Politické soužití s nově zvoleným levicovým prezidentem Zoranem Milanovičem bude obtížné. Po zveřejnění konečných výsledků druhého kola chorvatských prezidentských voleb, v nichž Milanović v neděli porazil dosavadní prezidentku Kolindu Grabarovou Kitarovičovou, to v noci na pondělí uvedl konzervativní premiér Andrej Plenković. Funkce prezidenta je v Chorvatsku spíše ceremoniální. Hlava státu například nemůže vetovat zákony, může ale ovlivňovat zahraniční, obrannou nebo bezpečnostní politiku země.
Pravicový premiér Chorvatska má obavy z levicového prezidenta. „Bude to tvrdé soužití“
Bývalý sociálnědemokratický premiér Zoran Milanović bude prezidentem Chorvatska (zdroj: ČT24)
„Bude to tvrdé politické soužití v souladu s ústavou a zákony. Máme dlouhou historii vztahů,“ uvedl chorvatským médiím premiér a předseda pravicového Chorvatského demokratického společenství (HDZ) Plenković, který se coby šéf tehdejší opozice s expremiérem Milanovićem politicky ostře střetával a v roce 2016 jej vystřídal v křesle předsedy vlády. Čerstvému vítězi prezidentských voleb nicméně gratuloval a uvedl, že je připraven s ním spolupracovat.
Svému protikandidátovi popřála i sama Grabarová Kitarovičová, která pochází ze stejného politického tábora jako Plenković. „Přeji mu vše nejlepší při výkonu funkce,“ řekla v neděli v posmutnělém volebním štábu po zveřejnění výsledků.
Milanovičovi nabídla, že mu pomůže se vstupem do úřadu: „Podávám mu ruku, abychom ukázali, že se předání úřadu může odehrát civilizovaným způsobem, abych ho zasvětila do své práce,“ prohlásila s tím, že Milanoviče pozvala ke konzultacím ještě před jeho oficiální inaugurací. Mandát nynější hlavě státu vyprší 18. února.
Bývalý premiér v letech 2011–2016 a předseda Sociálnědemokratické strany (SDP) Milanović vyhrál druhé kolo voleb se ziskem 52,7 procenta hlasů. Získal bezmála o 106 tisíc hlasů více než Grabarová Kitarovičová, kterou podpořilo 47,3 procenta voličů. Volební účast dosáhla asi 55 procent.
Ve svém povolebním projevu Milanović oznámil, že nebude činit žádné velké a nerealistické sliby. Dobrých výsledků a zlepšení života v zemi lze podle něj dosáhnout postupnými kroky.„Čtyři miliony Chorvatů hledají místo pod sluncem a chtějí to nejlepší. Naše místo je v Evropě, která je i navzdory všem problémům tím nejlepším místem, kde můžeme žít,“ uvedl Milanović.
„Pokud mé těsné, ale čestné a jasné vítězství dodalo trochu víry v naši společnost i mezi našimi lidmi, budu šťastný člověk,“ citoval ho server Dnevnik.hr.
Vzácný úspěch levice ve střední Evropě
Agentura APA uvádí, že porážka dosavadní prezidentky je políčkem pro současnou národněkonzervativní vládní koalici vedenou HDZ ve chvíli, kdy se země na podzim chystá k parlamentním volbám. Všímá si také, že Plenković v průběhu kampaně vynaložil ve prospěch Grabarové Kitarovičové nemalé politické úsilí.
Výsledek podle analytiků ukazuje, že si chorvatští voliči přejí změnu, kterou Milanović dokázal nabídnout i přesto, že se v chorvatské politice pohybuje mnoho let. „Když si tři čtvrtiny občanů myslí, že země jde špatným směrem, bylo by nelogické, aby ve volbách vyhrál někdo z vládní koalice. Stejně tomu tak bylo před pěti lety,“ komentoval v televizi N1 vítězství Milanoviče bývalý ministr hospodářství Goranko Fižulić.
Agentura AP připomíná, že Milanovičovo vítězství je jedním z mála úspěchů levice ve střední Evropě, kde volby v posledních letech vyhrávají populisté a konzervativci. Hlasování nicméně přineslo i posílení krajní pravice. Její kandidát Miroslav Škoro skončil v prvním kole na nepostupovém třetím místě, na druhou Grabarovou Kitarovičovou však ztrácel pouhá dvě procenta.