Politika silného státu – podle Fica klíč k přijetí eura

Bratislava/Praha - Politika silného státu s kontrolními regulacemi, rozsáhlé veřejné investice nebo důraz na shodě státní politiky a obyvatelstva - takto vidí slovenský premiér Robert Fico vhodný recept na úspěšné přijetí evropské měny svým státem. Jeho vláda se o přijetí eura zasazovala od roku 2006 a soustředila hospodářskou politiku na plnění maastrichtských konvergenčních kritérií tříprocentní inflace. Podle premiéra má Slovensko dokonce nejnižší míru inflace v historii samostatného státu. Počínaje dneškem se stalo 16. státem eurozóny.

Slovensko má za sebou složité období procesu přijímání evropské měny a přeměny hospodářství. Vláda navíc vydala zákon o tvrdém postihu obchodníků, kteří by využili přechodu na novou měnu a neúměrně zdražovali. Slovensko nakonec splnilo všechna konvergenční kritéria, která jsou podmínkou pro přijetí společné měny. „Základ úspěchu vidím v boji proti inflaci. Byli jsme nekompromisní ohledně růstu cen energií. Právě ceny plynu, elektřiny, vody a dalších energií jsou na Slovensku od roku 2006 stejné. Musíme respektovat kupní sílu obyvatel, neboť nejsme tak vyspělými státy s vlastním hospodářským zabezpečením,“ uvedl Fico v Otázkách Václava Moravce.

Slovensko by se mohlo úspěšným přechodem do eurozóny stát příkladem pro Českou republiku. Její postoj k evropským tématům je však podle Fica oproti Slovensku specifický. „Česká republika je v názoru na Evropu výrazně diferencována. Zatímco v Česku mají značné zastoupení euroskeptické hlasy, na Slovensku fakticky není politická síla, která by kritizovala euro nebo evropskou politiku. Dospěli jsme tak k široké společensko-politické shodě, která je pro přijetí eura nutná,“ míní premiér Fico.

Slovenský šéf vlády také popřál České republice mnoho štěstí v nadcházejícím půlroce v čele Evropy. „V evropských otázkách má česká vláda i premiér Topolánek moji podporu. Nadcházející politika Unie se ponese ve znamení řešení dvou témat - energetiky a finanční krize. Pokud Česko dokáže zabezpečit konsensus a jasnou společnou dohodu všech států, můžeme její půlrok v čele Evropy považovat za úspěšný,“ zakončil Fico.

Slovenské euromince
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kyjev, Oděsa a Dnipro hlásí po ruských útocích mrtvé

Ruské invazní jednotky podnikly v noci na čtvrtek další vlnu útoků na Ukrajinu. Při úderu na ukrajinské hlavní město Kyjev zemřeli čtyři lidé, oznámil na telegramu starosta města Vitalij Klyčko. Dalších 62 osob utrpělo zranění. Několika sériím útoků čelila také Oděsa, kde zemřelo devět lidí, zraněných je 23 osob. Cílem útoku se stala i Dněpropetrovská oblast, kde zemřelo pět lidí. Reuters označil ruský noční úder za dosud nejsmrtelnější v letošním roce.
03:05AktualizovánoPrávě teď

Slovensko hodlá blokovat balík protiruských sankcí kvůli ropovodu Družba

Slovensko je připraveno blokovat přijetí připravovaného dvacátého balíku sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině, dokud Bratislava nedostane záruky ohledně obnovení provozu ropovodu Družba, řekl ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Později uvedl, že Bratislava bude sankce blokovat až do opětovného zprovoznění Družby. Podle něj Slovensko ale nebude proti uvolnění unijní půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur (2,2 bilionu korun), kterou dosud blokovalo Maďarsko.
13:48Aktualizovánopřed 5 mminutami

Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl ve čtvrtečním rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.
před 25 mminutami

Nad myšlenkou vlastní armády EU zaznívají v Litvě pochybnosti

Na začátku letošního roku přišel evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius s myšlenkou „silné, stálé evropské vojenské síly o 100 tisících vojácích“. Podle něj by taková síla mohla lépe chránit evropský kontinent.
před 47 mminutami

V Turecku zatkli 162 lidí za podporu střelby na škole a šíření paniky na sítích

V Turecku bylo po dvou střelbách ve školách na jihu země zatčeno 162 lidí a prokuratura nařídila zablokovat tisícovku účtů na sociálních sítích. Zadržení jsou obviněni z toho, že na sítích podle prokuratury podpořili pachatele střelby z tohoto týdne či šířili strach, paniku a zavádějící informace. Podle agentury AFP to oznámil turecký ministr spravedlnosti Akin Gürlek. V úterý střelec na jedné škole zranil šestnáct lidí a ve středu na jiné škole útočník zabil osm žáků a učitele a dalších třináct osob zranil.
před 58 mminutami

VideoKuba se kvůli nedostatku ropy potýká s propadem zájmu turistů

Více než o polovinu klesl v únoru oproti loňskému roku počet zahraničních turistů na Kubě. Může za to zesílená ropná blokáda Spojených států, kterou zavedl prezident Donald Trump na začátku roku. Karibský ostrov zažívá nejhorší energetickou krizi od 90. let. Největším dodavatelem ropy byla Venezuela. Po zajetí tamního vůdce Nicoláse Madura Američany ale cenná surovina přestala ze spřátelené země na komunistický ostrov proudit. Ostatním zemím hrozí Washington vysokými cly. Proto třeba z Mexika nedorazil ani litr. Výjimku dostalo Rusko, jeho první a sankcionovaný tanker přistál východně od Havany na konci března.
před 1 hhodinou

Kamerunští separatisté vyhlásili při návštěvě papeže třídenní příměří

Papež Lev XIV. navštívil Kamerun. Ve druhý den své návštěvy zamířil do anglicky mluvícího města Bamenda na severozápadě země, kde v roce 2017 začalo povstání s cílem odtrhnout se od převážně frankofonního Kamerunu. Konflikt si podle lidskoprávních organizací vyžádal více než šest tisíc obětí. „Jakmile papež vstoupí do Bamendy, měli bychom mít mír. Veškeré zabíjení a únosy by měly přestat,“ řekl agentuře AFP 36letý Giovanni Mbuna, kterého v roce 2023 separatisté unesli.
před 1 hhodinou

Bejrút: Izrael zničil poslední most spojující jih Libanonu se zbytkem země

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku. Libanonský prezident Joseph Aún zdůraznil, že přímým jednáním s Izraelem by mělo předcházet příměří.
před 1 hhodinou
Načítání...