnostní politiky své země. Pojem Zeitenwende se vžil i mimo Německo. Největší stát Evropy začal zbrojit a zvětšovat armádu. Vláda současného kancléře Friedricha Merze v reformách pokračuje. Na řadě jsou zpravodajské služby.
před 5 hhodinami
Načítání...