Polský prezident Duda vetoval zákon, který má podle kritiků umlčet nezávislou televizi

Polský prezident Andrzej Duda vetoval zákon, který by v zemi omezil většinové vlastnictví televizních či rozhlasových stanic na firmy registrované v EU. Normu, která podle kritiků míří hlavně proti k vládě kritické televizi TVN vlastněné americkou společností, hlava státu vrátila parlamentu k úpravám. Poslanci Sejmu ještě mohou veto hlavy státu přehlasovat třípětinovou většinou, uvedla agentura DPA. Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) však potřebné hlasy nemá, upozorňuje agentura Reuters.

„Odmítám podepsat novelu zákona o Národní vysílací radě,“ oznámil polský prezident. Duda poznamenal, že návrh zákona je nepopulární u řady občanů a zasadil by ránu reputaci Polska jako místa příznivého pro podnikání. Poláci před Vánocemi proti zákonu protestovali v desítkách měst.

Polští poslanci novelu schválili 17. prosince národně-konzervativní vládní většinou. Duda už dříve řekl, že normu důkladně přezkoumá. Prezident, jenž je pokládán za spojence PiS, už také nedávno naznačil, že by mohl svého práva veta v této věci využít.

Mluvčí PiS Anita Czerwińská agentuře PAP řekla, že vládní strana je krokem prezidenta zklamaná. „Evropské země chrání svůj mediální trh před nadměrným zahraničním kapitálem, protože tuto oblast považují za strategickou pro bezpečnost.“

Podle opozice zvítězil tlak zahraničí i demonstrací na ulici

Televize TVN, proti které je podle kritiků zákon hlavně zaměřen, je nezávislá televizní společnost, považovaná za nepohodlnou nynější vládě, ale těšící se u Poláků velké popularitě.

Lídr opoziční Občanské platformy Donald Tusk, který se demonstrací účastnil, řekl, že Dudovo rozhodnutí ukazuje, jak důležitý byl tlak USA i ulice. „Už nikdy neříkejme, že to nestojí za to, že je to nemožné, že nemůžeme nic dělat. Můžeme a musíme,“ napsal Tusk na Twitteru.

Podle návrhu zákona by majitelem televizní či rozhlasové stanice vysílající na základě polské licence měly být jen společnosti, ve kterých podíl zahraničních firem z oblasti mimo Evropský hospodářský prostor nepřekračuje 49 procent.

Vlastníkem TVN je formálně společnost registrovaná v Nizozemsku. Jejím jediným akcionářem je ale americká Discovery Inc. TVN podle médií představuje dosud největší americkou investici v Polsku. Úprava má podle pozorovatelů přinutit americkou společnost, aby TVN prodala.

Discovery veto označila za vítězství Poláků. Duda se podle ní postavil za „demokratické hodnoty svobodných médií a vládu práva“. Rozhodnutí přivítal rovněž americký chargé d’affaires ve Varšavě Bix Aliu. Podle něj prezidentovo zastavení zákona svědčí o „angažovanosti pro společné demokratické hodnoty a starosti o investiční klima v Polsku“.

Duda vyzval k nalezení jiného řešení omezení zahraničních firem

Duda vyzval Sejm k nalezení vhodnějších řešení omezení podílu zahraničních firem na mediálním trhu. Zdůraznil přitom, že mnoho dalších demokratických států, včetně USA, Francie a Německa, takové zákony má. Poukázal i na smlouvu mezi USA a Polskem o obchodních a hospodářských vztazích. „Dohody je třeba dodržovat,“ řekl Duda na tiskové konferenci ve Varšavě. „Pro nás Poláky je to otázka cti,“ dodal.

Prezident dále zdůraznil, že se podrobně zabýval otázkami mediálního pluralismu a svobody názoru. Poukázal také na stále větší polarizaci společnosti v Polsku. „Většina mých krajanů, většina mých spoluobčanů nechce žádné další rozepře,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled