Lisabon - Portugalsko dnes ochromila další velká stávka svolaná odbory na protest proti úsporné politice vlády. Tradičně byla zasažena především hromadná doprava, obchody a restaurace zůstaly naopak otevřené. Ulicemi centra metropole Lisabonu prošly dva protestní průvody. „Je to jednoduché. Pokud nebudu pracovat, nedostanu najíst. Vláda se mi hnusí, úspory nás dusí, ale protesty neuživí mou rodinu,“ řekl jeden z protestujících Augusto Nery.
V hlavním městě nejezdilo metro ani autobusy a v zemi stály i vlaky. Zavřená zůstala také většina státních úřadů a nemocnice přijímaly jen akutní případy. Přerušen byl pro dnešek odvoz odpadků. Na portugalských letištích bylo zrušeno 37 spojů a z přístavů nevyjela většina lodí. Ve městech vznikla dopravní kalamita, protože mnoho lidí naopak do práce šlo, neboť málokdo si v zemi může nyní dovolit přijít o denní příjem.
Odbory doufají, že čtvrtá „generální“ stávka za dva roky přinutí vládu k podpoře hospodářského růstu a zmírnění utahování opasků. Podle portugalského tisku vláda bude pravděpodobně usilovat o zmírnění rozpočtových cílů během osmé revize plnění podmínek záchranného úvěru, kterou mezinárodní věřitelé zahájí 15. července.
„Čeho jsme dosáhli, je mimořádně velká stávka,“ tvrdil dnes jeden z předáků odborové organizace CGTP Carlos Arménio. CGTP a další odborové hnutí UGT, které zorganizovaly dnešní stávku, mají dohromady milion členů. „Tato úsporná politika trestá zemi, lidi, pracující i důchodce. Takže stávka je křikem odporu vůči této politice,“ řekl činitel UGT Carlos Silva.
Vláda již dříve oznámila, že hodlá snížit zdanění podniků a nabídnout daňové pobídky pro nové investice. Podle svazu portugalského průmyslu je však zapotřebí rozsáhlejší snižování daní, včetně redukce daně z přidané hodnoty.
Portugalsko se v roce 2011 dostalo do finančních problémů a bylo nuceno požádat o záchranný úvěr. Země, která zažívá nejhorší recesi od 70. let minulého století, se loni na jaře stala po Řecku a Irsku třetí zemí eurozóny, která musela kvůli dluhové krizi požádat o zahraniční finanční pomoc a dohodla se s EU a Mezinárodním měnovým fondem na záchranné půjčce v sumě 78 miliard eur. Vláda zvýšila daně, omezila rozpočtové výdaje a snížila mzdy. Nezaměstnanost se vyšplhala nad 14 procent a vláda očekává, že ekonomika se propadne o 3,3 procenta.
