Kyjev – „Je to naše ukrajinská země, nedáme ji nikomu,“ prohlásil dnes při návštěvě Mariupolu ukrajinský prezident Petro Porošenko. Uvedl dále, že na základě dohody o příměří předali proruští separatisté ukrajinské straně 1 200 válečných zajatců. Výměna se přitom měla původně uskutečnit až ve středu. Porošenko také oznámil, že chystá rozsáhlé posílení obrany přístavu. Organizace Amnesty International dnes vyzvala Kyjev, aby skoncoval s řáděním a zločiny dobrovolnických jednotek vládních sil na východě země.
Podle podmínek příměří, na němž se Kyjev a zástupci separatistů dohodli v pátek v Minsku, by si obě znepřátelené strany měly vyměnit všechny zajatce. O jejich přesném počtu nejsou žádné věrohodné informace, odhady se pohybují v tisících.
Během dnešní odpolední videokonference se vzbouřenci a zástupci ukrajinské vlády dohodli na výměně první skupiny 30 válečných zajatců a podle ruských médií se již výměna uskutečnila. „Měníme třicet za třicet. Uvidíme, co bude dál,“ řekl vicepremiér samozvané Doněcké lidové republiky Andrej Purgin. Dodal, že při jednání o výměně zajatců narazily obě strany na problémy, jejichž povahu ale odmítl upřesnit. Otevřít cestu k další výměně zajatců má prý další videokonference, která se připravuje na večer.
Příměří i přes sporadické incidenty, ze kterých se obě strany vzájemně obviňují, se vcelku dodržuje, zůstává ale křehké. Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny leží na frontové linii mezi vládními jednotkami a separatisty. K porušení příměří prý došlo i během prezidentovy návštěvy. „Když jsme přijeli, začali ostřelovat kontrolní stanoviště na silnicích. Mysleli, že nás zastraší, ale nikdo se jich nebojí,“ uvedl prezidentův mluvčí na Twitteru. Prezident nařídil posílit obranu Mariupolu raketomety, tanky a letectvem, aby nepřítel utrpěl „drtivou porážku“.
Porošenko chce posílit obranu Mariupolu
Na tiskové konferenci prezident vyzval k posílení opevňovacích prací. „Musíme město uhájit, musíme postavit nová opevnění. Moje dnešní diskuse s armádními veliteli budou věnovány právě tomu,“ konstatoval prezident a varoval, že křehké příměří může být ze strany separatistů kdykoli znovu porušeno. Do Mariupolu prý Porošenko přicestoval navzdory naléhání tajných služeb, aby cestu odložil. Na webu prezidentské kanceláře bylo záměrně umístěno oznámení, že do města hlava státu dorazí v 13:30 hodin, tedy o dvě hodiny dříve, než prezident do Mariupolu ve skutečnosti přijel. „Přesně v 13:30 se z povstaleckých pozic ozvala dělostřelecká palba,“ uvedl Porošenko. I přes naléhání bezpečnostních složek Porošenko z Mariupolu předčasně odjet nehodlá. „Musíme ukázat, že se jich nebojíme. Právě v této situaci je moje místo tady,“ řekl prezident na tiskové konferenci.
Porošenko chystá rozsáhlé posílení obrany Mariupolu - mimo jiné o tanky, raketomety a delostřelectvo. Jak uvedl politický geograf Michael Romancov, toto rozhodnutí by mohlo nasvědčovat tomu, že dodržení příměří příliš nevěří. Jak upřesnil zpravodaj ČT Miroslav Karas, Porošenkova návštěva v Mariupolu má velký symbolický význam a přišla nečekaně.
O půlmilionové město na pobřeží Azovského moře, ležící na cestě z Ruska k anektovanému Krymu, se ještě nedávno bojovalo. Separatisté označili dobytí města za cíl své protiofenzivy, kterou rozpoutali koncem minulého měsíce, podle Kyjeva a NATO za přímé účasti ruských jednotek. Avšak svého cíle nedosáhli před pátečním příměřím. Mariupol zůstal v rukou vládních sil, které se však o víkendu dostaly pod palbu i z těžkých zbraní. Zahynula jedna civilistka, čtyři další lidé utrpěli zranění.
Amnesty International vyzvala Kyjev, aby zabránil řádění dobrovolníků
Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) dnes vyzvala ukrajinskou vládu, aby skoncovala s řáděním dobrovolníků bojujících po boku vládních sil na východě země proti separatistům. „Ukrajinské úřady nesmějí kopírovat nezákonnost a zločiny, které byly běžné v oblastech dříve kontrolovaných separatisty,“ řekl generální tajemník AI Salil Shetty v Kyjevě při schůzce s premiérem Arsenijem Jaceňukem. Pokud vláda neudělá přítrž řádění dobrovolnických praporů, hrozí, že se na východě země vystupňuje napětí a zkompromitují se vyhlašované záměry nastolit a zajistit právo a spravedlnost v zemi.
Výzva AI se opírá o údaje o přehmatech i válečných zločinech, jichž se prý na severu Doněcké oblasti dopustil dobrovolnický prapor Ajdar, jedna z třicítky dobrovolnických jednotek povolaných do boje proti separatistům. Zpráva AI svědčí o tom, že příslušníci praporu Ajdar se v desítkách případů od konce července do konce srpna dopustili únosů, nezákonného věznění, špatného zacházení, loupeží, vydírání a zřejmě i poprav. Jaceňuk slíbil problém s dobrovolníky prověřit a ujistil o odhodlání potrestat všechny pachatele.
Jednotka sehrála důležitou roli při červencové ofenzívě ukrajinských sil, při níž utrpěla těžké ztráty. O desítky padlých prý jednotka přišla v léčce, zřízené separatisty už po vyhlášení příměří. Prapor působí v oblasti kontrolované od půlky května separatisty, kteří se podle AI rovněž dopouštěli zločinů vůči civilistům, včetně únosů, krádeží a vražd. Ajdar si však také vydobyl neblahou pověst, že se dopouští brutálních represí, loupeží, bití a vyděračství. Je prý typické, že bojovníci unášejí místní podnikatele a farmáře, které pak obviní ze spolupráce se separatisty a obvykle mlátí, dokud příbuzní nezaplatí výkupné za propuštění na svobodu.
Generální tajemník AI se v Kyjevě pozastavil i nad tím, že ukrajinské úřady a soudy nedokázaly za devět měsíců odsoudit jediného viníka zločinů spáchaných během protivládních demonstrací v Kyjevě, které vedly ke svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče.
