Polský novinář Michnik: Vystavme populistickým elitám červenou kartu

12 minut
Michnik: Putin našel ve Střední Evropě spojence pro svou antievropskou politiku
Zdroj: ČT24

Odmítání běženců a xenofobní nálady šířící se napříč střední Evropou oslabují EU, což se zamlouvá ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Ten zde našel se svou antievropskou politikou spojence. V pořadu České televize Události, komentáře před tímto trendem v zemích Visegrádské skupiny varoval polský publicista Adam Michnik. Představitel protikomunistické opozice a šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza říká, že je čas vystavit populistickým elitám červenou kartu.

Právě jste dokončil debatu v panelu, která se jmenuje Havel a budoucnost Evropy. Jak to souvisí s hlavním mottem Fora, které se jmenuje Odvaha převzít odpovědnost?

Mně se zdá, že žijeme v takových časech také v Polsku, v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Je potřeba převzít zodpovědnost, protože naše politická třída ne úplně udělala zkoušku z této zodpovědnosti.

Evropa je v těžké situaci a prohlášení našich vlád, především co se týče běženců, jsou prostě skandální. Zvlášť skandální je prohlášení mé vlády, polské vlády, která kategoricky nesouhlasí s přijímáním jakýchkoliv běženců v situaci, kdy Poláci téměř 200 let byli národem běženců.

Mnoho Poláků bylo přijato velmi pohostinně v jiných zemích a dneska my zavíráme dveře před těmi, kteří utíkají před smrtí, hladem a ponížením.

Nazval jste to zkouškou odpovědnosti, proč?

Protože na tom, zda se dneska umíme zodpovědně zachovat, záleží naše budoucnost. To, zda se bude vládnout demokratickým způsobem nebo autoritativním způsobem ze strany lidí, kteří používají demagogii, xenofobii a pohrdají lidmi jiné kultury, jiného náboženství nebo jiného jazyka. To se děje ve všech zemích Visegrádské skupiny.

Je to překvapivé. Češi i Slováci v roce 1968 měli zkušenost s velkoruským imperialismem, stejnou zkušenost měli Maďaři v roce 56 a my Poláci během téměř dvou století. A najednou na to všechno zapomínáme a chováme se takovým způsobem, že oslabujeme a vedeme ke zničení Evropskou unii, což je hlavním cílem imperiální, protievropské politiky Vladimira Putina. Ten v našich zemích našel spojence pro svou antievropskou politiku. Je to velmi nebezpečné, a proto je to zkouška zodpovědnosti.

Polský novinář a disident Adam Michnik
Zdroj: Jakob Ratz/ČTK/ZUMA

Řekněte mi, co se tedy podle vás stalo, pokud dochází k tomu, co říkáte, to znamená, že Středoevropané zapomněli na tu svoji krátkodobou historickou zkušenost?

Řeknu to takhle - dnes celá Evropa prožívá velmi těžké chvíle. Všude se objevují zpátečnické, protidemokratické, xenofobní síly. Důvody jsou rozdílné. Ve Spojených státech hrozí, že se prezidentem stane Donald Trump - gangster, blázen, šašek a velmi nebezpečná osobnost pro celý svět. Pokud se stane prezidentem, Spojené státy to přežijí, ale může se stát, že my to nepřežijeme. Je to velká hrozba.

Když slyším, že prezident Zeman se o to nezajímá, ignoruje to a říká, že odpor proti Putinově politice ve vztahu k Ukrajině nemá smysl, cítím se znepokojen, protože si pamatuji Zemana z jednoho rozhovoru. Byl to velmi moudrý a zodpovědný člověk a nechápu, co se s ním stalo.

Pokud chceme pochopit, co se děje v našich společnostech, je potřeba se ptát, co se děje s našimi elitami, proč takovým jazykem hovoří Zeman, proč tak hovoří Orbán, Fico nebo Jarosław Kaczyński, který je skutečně politickým diktátorem v mé zemi. Ale já věřím, že demokratické síly ve všech našich zemích zvítězí.

Tyto režimy musí špatně dopadnout, protože vedou špatnou politiku. Oni kazí naše země. Visegrádská skupina byla pýchou nás všech, byla důkazem toho, že přechod od diktatury ke svobodě, od Varšavské smlouvy k evropskému společenství, byl velký úspěch. A Visegrádská skupina vlastně mele z posledního, stala se nebezpečím pro Evropskou unii. Musíme znovu vybudovat Visegrád. Musíme bránit demokratické společenství Visegrádské skupiny proti autoritářským pokusům.

Vy v zásadě navazujete na to, co řekl slovenský prezident Andrej Kiska, já si dovolím ho citovat: „Mnozí demokratičtí politici sahají po populismu a začínají hrát na mírně extremistické struny, což vyvolává ve společnosti xenofobii, nesnášenlivost a dokonce nenávist.“ To jsou věty, které zazněly včera na zahájení Fora 2000. Řekněte mi, jaké je tedy vaše vysvětlení pro to, co vy říkáte? Kde se to stalo a kde nastal ten zlom?

Víte, je to otázka, na kterou se těžko hledá odpověď, protože v jisté chvíli se objevuje určitá kapka, která způsobí, že přetéká sklenice s vodou. Samozřejmě vlády, které předcházely vládám Orbána nebo Kaczyńského, nejsou bez chyb, bez viny. Ale i kdybychom uznali, že jak Maďaři, tak my Poláci máme své hříchy, tak takový trest, jako je vláda Orbána nebo Kaczyńského, jsme si nezasloužili, a proto je musíme vyměnit.

Navážu ještě jednou na Andreje Kisku, protože on k tomu dodává následující: „Je na lidech, jaké vůdce si zvolí.“ Není to vlastně otázka voličů?

Samozřejmě, že ano, ale voliči můžete manipulovat, můžete je nakazit jazykem xenofobie, populismu, závisti, pohrdání, nenávistí. A to se stalo, není to poprvé v dějinách. To se stalo v Itálii s Mussolinim, to se stalo v Rusku s bolševiky a v Německu s Hitlerem. Stávalo se to, stává a možná, že se to bude stávat.

Ale také se stávalo, že byly síly, které se proti tomu bránily, a my musíme vytvořit síly, jež udělají bariéru, a všem těmto pánům dáme červenou kartu, stejně jako se dává červená karta fotbalistům, kteří faulují.

Mluví se o tom, že byste mohl skončit v čele Gazety Wyborczy. Chci se zeptat, co je na tom pravda, jestli uvažujete o tom, že skončíte v čele těchto novin?

Ne, to není pravda. Já vím, že mnoho lidí v Polsku by si přálo, abych odešel z Gazety Wyborczy, ale já jim tu radost neudělám. Možná by mi také přáli, abych byl nemocen, ale proto budu zdravý.

Chci poděkovat všem mým českým přátelům za krásné narozeniny, které mi připravili na Foru 2000. Cítím se tak, jak jsem se cítil vždy, když jsem sem přijížděl, mám zde mnoho přátel a samozřejmě Václava Havla. Myslím na něj a na tomto Foru 2000 se vznášely jeho myšlenky, jeho eseje, jeho divadelní díla, protože Havel formuloval myšlenku o moci bezmocných, o bezmoci všech mocných, a toto právě dedikuji všem těm, kteří nás chtějí v našich zemích tahat za nos a manipulovat s námi. Ty časy, myslím, dřív nebo později skončí - spíš dříve než později.

Vizitka Adama Michnika
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 1 hhodinou

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 1 hhodinou

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 2 hhodinami

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 2 hhodinami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo patnáct set členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba patnáct set členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...