Polsko boří památky komunismu. Hotovo mělo být už loni

3 minuty
Události: Druhá vlna dekomunizace v Polsku vázne
Zdroj: ČT24

Přesně před rokem měly z veřejných prostranství v Polsku zmizet všechny symboly připomínající totalitní režimy. Výjimkou jsou hřbitovy a muzea. Nařídila to novela zákona o takzvané dekomunizaci z léta 2016. Ani dvanáct měsíců po uplynutí lhůty ale stále není hotovo. Zpoždění způsobily mimo jiné soudní spory.

Z ulic polských měst už zmizel například pomník polského generála Rudé armády Karola Świerczewského. Ten se po válce jako náměstek ministra obrany podílel na krvavých represích proti nekomunistům.

Stejný osud potkal varšavské sousoší oslavující Rudou armádu. Stálo ve městě, kde sovětští vojáci nechali vykrvácet místní povstalce, přestože stáli na druhém břehu Visly –  a dobyli ho až po jejich porážce. Tyto sochy jsou podle polského Institutu národní paměti připomínkou totality. A zákon počítá s tím, že co institut takto označí, musí zmizet.

Netýká se to jen soch, ale i názvů ulic. Třeba třídu Lidové armády ve Varšavě přejmenovali na třídu Lecha Kaczynského po bývalém prezidentovi, který zemřel při tragické nehodě u Smolensku. Magistrátu se však změna nelíbila a soud ji zamítl jako neodůvodněnou. Běží odvolací proces a ulice tak nese oba názvy.

Podobně je na tom skoro padesát dalších ulic ve Varšavě. Tamní obyvatelé podle radnice změny nechtějí. „Jsou zvyklí na ty adresy, obávají se taky nezbytné výměny dokladů,“ říká mluvčí varšavského magistrátu Bartosz Milczarczyk

Ulice se dvěma jmény

Hlavní vlna dekomunizace se v Polsku uskutečnila už v 90. letech 20. století. Podle konzervativní vlády je ale stále co napravovat. Ostatně strana Právo a spravedlnost nutností dekomunizace odůvodňuje i reformu soudnictví, která podle kritiků i evropských institucí zbavuje soudy nezávislosti na výkonné moci a ničí tak demokracii v zemi.

„Vládní strana se netají tím, že se snaží vybudovat novou tvář Polska,“ říká urbanista a sociolog Wojciech Kacperski. Letos chtěla prosadit i další zákon v podobném duchu. Ten měl zbavit hodností vojáky, kteří v letech 1943 až 1990 podle vlády zradili polský stát. Plánovaná byla i posmrtná účinnost. „Je to symbolický zákon, navrací nás k normálu,“ odůvodňoval ho v březnu ministr obrany Mariusz Blaszczak.

O hodnost by byl přišel například Wojciech Jaruzelski. Ten jako předseda vlády vyhlásil v roce 1981 po protikomunistických demonstracích výjimečný stav a moc předal Vojenské radě národní záchrany. Dalším kandidátem na ztrátu „frček“ byl také jediný polský kosmonaut Mirosław Hermaszewski. Prezident Andrzej Duda však nakonec tento zákon nepodepsal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 41 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 59 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 3 hhodinami
Načítání...