Polská stavba století budí vášně. Obří letiště bude součástí nového dopravního uzlu Solidarita

2 minuty
Události ČT: Polsko plánuje vybudovat obří dopravní uzel
Zdroj: ČT24

Poláci chtějí vybudovat v centrální části země obří letiště. Západně od Varšavy vyroste také nové nádraží pro vysokorychlostní vlaky. Centrální dopravní uzel ponese název slavného odborového hnutí Solidarita. Odhaduje se, že projekt vyjde v přepočtu zhruba na 340 miliard korun a jeho výstavba by měla skončit v roce 2028. Obyvatelé oblasti se ale proti plánům bouří.

Polsko plánuje vybudovat letiště pro 45 milionů cestujících ročně, s nádražím a vysokorychlostní železniční sítí. „Základním cílem je uspokojit dopravní potřeby v příštích desetiletích, po roce 2030 a později,“ uvedl hlavní manažer projektu Piotr Malepszak.

Už teď na projektu pracuje speciální úřad s šedesáti zaměstnanci. Budova letiště s nádražím a první stovkou kilometrů kolejí vyjde v přepočtu na 210 miliard korun. Stavbu mají financovat soukromí investoři.

Někteří experti ale v souvislosti s gigantickým projektem zvedají varovný prst. „Hlavním argumentem proti stavbě letiště je vlastnická struktura polských aerolinií LOT, které patří státu. Nedisponují kapitálem, který by dokázal naplnit kapacitu nabízenou centrálním dopravním uzlem,“ upozornil dopravní analytik Dominik Boniecki.

Polsko chce vybudovat také nádraží pro vysokorychlostní vlaky
Zdroj: CPK

Státní peníze budou nutné na část nové železniční sítě. Vlaky mají jezdit rychlostí až 250 kilometrů za hodinu celkem po 1600 kilometrech kolejí. To vyjde na dalších 130 miliard korun. „Na investici týkající se železničních tratí se počítá s podílem evropských fondů, a to ve výši 70 až 85 procent,“ podotkl Malepszak.

„Národní zájem“ je víc než referendum

Nové letiště s nádražím má vyrůst na rozloze 3000 hektarů u obce Baranów asi 30 kilometrů západně od Varšavy. Obyvatelé loni uspořádali referendum, v němž stavbu odmítli. „Jsem tu teprve dva roky, začal jsem stavět před dvěma lety a o žádném letišti v okolí jsem na začátku nic nevěděl,“ konstatoval majitel domu v Baranowě Andrzej Delegacz.

Vláda následně prosadila zákon, který projekt označuje za „národní zájem“. Samospráva chce dál vyjednávat. „Jsem teď ve spojení s advokátními kancelářemi, které, jak doufáme, nám v pozdější bitvě pomůžou,“ prohlásil předseda obecní rady v Baranowě Roman Bodych.

Třeba Delegacz by jako odškodnění přijal dvojnásobek toho, co za dům dal. Spíš ale doufá, že polská stavba století nakonec ani nezačne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael a Írán pokračují ve vzájemných útocích

Írán a Izrael v noci na sobotu pokračovaly ve vzájemných útocích. Podle íránské agentury Fars izraelské údery cílily také na jaderné zařízení v Isfahánu, žádný nebezpečný materiál ale neunikl. Izraelský vojenský zdroj podle agentury AFP později údery v Isfahánu potvrdil. Terčem izraelských úderů byla podle íránských médií také budova ve městě Kom, na místě zřejmě zemřela šestnáctiletá osoba a další dva lidé utrpěli zranění.
06:39Aktualizovánopřed 7 mminutami

V sobotu poletí druhý repatriační let Čechů z Izraele

V sobotu poletí druhý repatriační let českých občanů z Izraele, který je od minulého pátku v konfliktu s Íránem. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stroj Airbus má kapacitu okolo osmdesáti lidí, bude zřejmě naplněn.
09:59Aktualizovánopřed 35 mminutami

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 12 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 13 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 14 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 17 hhodinami
Načítání...