Kyjev – S žádostí o okamžitou pomoc v boji s „šířením hnědého moru“ na východě Ukrajiny se dnes na světové společenství obrátilo vedení povstaleckých „lidových republik“ v Doněcké a Luhanské oblasti. Autoři výzvy varují, že konfrontace na Ukrajině může vést k nové světové válce. „Fašistická hydra živená a řízená Spojenými státy“ se prý nezastaví před ničím. S reakcí zatím přišla jen ruské ministerstvo zahraničí. Kyjev vyzvalo k okamžitému stažení vojsk z východu Ukrajiny.
Výzva zveřejněná jménem „donbaského lidu“ varuje před nebezpečím zničení, jemuž jsou údajně vystaveni obyvatelé „lidových republik“ ze strany nacistů a fašistů využívaných nynějším ukrajinským režimem. Dokument se obsáhle odvolává na vítězství Sovětského svazu ve druhé světové válce a zdůrazňuje, že východoukrajinští vzbouřenci jsou připraveni hájit svou vlast se zbraní v ruce i nyní.
„Po sedmdesáti letech hnědý mor znovu zvedá hlavu,“ tvrdí výzva. Jediným zločinem vzbouřenců je podle dokumentu odhodlání postavit se nenávistné politice samozvanců z Kyjeva. „Nynější státní moc má v úmyslu spolu s USA provést totální pacifikaci naší země a nebude přitom šetřit žen ani dětí. Tento fašistický scénář se má realizovat v nejbližší době. Pevně doufáme, že světové společenství na naši žádost o pomoc odpoví,“ uvádí se ve výzvě.
Povstalci svou výzvu zveřejnili v době soustředěného útoku ukrajinské armády na jejich hlavní bojová postavení. Počátkem týdne zahájila armáda protipovstaleckou operaci v Doněcku, v noci na dnešek zaútočila na pozice vzbouřenců v Luhansku a dnes během dne zesílila ofenzivu proti separatistům ve Slavjansku a Kramatorsku. Více čtěte zde.
Moskva ke Kyjevu: Zastavte boje
Na západní země se dnes obrátilo také ruské ministestvo zahraničí. Apelovalo na ně, aby využily svého vlivu a odvrátily „národní katastrofu“ na Ukrajině. Kyjev pak Moskva vyzvala k okamžitému zastavení bojů a stažení armády z východu země. „Znovu opakujeme, že mezinárodní společenství od Kyjeva očekává okamžité zastavení bojových akcí na východě a stažení vojsk. Bez tohoto kroku nelze na Ukrajině nastolit mír,“ vzkázali Rusové.
Kreml také přislíbil povstalecké „Doněcké lidové republice“ humanitární pomoc, k vojenské pomoci se však nevyjádřil. Šéf doněckých separatistů Denis Pušilin již dříve oficiálně požádal o přijetí Doněcké lidové republiky do Ruska a o poskytnutí všestranné pomoci.
Bojové operace na východě zesílily bezprostředně po víkendových prezidentských volbách, v nichž zvítězil miliardář Petro Porošenko. Moskva dává najevo, že od nové hlavy státu očekává ukončení „trestné operace“ na východě a stažení armády. Porošenko dal ale naopak najevo, že akci proti proruským radikálům hodlá důrazně a rychle dokončit.
Svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč z ruského exilu odsoudil pokračování „krvavé“ operace na východě Ukrajiny. „Je to velmi špatné znamení. Začínat dráhu prezidenta z tak krvavého, smrtonosného ohňostroje, který budí hněv a kletby matek, sledujícím smrt a utrpení svých dětí, mužů a otců,“ uvedl podle agentury Interfax a zdůraznil, že lidé od nového vůdce čekali hlavně mír.
Podle politologa fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Emila Souleimanova se Rusko přímo do bojů na Ukrajině nevloží. „Pokud ukrajinská armáda nevyhrává, tak Putin nemá zájem riskovat mezinárodní izolaci,“ míní. Ani anexe východu země zřejmě není bezprostředním cílem ruského prezidenta. „Kdyby k tomu došlo, tak on nebude mít páku na vládu v Kyjevě. Momentálně má Putin silnější vyjednávací pozici, protože ukrajinská vláda má co ztratit, takže on může vyvíjet nátlak na Kyjev. V tomto kontextu se mu občanská válka na východě Ukrajiny hodí víc než anexe,“ dodal politolog s tím, že Putin usiluje o získání vlivu na celé Ukrajině.
Kyjev spěchá do EU
Vedle toho Kyjev usiluje o urychlené stvrzení smlouvy o přidružení k EU. Ministr zahraničí Andrij Deščycja dnes uvedl, že ekonomickou část dohody chce Ukrajina podepsat před 27. červnem. Politickou část smlouvy o přidružení podepsaly obě strany už koncem března. S podpisem důležitější ekonomické části, která předpokládá vytvoření zóny volného obchodu, chtěla Evropská unie vyčkat po volbě nového ukrajinského prezidenta.
Asociační smlouva se pro ukrajinské prozápadní politiky stala symbolem odklonu od těsných hospodářských a politických vazeb na Rusko. Smlouva měla být podepsána už loni v listopadu, tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč ale na poslední chvíli podpis dokumentu odvolal. Svůj krok odůvodnil obavou, že integrace s EU by kriticky poškodila životně důležité napojení na ruské hospodářství. Jenže odmítnutí proevropského kurzu nakonec vyústilo v nepokoje, které Janukovyče stály křeslo a přivedly zemi na pokraj rozpadu.
