Poláci vyzvedli ostatky těl bývalého polského prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho manželky Marie. Exhumace ze sarkofágu v kryptě pod Wawelem trvala sedm hodin. Na místě byli vyšetřovatelé, kněží, příbuzní a také zpravodaj ČT Miroslav Karas. Příčinu letecké nehody u Smolensku teď bude hledat mezinárodní tým expertů. První výsledky se čekají za čtyři měsíce. Exhumace těl obětí probíhá i navzdory nesouhlasu části pozůstalých rodin.
Kolona aut převezla rakve s ostatky do nedaleké budovy soudního lékařství Jagellonské univerzity. Experti budou mimo jiné hledat stopy po případné explozi.
O umístění bomby a spiknutí tehdejší vlády a Kremlu je přesvědčen bratr zesnulého prezidenta Jaroslaw Kaczyński. Se svými stoupenci přichází každý desátý den v měsíci před prezidentský palác uctít památku svého bratra. Už 79krát na tomto místě obvinil předchozí vládu a Moskvu z ukrývání pravdy.
Původní vyšetřovací tým ale dospěl k závěru, že k neštěstí došlo vinou špatného počasí a chyby pilotů. „Nenašly se žádné důkazy, které by mluvily o jiném průběhu katastrofy než ty, které jsme přijali,“ uvedl bývalý šéf vyšetřovatelů tragédie Maciej Lasek.
Někteří pozůstalí považují exhumaci za barbarství polské vlády
Exhumace má své příznivce i odpůrce. Z 83 rodin obětí je 17 proti nim. Patří k nim Pawel Deresz, který nechce, aby kdokoliv otevíral hrob jeho manželky Jolanty. Nevěří, že na palubě letadla byla bomba. Hledání stop výbušnin je podle něj absurdní.
„Ať se exhumace ostatků uskuteční v případě, pokud s tím rodiny souhlasí. Já jsem proti exhumaci mé ženy, protože to považuji za barbarství a zbytečné zneuctění ostatků,“ uvedl Pawel Deresz.
Teorii o atentátu nevěří ani Izabella Skapska, která přišla o otce. Otevírání hrobů považuje na nehumánní. „Teorie o atentátu nemá žádné podklady v dokumentech z dosavadního vyšetřování, které přece trvalo více než pět let,“ říká Izabella Skapska. Polské úřady ovšem uvedly, že exhumace může proběhnout bez souhlasu rodin.
Kvůli exhumaci byl Wawel pro veřejnost zavřený. Vyšetřovatelé budou ostatky Lecha Kaczyńského a jeho manželky zkoumat zhruba týden. Pak je vrátí do hrobu. Další exhumace se budou konat zase vždy v noci. Ještě letos jich bude deset, zbývající potrvají až do příštího podzimu.
- prezident Lech Kaczyński
- první dáma Maria Kaczyńska
- náčelník generálního štábu generál Franciszek Gongor
- místopředsedkyně Senátu Krystyna Bocheneková
- místopředseda Sejmu Krzysztof Putra
- náměstek ministra obrany Stanislaw Komorowski
- náměstek ministra zahraničí Andrzej Kremer
- šéf Národního bezpečnostního úřadu Aleksander Szczyglo
- guvernér centrální banky Slawomir Skrzypek
- plus řada zákonodárců a velitelé polských pozemních, leteckých i námořních sil.
Letadlo se zřítilo v mlze krátce před přistáním
K nehodě došlo 10. dubna 2010. Vládní speciál mířil na pietní akt k uctění památky obětí takzvaného Katyňského masakru do západoruského Smolensku. V Katyni za druhé světové války zahynuly tisíce zajatých polských důstojníků, které postřílela sovětská tajná policie.
Letoun Tupolev Tu-154M Lux odstartoval z Letiště Frédérica Chopina ve Varšavě v 7:27, samotný průběh letu byl poměrně klidný. Cílový Smolensk byl ale ve velmi husté mlze.
Podle přepisu rozhovorů z polské pilotní kabiny byli piloti letadla pod tlakem členů prezidentova doprovodu, kteří se je snažili přimět k přistání i přes nepříznivé podmínky a špatnou viditelnost. V 8:41 letoun těsně před přistáním na vojenském letišti zavadil křídlem o stromy a zřítil se jen pár set metrů před ranvejí. Všech 96 lidí na palubě při nehodě zahynulo.
Na palubě bylo i všech pět nejvyšších velitelů armády. „V jednom okamžiku byla armáda zbavena velení,“ napsal list Gazeta Wyborcza a zároveň v komentáři položil otázku, kdo připustil, aby byli všichni vysocí polští představitelé na palubě jednoho stroje.
Polský odborník na letectví Grzegorz Holdanowskicz dříve pro média uvedl, že v Polsku neexistovaly předpisy, které by se týkaly společných letů nejvyšších představitelů země. Smolenská tragédie byla podle něj ponaučením, ze kterého je třeba vyvodit závěry do budoucna.
