Přesně před rokem měly z veřejných prostranství v Polsku zmizet všechny symboly připomínající totalitní režimy. Výjimkou jsou hřbitovy a muzea. Nařídila to novela zákona o takzvané dekomunizaci z léta 2016. Ani dvanáct měsíců po uplynutí lhůty ale stále není hotovo. Zpoždění způsobily mimo jiné soudní spory.
Polsko boří památky komunismu. Hotovo mělo být už loni
Z ulic polských měst už zmizel například pomník polského generála Rudé armády Karola Świerczewského. Ten se po válce jako náměstek ministra obrany podílel na krvavých represích proti nekomunistům.
Stejný osud potkal varšavské sousoší oslavující Rudou armádu. Stálo ve městě, kde sovětští vojáci nechali vykrvácet místní povstalce, přestože stáli na druhém břehu Visly – a dobyli ho až po jejich porážce. Tyto sochy jsou podle polského Institutu národní paměti připomínkou totality. A zákon počítá s tím, že co institut takto označí, musí zmizet.
Netýká se to jen soch, ale i názvů ulic. Třeba třídu Lidové armády ve Varšavě přejmenovali na třídu Lecha Kaczynského po bývalém prezidentovi, který zemřel při tragické nehodě u Smolensku. Magistrátu se však změna nelíbila a soud ji zamítl jako neodůvodněnou. Běží odvolací proces a ulice tak nese oba názvy.
Podobně je na tom skoro padesát dalších ulic ve Varšavě. Tamní obyvatelé podle radnice změny nechtějí. „Jsou zvyklí na ty adresy, obávají se taky nezbytné výměny dokladů,“ říká mluvčí varšavského magistrátu Bartosz Milczarczyk
Ulice se dvěma jmény
Hlavní vlna dekomunizace se v Polsku uskutečnila už v 90. letech 20. století. Podle konzervativní vlády je ale stále co napravovat. Ostatně strana Právo a spravedlnost nutností dekomunizace odůvodňuje i reformu soudnictví, která podle kritiků i evropských institucí zbavuje soudy nezávislosti na výkonné moci a ničí tak demokracii v zemi.
„Vládní strana se netají tím, že se snaží vybudovat novou tvář Polska,“ říká urbanista a sociolog Wojciech Kacperski. Letos chtěla prosadit i další zákon v podobném duchu. Ten měl zbavit hodností vojáky, kteří v letech 1943 až 1990 podle vlády zradili polský stát. Plánovaná byla i posmrtná účinnost. „Je to symbolický zákon, navrací nás k normálu,“ odůvodňoval ho v březnu ministr obrany Mariusz Blaszczak.
O hodnost by byl přišel například Wojciech Jaruzelski. Ten jako předseda vlády vyhlásil v roce 1981 po protikomunistických demonstracích výjimečný stav a moc předal Vojenské radě národní záchrany. Dalším kandidátem na ztrátu „frček“ byl také jediný polský kosmonaut Mirosław Hermaszewski. Prezident Andrzej Duda však nakonec tento zákon nepodepsal.