Vídeň - V Rakousku probíhají významné politické změny v obou stranách velké vládní koalice. V sociální demokracii byly minulý týden odděleny funkce předsedy strany a spolkového kancléře, u lidovců se v pondělí začaly naplňovat prognózy místních pozorovatelů odstoupením tyrolského zemského hejtmana Herwiga van Staa. Obě tyto události mají dopad i na složení ústřední vlády. V té dochází po roce a půl poprvé ke změnám.
Nový vývoj odstartovaly výsledky tyrolských zemských voleb ze začátku června. Už předtím se ale prohlubovaly rozpory mezi oběma vládními stranami. Sociální demokracie a lidovci jsou totiž zároveň hlavními politickými soupeři v zemi.
Zlepšení vztahů obou stran a fungování vlády se neočekává. Probíhající změny by spíše mohly urychlit proces rozpadu vlády a nutnost předčasných voleb. Obě stranické rošády jsou navíc polovičaté a dlouhodobě mohou být jedině zdrojem nových napětí.
Minulé pondělí odstoupil z čela sociální demokracie rakouský kancléř Alfred Gusenbauer. Kancléř byl pod stranickým tlakem kvůli špatným volebním výsledkům na regionální úrovni i pro údajné přílišné ustupování koaličnímu partnerovi. Jako úřadující stranický předseda ho nahradil ministr dopravy Werner Faymann.
Dosavadní spolkové jednatele strany Josefa Kalinu a Reinharda Winterauera pak vystřídala ministryně pro záležitosti žen Doris Buresová. Na její místo ve vládě byla jmenována dosavadní státní tajemnice Heidrun Silhavy a její místo zaujal poslanec Andreas Schieder.
Už první dny po této rošádě ale ukázaly, že přinese spíše problémy než zklidnění situace. Faymann se snaží ve srovnání s Gusenbauerem profilovat jako ostřejší partner vůči lidovcům, což okamžitě eskalovalo napětí mezi oběma koaličními stranami.
Lidovci navíc poukazují na to, že teď není vůbec jasné, kdo má vlastně v sociální demokracii rozhodující slovo, což komplikuje vzájemnou komunikaci. Sociální demokraté totiž - alespoň zatím - prohlašují, že kancléř Gusenbauer bude jejich lídrem i v příštích parlamentních volbách.
Žádné jasno ale nepřinesla ani výměna lidoveckých křesel v Tyrolsku. Tam se podle očekávání sice hejtman Van Staa vzdal funkce šéfa zemské vlády, ale nikoli předsedy zemské organizace strany. Navíc se chce nechat zvolit do čela zemského parlamentu. To se mu zřejmě splní, protože obě strany se po nečekaných výsledcích voleb v Tyrolsku a po velkých tahanicích nakonec dohodly na pokračování spolupráce i na zemské úrovni.
Většina komentátorů nepředpokládá, že by tyto změny zlepšily akceschopnost ústřední vlády. Obecně se soudí, že právě tyto přesuny nakonec povedou k předčasným volbám v zemi.
