Porošenko a Putin si podali ruce, rozhovory o řešení krize začnou v nejbližší době

Deauville (Francie) – Nově zvolený ukrajinský prezident Petro Porošenko se na okraj oslav 70. výročí vylodění spojenců v Normandii sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ke schůzce došlo za přítomnosti německé kancléřky Angely Merkelové. Kancelář francouzského prezidenta informovala, že v nejbližší době by mělo dojít k zahájení rozhovorů o míru na Ukrajině.

Podle vyjádření kanceláře francouzského prezidenta Francoise Hollanda spolu Putin a Porošenko hovořili o možných opatřeních nutných pro deeskalaci situace na Ukrajině, včetně toho, že by Moskva mohla uznat výsledek ukrajinských prezidentských voleb. Hovořili spolu i o ekonomických dopadech ukrajinské krize. 

Setkání se uskutečnilo poté, co se světoví představitelé účastnící se oslav výročí vylodění v Normandii společně fotografovali. Většina přítomných se pak odebrala do přilehlé budovy na oběd, ale Putin s Merkelovou a Porošenkem zůstali na místě a krátce hovořili. Podle Hollanda schůzka trvala asi 15 minut, agentura AP ale informovala o zhruba minutovém rozhovoru. 

Setkání na takovéto úrovni mezi Moskvou a Kyjevem bylo vůbec první od letošního svržení proruského prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče a od propuknutí ukrajinské krize.

Putin žádá ukončení operací proti rebelům

Při následném setkání s novináři Putin opět vyzval Kyjev, aby okamžitě zastavil vojenskou operaci proti povstalcům. Pohrozil také opatřeními v případě podpisu asociační dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií. „Jakmile bude dohoda podepsána a vstoupí v platnost, budeme přijímat opatření k ochraně ekonomiky,“ upozornil Putin ve Francii. Uvedl také, že Rusko očekává od Evropské komise návrh na obnovení konzultací spojených s řešením hospodářských problémů Ukrajiny.

Barack Obama a Vladimir Putin na oslavách Dne D
Zdroj: ČT24/Reuters

S Putinem se sešel i Obama

Ve Francii také došlo k setkání Putina s americkým prezidentem Barackem Obamou. Podle Bílého domu proběhl neformální rozhovor v rámci společného oběda skupiny světových státníků pořádaného francouzským prezidentem Hollandem. Šlo o jejich první setkání od vypuknutí ukrajinské krize.

Rozhovor trval zhruba čtvrt hodiny a podle jednoho z Obamových poradců americký prezident svému ruskému protějšku řekl, že ke snížení napětí na Ukrajině povede, když Kreml uzná Petra Porošenka legálním ukrajinským prezidentem. „Prezident Obama dal jasně najevo, že uvolnění napětí závisí na tom, když Rusko uzná zvoleného prezidenta Porošenka legálním vůdcem Ukrajiny, přestane podporovat separatisty na východě Ukrajiny a zastaví přísun zbraní a materiálu přes hranice,“ upřesnil náměstek bezpečnostního poradce Bílého domu Ben Rhodes. 

Mrazivé setkání: Angela Merkelová a Vladimir Putin
Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Mrazivé setkání Putina a Merkelové

S Vladimirem Putinem dnes jednala o ukrajinské krizi i německá kancléřka Angela Merkelová. Během hodinového setkání panovala podle německých médií mezi státníky přímo mrazivá atmosféra. „Kancléřka vyjádřila přesvědčení, že po uznaných prezidentských volbách na Ukrajině je třeba využít čas ke stabilizaci situace, zvláště na východě Ukrajiny,“ informovala německá vládní mluvčí. „V diskusi (kancléřka) využila příležitost připomenout Rusku, jakou má v této věci obrovskou zodpovědnost,“ dodala. „Putin a Merkelová se plně soustředili na ukrajinské události a na to, jak tamní krizi vyřešit,“ řekl o setkání kremelský mluvčí. 

Média chování Putina a západních politiků, s nimiž se nyní po dlouhé době setkává, pečlivě sledují a vyvozují z něj, jaký postoj nyní jednotliví lídři vzhledem ke krizi na Ukrajině zastávají. Ve čtvrtek se Putin sešel s britským premiérem Davidem Cameronem a francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Zatímco Cameron prezidentovi na uvítanou ruku nepodal, přivítání u Hollandea bylo mnohem vřelejší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 51 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 55 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...