Polský ústavní soud rozlouskl věčný spor mezi premiérem a prezidentem

Varšava - O zahraniční politice, záležitostech projednávaných na summitech Evropské unie a stanovisku Polska rozhoduje polská vláda a prezentuje ho premiér. Prezident se může k tomuto stanovisku na půdě summitu jen vyjádřit, jako nejvyšší představitel země se ale může rozhodnout, zda se summitů zúčastní. Tak zní dnešní verdikt polského ústavního soudu k dlouhodobým konfliktům prezidenta Lecha Kaczyńského a premiéra Donalda Tuska, který se podle varšavského zpravodaje ČT Miroslava Karase může považovat za vítěze sporu. Za vítězství ale rozhodnutí označili i zástupci strany Právo a spravedlnost, v jejímž čele stojí prezidentův bratr Jaroslaw.

V případě, že prezident chce na summit přijet, musí podle soudu s vládou spolupracovat, aby Polsko na unijních schůzkách vystupovalo jednotně. Prezident prakticky na summitech nemá právo hlasu, a pokud by se chtěl vyjádřit, musí získat premiérův souhlas.

Ústavní soud se případem zabýval několik týdnů. O rozhodnutí sporu žádala ústavní soud vláda. Její představitelé tvrdili, že je na premiérovi, aby o složení polské delegace na summitech evropské sedmadvacítky rozhodoval on. Předložili proto parlamentu kompetenční zákon, aby se jednou provždy vědělo, kdo má jezdit na summity unie.

4 minuty
Vstup a reportáž Miroslava Karase
Zdroj: ČT24

Soud byl dohrou sporu mezi prezidentem Kaczyńským a premiérem Tuskem z loňského října ohledně složení polské delegace na summitu Evropské unie v Bruselu. Kancelář premiéra odmítla prezidentovi poskytnout vládní letoun, prezident si pak najal letadlo sám pro sebe. Naposledy se nemohli dohodnout, kdo z nich pojede do Prahy a bude sedět u stolu s americkým prezidentem Barackem Obamou během summitu EU-USA. Letěli tedy oba.

Kaczyński a Tusk prakticky denně svádějí boj o domácí a zahraniční politiku - ať už jde o ekonomiku, armádu, školství nebo zdravotnictví. Rozhodnutím ústavního soudu ale tahanice, spory a konflikty nekončí - bude jich stále více do příštího podzimu, kdy oba politici změří své síly v prezidentských volbách, připomíná varšavský zpravodaj ČT Miroslav Karas. Prezident zatím ve sporu spíš ztrácí, jeho obliba rekordně klesla: důvěřuje mu jen 23 procent Poláků. Tusk by teď přitom s přehledem volby vyhrál a je v současnosti nejoblíbenějším polským politikem.

  • Polský ústavní soud autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/875/87461.jpg
  • Jednání polského ústavního soudu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/875/87459.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 40 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 57 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...