Polovinu zatčených tvořili při násilnostech ve Varšavě Němci

Varšava - Během nepokojů, které ve Varšavě propukly během pátečních pochodů k výročí obnovení nezávislosti Polska, zadrželi policisté 210 lidí. Přitom téměř polovinu z nich tvoří Němci, jak podle agentury Reuters informoval policejní mluvčí Maciej Karczyński. Podle Karczyńského bylo při střetech zraněno 40 policistů a zničeno 14 policejních vozidel. Premiér Donald Tusk v reakci na páteční události uvedl, že je třeba začít uvažovat o změně právních předpisů upravujících demonstrace.

Mezi osobami zadrženými poté, co výtržníci napadli policii láhvemi, dlažebními kostkami a dalšími předměty, je 92 Němců. Ve vazbě se ocitli také jeden Španěl, Maďar a Dán. S policisty se podle místních médií poprali hlavně příznivci krajní pravice, kteří vyrazili na pochod v centru metropole. Způsobili přitom značné škody.

Muži zákona použili proti útočícím zamaskovaným přívržencům krajní pravice slzný plyn a vodní děla. Organizátoři takzvaného Pochodu nezávislosti, na který přišli přívrženci pravice, různých nacionalistických sdružení a tvrdé jádro fanoušků některých fotbalových klubů, dříve ujišťovali, že během jejich akce bude klid.

Premiér Donald Tusk kvůli pátečnímu násilí v ulicích Varšavy, nejhoršímu v Polsku za řadu let, svolal na dnešek zvláštní schůzku s nejvyššími bezpečnostními činiteli, včetně ministrů vnitra a spravedlnosti. Po schůzce uvedl, že je třeba začít uvažovat o změně právních předpisů upravujících demonstrace. Tusk se vyslovil zejména pro zákaz nošení oděvů, které by zakrývaly obličej. Zákaz by podle něj umožnil snáze identifikovat demonstranty, kteří porušují zákony, a následně je trestně stíhat.

Zároveň však zdůraznil, že nepodporuje omezení práva na svolání demonstrace. „Pokud bychom umožnili policii nebo místním úřadům říkat demonstracím 'ne', mohly by ono 'ne' říkat příliš často,“ uvedl premiér. Pro zpřísnění podmínek pro svolání demonstrace se bezprostředně po násilnostech vyslovil prezident Bronislaw Komorowski. Žádal, aby organizátoři demonstrace nesli odpovědnost za škody způsobené během protestu.

Na pochodu nacionalistů vlály kromě polských vlajek i slovenské, srbské a chorvatské prapory, uvedla polská tisková agentura PAP. Média už dříve informovala, že přívrženci polské krajní pravice si pozvali posily ze zahraničí. Vandalové ničili zastávky městské hromadné dopravy, odpadkové koše, policejní auta, zapálili také přenosový vůz jedné z televizních stanic.

Demonstrace ve Varšavě
Zdroj: Alik Keplicz/ČTK/AP

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...