Budapešť - Společná bojová jednotka zemí visegrádské čtyřky schopná nasazení v zahraničních misích by měla fungovat už v roce 2016. Na summitu v Budapešti se na tom český premiér v demisi Jiří Rusnok shodl s předsedy maďarské, polské a slovenské vlády. Schůzka se původně měla konat už v létě. Kvůli české vládní krizi ji ale Budapešť odložila. Jednání bylo podle premiérů po dlouhé době velmi konstruktivní.
„Plně podporujeme tuto iniciativu,“ řekl Rusnok na tiskové konferenci. Se svými partnery z V4 se shodl, že využití společné jednotky bude možné také v rámci sil Severoatlantické aliance, jejímiž členy země visegrádské čtyřky jsou.
Podle dřívějších informací by jednotka měla čítat přibližně 3000 vojáků. Česko je připraveno do takzvané „battlegroup“ vyčlenit až 800 vojáků a tři transportní vrtulníky Mi-171Š. Polsko plánuje poskytnout 1300 až 1600 vojáků, Slovensko do 400 a Maďarsko okolo 350. Polsko chce zajistit hlavní část bojových sil, ČR nabízí zdravotníky a logistiku, Maďarsko ženisty a Slovensko odborníky na boj se zbraněmi hromadného ničení, vyplývá z březnových prohlášení představitelů visegrádské skupiny.
Battlegroup má být schopna rychlého nasazení do deseti dnů až do vzdálenosti 6000 kilometrů od Bruselu. Bojové uskupení EU zatím nikdy v historii zasahovat nemuselo. Přesnou podobu zasahujících jednotek by určila až konkrétní mise, na jejímž zadání by se museli shodnout politici Evropské unie.
Orbán řekl, že žádná ze čtyř zemí V4 nemá dostatek peněz na to, aby každá z nich mohla vybavit svou armádu, proto ji složí společně. V4 zároveň otevře společné zastoupení ve Vietnamu. Dům by sloužil konzulárním účelům, propagaci kultury a hospodářství čtyř středoevropských zemí.
Malá středoevropská unie, která se zatím v Evropské unii ztrácela, nevystupovala až dosud zrovna jednotně. Čtyři premiéři se ale rozhodli, že to nyní změní.
Podle zpravodaje ČT Davida Miřejovského odcházeli premiéři z jednání spokojeni - prý bylo konstruktivní. Dohodli se například na podpoře využití jádra pro výrobu energie. Odmítli směrnici, jejímž cílem je posílit harmonizaci bezpečnostního rámce jaderné bezpečnosti a rozšíření úrovně vzájemného posuzování bezpečnosti jaderných zařízení.
Český premiér Jiří Rusnok podle agentury MTI k tomuto tématu mimo jiné prohlásil, že je potřeba podporovat suverenitu každého státu, jestliže se již rozhodne využívat či nevyužívat jadernou energii.
Donald Tusk, polský premiér:
„Během vteřiny jsme se shodli na efektivní obraně jaderné energie – vystoupíme společně na Radě Evropy.“
Robert Fico, slovenský premiér:
„Neumím si představit, že by EU převzala ohledně jádra pravomoci států. To je pro nás nepřijatelné.“
Premiéři také podpořili těžbu břidlicového plynu na půdě EU. Zatímco Poláci, Slováci a Maďaři jsou pro, česká veřejnost se k tomuto způsobu těžby přírodního plynu staví vesměs negativně. „Každá země může řešit svoji energetickou situaci podle sebe. EU nám v tom nesmí bránit a diskriminovat některá odvětví,“ konstatoval Orbán.
„Premiéři se shodli konečně i na tom, že chtějí v rámci Evropské unie vytvořit silnou skupinu a prosazovat své požadavky,“ podotkl Miřejovský.
V4 se letos chce soustředit na asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou, která bude podepsána na konci listopadu ve Vilniusu. Tím se zásadně urychlí přiblížení Kyjeva Bruselu. Země střední Evropy to považují za jeden ze svých největších úspěchů, protože projekt Východního partnerství dlohodobě prosazovaly.
