Polský novinář Michnik: Vystavme populistickým elitám červenou kartu

Nahrávám video
Michnik: Putin našel ve Střední Evropě spojence pro svou antievropskou politiku
Zdroj: ČT24

Odmítání běženců a xenofobní nálady šířící se napříč střední Evropou oslabují EU, což se zamlouvá ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Ten zde našel se svou antievropskou politikou spojence. V pořadu České televize Události, komentáře před tímto trendem v zemích Visegrádské skupiny varoval polský publicista Adam Michnik. Představitel protikomunistické opozice a šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza říká, že je čas vystavit populistickým elitám červenou kartu.

Právě jste dokončil debatu v panelu, která se jmenuje Havel a budoucnost Evropy. Jak to souvisí s hlavním mottem Fora, které se jmenuje Odvaha převzít odpovědnost?

Mně se zdá, že žijeme v takových časech také v Polsku, v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Je potřeba převzít zodpovědnost, protože naše politická třída ne úplně udělala zkoušku z této zodpovědnosti.

Evropa je v těžké situaci a prohlášení našich vlád, především co se týče běženců, jsou prostě skandální. Zvlášť skandální je prohlášení mé vlády, polské vlády, která kategoricky nesouhlasí s přijímáním jakýchkoliv běženců v situaci, kdy Poláci téměř 200 let byli národem běženců.

Mnoho Poláků bylo přijato velmi pohostinně v jiných zemích a dneska my zavíráme dveře před těmi, kteří utíkají před smrtí, hladem a ponížením.

Nazval jste to zkouškou odpovědnosti, proč?

Protože na tom, zda se dneska umíme zodpovědně zachovat, záleží naše budoucnost. To, zda se bude vládnout demokratickým způsobem nebo autoritativním způsobem ze strany lidí, kteří používají demagogii, xenofobii a pohrdají lidmi jiné kultury, jiného náboženství nebo jiného jazyka. To se děje ve všech zemích Visegrádské skupiny.

Je to překvapivé. Češi i Slováci v roce 1968 měli zkušenost s velkoruským imperialismem, stejnou zkušenost měli Maďaři v roce 56 a my Poláci během téměř dvou století. A najednou na to všechno zapomínáme a chováme se takovým způsobem, že oslabujeme a vedeme ke zničení Evropskou unii, což je hlavním cílem imperiální, protievropské politiky Vladimira Putina. Ten v našich zemích našel spojence pro svou antievropskou politiku. Je to velmi nebezpečné, a proto je to zkouška zodpovědnosti.

Polský novinář a disident Adam Michnik
Zdroj: Jakob Ratz/ČTK/ZUMA

Řekněte mi, co se tedy podle vás stalo, pokud dochází k tomu, co říkáte, to znamená, že Středoevropané zapomněli na tu svoji krátkodobou historickou zkušenost?

Řeknu to takhle - dnes celá Evropa prožívá velmi těžké chvíle. Všude se objevují zpátečnické, protidemokratické, xenofobní síly. Důvody jsou rozdílné. Ve Spojených státech hrozí, že se prezidentem stane Donald Trump - gangster, blázen, šašek a velmi nebezpečná osobnost pro celý svět. Pokud se stane prezidentem, Spojené státy to přežijí, ale může se stát, že my to nepřežijeme. Je to velká hrozba.

Když slyším, že prezident Zeman se o to nezajímá, ignoruje to a říká, že odpor proti Putinově politice ve vztahu k Ukrajině nemá smysl, cítím se znepokojen, protože si pamatuji Zemana z jednoho rozhovoru. Byl to velmi moudrý a zodpovědný člověk a nechápu, co se s ním stalo.

Pokud chceme pochopit, co se děje v našich společnostech, je potřeba se ptát, co se děje s našimi elitami, proč takovým jazykem hovoří Zeman, proč tak hovoří Orbán, Fico nebo Jarosław Kaczyński, který je skutečně politickým diktátorem v mé zemi. Ale já věřím, že demokratické síly ve všech našich zemích zvítězí.

Tyto režimy musí špatně dopadnout, protože vedou špatnou politiku. Oni kazí naše země. Visegrádská skupina byla pýchou nás všech, byla důkazem toho, že přechod od diktatury ke svobodě, od Varšavské smlouvy k evropskému společenství, byl velký úspěch. A Visegrádská skupina vlastně mele z posledního, stala se nebezpečím pro Evropskou unii. Musíme znovu vybudovat Visegrád. Musíme bránit demokratické společenství Visegrádské skupiny proti autoritářským pokusům.

Vy v zásadě navazujete na to, co řekl slovenský prezident Andrej Kiska, já si dovolím ho citovat: „Mnozí demokratičtí politici sahají po populismu a začínají hrát na mírně extremistické struny, což vyvolává ve společnosti xenofobii, nesnášenlivost a dokonce nenávist.“ To jsou věty, které zazněly včera na zahájení Fora 2000. Řekněte mi, jaké je tedy vaše vysvětlení pro to, co vy říkáte? Kde se to stalo a kde nastal ten zlom?

Víte, je to otázka, na kterou se těžko hledá odpověď, protože v jisté chvíli se objevuje určitá kapka, která způsobí, že přetéká sklenice s vodou. Samozřejmě vlády, které předcházely vládám Orbána nebo Kaczyńského, nejsou bez chyb, bez viny. Ale i kdybychom uznali, že jak Maďaři, tak my Poláci máme své hříchy, tak takový trest, jako je vláda Orbána nebo Kaczyńského, jsme si nezasloužili, a proto je musíme vyměnit.

Navážu ještě jednou na Andreje Kisku, protože on k tomu dodává následující: „Je na lidech, jaké vůdce si zvolí.“ Není to vlastně otázka voličů?

Samozřejmě, že ano, ale voliči můžete manipulovat, můžete je nakazit jazykem xenofobie, populismu, závisti, pohrdání, nenávistí. A to se stalo, není to poprvé v dějinách. To se stalo v Itálii s Mussolinim, to se stalo v Rusku s bolševiky a v Německu s Hitlerem. Stávalo se to, stává a možná, že se to bude stávat.

Ale také se stávalo, že byly síly, které se proti tomu bránily, a my musíme vytvořit síly, jež udělají bariéru, a všem těmto pánům dáme červenou kartu, stejně jako se dává červená karta fotbalistům, kteří faulují.

Mluví se o tom, že byste mohl skončit v čele Gazety Wyborczy. Chci se zeptat, co je na tom pravda, jestli uvažujete o tom, že skončíte v čele těchto novin?

Ne, to není pravda. Já vím, že mnoho lidí v Polsku by si přálo, abych odešel z Gazety Wyborczy, ale já jim tu radost neudělám. Možná by mi také přáli, abych byl nemocen, ale proto budu zdravý.

Chci poděkovat všem mým českým přátelům za krásné narozeniny, které mi připravili na Foru 2000. Cítím se tak, jak jsem se cítil vždy, když jsem sem přijížděl, mám zde mnoho přátel a samozřejmě Václava Havla. Myslím na něj a na tomto Foru 2000 se vznášely jeho myšlenky, jeho eseje, jeho divadelní díla, protože Havel formuloval myšlenku o moci bezmocných, o bezmoci všech mocných, a toto právě dedikuji všem těm, kteří nás chtějí v našich zemích tahat za nos a manipulovat s námi. Ty časy, myslím, dřív nebo později skončí - spíš dříve než později.

Vizitka Adama Michnika
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael ve velkém udeřil na Írán. Rijád i Emiráty likvidovaly drony

Izrael oznámil vlnu rozsáhlých úderů na cíle na západě Íránu. Útoky hlásí i jihoíránský Šíráz, píše al-Džazíra s odkazem na agenturu Tasním, která je kontrolována íránskými revolučními gardami. Saúdská Arábie tvrdí, že zachytila čtrnáct íránských dronů u Rijádu a v ropných regionech. Teherán odpovědnost odmítl a vyzval k vyšetření útoků na civilní oblasti. Izrael hlásí za poslední den přes sto zraněných.
11:05Aktualizovánopřed 3 mminutami

Orbán i Magyar vyzvali své příznivce, aby vyšli do ulic

Jak maďarský premiér Viktor Orbán, tak i jeho politický soupeř Péter Magyar vyzvali své stoupence, aby v neděli vyšli do ulic Budapešti a předvedli svou sílu před dubnovými volbami. Očekává se účast až statisíců lidí. Akce pořádané Orbánovou vládnoucí národněkonzervativní stranou Fidesz a středopravou stranou Tisza vedenou Magyarem jsou podle agentury AP vnímány jako ukazatel podpory, kterou mohou oba tábory očekávat v posledním měsíci kampaně.
13:11Aktualizovánopřed 57 mminutami

Izraelské síly zabily na Západním břehu rodinu, uvedly palestinské úřady

Izraelské síly v neděli zabily na okupovaném Západním břehu Jordánu čtyřčlennou palestinskou rodinu, prohlásily podle agentury Reuters palestinské zdravotní úřady. Ty rovněž oznámily smrt dalšího Palestince, kterého měli zabít izraelští osadníci. Izraelská armáda uvedla, že zprávy prověřuje.
07:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael vyloučil přímé jednání s Libanonem v příštích dnech

Jeruzalém se v příštích dnech nechystá vést přímé rozhovory s Libanonem, prohlásil podle deníku Ha'arec izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Izrael po začátku války s Íránem obnovil útoky v Libanonu, které zdůvodňuje likvidací vojenských kapacit tamního proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Libanon mezitím vyjadřuje ochotu zahájit přímé rozhovory ve snaze válku mezi Hizballáhem a Jeruzalémem ukončit.
před 1 hhodinou

VideoNěmecko zmírňuje emisní plány

Německá vláda připravuje zákon o snižování emisí z vytápění domácností. Nový návrh je méně přísný než nepopulární reforma předchozí koalice socialistů, zelených a liberálů. Klimatické cíle v Německu ale předepisuje zákon. Spolková vláda podle něj musí zajistit, aby emise poklesly do roku 2030 o 65 procent oproti začátku devadesátých let. Současný kabinet má předložit nová opatření 25. března. Země však podle kritiků prodlužuje svou závislost na fosilních zdrojích, jen těsně splnila klimatické cíle pro rok 2025. Úkol snižovat emise nově připadne dodavatelům energie, postupně by měli přidávat bioplyn, vodík nebo jiné alternativy do paliv. Obavy mají i lidé žijící v nájmu, což je polovina osmdesátimilionové země. Staré topení se jim totiž může v příštích letech prodražit.
před 3 hhodinami

Ukrajina ukázala diplomatům materiály ohledně následků ruského útoku na Družbu

Šéf ukrajinské energetické společnosti Naftohaz Serhij Koreckyj představil zástupcům 31 zemí materiály, které mají ukazovat následky ruského útoku na ropovod Družba. Po lednovém přerušení dodávek ruské ropy na Slovensko a do Maďarska tímto potrubím vlády v Bratislavě a v Budapešti opakovaně obvinily Ukrajinu, že obnovu provozu ropovodu záměrně oddaluje.
08:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Jižní Koreu znervózňuje přesun amerických systémů na Blízký východ

Spojené státy přesouvají části systému protiraketového systému THAAD umístěného v Jižní Koreji na Blízký východ. Uvedli to američtí činitelé citovaní listem The Washington Post a jihokorejskými agenturami. Podle místních médií se přesun týká i systému Patriot. Oslabené kapacity v regionu vítá Čína. Severní Korea v sobotu odpálila více než deset balistických střel, jež dopadly do moře.
před 4 hhodinami

Smíru Ruska s Japonskem brání spor o okupované ostrovy

Moskva odmítá jednat s Tokiem o mírové dohodě, která by formálně zakončila druhou světovou válku. Ta nebyla nikdy uzavřena kvůli územnímu sporu o japonská Severní teritoria – v Rusku známá jako Jižní Kurily, která obsadil Sovětský svaz v závěru války v roce 1945. Moskvě vadí japonská podpora Kyjeva.
před 4 hhodinami
Načítání...