Polská stavba století budí vášně. Obří letiště bude součástí nového dopravního uzlu Solidarita

Nahrávám video

Poláci chtějí vybudovat v centrální části země obří letiště. Západně od Varšavy vyroste také nové nádraží pro vysokorychlostní vlaky. Centrální dopravní uzel ponese název slavného odborového hnutí Solidarita. Odhaduje se, že projekt vyjde v přepočtu zhruba na 340 miliard korun a jeho výstavba by měla skončit v roce 2028. Obyvatelé oblasti se ale proti plánům bouří.

Polsko plánuje vybudovat letiště pro 45 milionů cestujících ročně, s nádražím a vysokorychlostní železniční sítí. „Základním cílem je uspokojit dopravní potřeby v příštích desetiletích, po roce 2030 a později,“ uvedl hlavní manažer projektu Piotr Malepszak.

Už teď na projektu pracuje speciální úřad s šedesáti zaměstnanci. Budova letiště s nádražím a první stovkou kilometrů kolejí vyjde v přepočtu na 210 miliard korun. Stavbu mají financovat soukromí investoři.

Někteří experti ale v souvislosti s gigantickým projektem zvedají varovný prst. „Hlavním argumentem proti stavbě letiště je vlastnická struktura polských aerolinií LOT, které patří státu. Nedisponují kapitálem, který by dokázal naplnit kapacitu nabízenou centrálním dopravním uzlem,“ upozornil dopravní analytik Dominik Boniecki.

Polsko chce vybudovat také nádraží pro vysokorychlostní vlaky
Zdroj: CPK

Státní peníze budou nutné na část nové železniční sítě. Vlaky mají jezdit rychlostí až 250 kilometrů za hodinu celkem po 1600 kilometrech kolejí. To vyjde na dalších 130 miliard korun. „Na investici týkající se železničních tratí se počítá s podílem evropských fondů, a to ve výši 70 až 85 procent,“ podotkl Malepszak.

„Národní zájem“ je víc než referendum

Nové letiště s nádražím má vyrůst na rozloze 3000 hektarů u obce Baranów asi 30 kilometrů západně od Varšavy. Obyvatelé loni uspořádali referendum, v němž stavbu odmítli. „Jsem tu teprve dva roky, začal jsem stavět před dvěma lety a o žádném letišti v okolí jsem na začátku nic nevěděl,“ konstatoval majitel domu v Baranowě Andrzej Delegacz.

Vláda následně prosadila zákon, který projekt označuje za „národní zájem“. Samospráva chce dál vyjednávat. „Jsem teď ve spojení s advokátními kancelářemi, které, jak doufáme, nám v pozdější bitvě pomůžou,“ prohlásil předseda obecní rady v Baranowě Roman Bodych.

Třeba Delegacz by jako odškodnění přijal dvojnásobek toho, co za dům dal. Spíš ale doufá, že polská stavba století nakonec ani nezačne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 47 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled