O přímém zapojení Ruska do londýnské vraždy agenta Alexandra Litviněnka prý není pochyb. Ukazují to podle právníků závěry vyšetřování, které mají být kompletně zveřejněny ke konci roku. Litviněnko byl v roce 2006 otráven radioaktivním Poloniem. Krátce před smrtí obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina, že nařídil jeho vraždu. Kreml to však vždy odmítal.
Pokyn k zabití Litviněnka vzešel z Ruska, ukazuje prý vyšetřování
Podle Britů kritik Kremlu Litviněnko zemřel na otravu týdny poté, co při schůzce v hotelu Millennium s ruskými agenty Dmitrijem Kovtunem a Andrejem Lugovým vypil zelený čaj smíchaný s poloniem 210.
S posledním červencovým dnem vyšetřování končí. "Důkazy ukazují, že jediným věrohodným vysvětlením je nějaká forma zapletení ruského státu do Litviněnkovy vraždy," řekl právník Richard Horwell k britskému vyšetřování, jehož závěry zjevně dál naruší vztahy mezi Londýnem a Moskvou.
Podle Horwella prý oba ruští agenti neměli osobní důvody k zabití exulanta – jednali tedy na něčí objednávku. Naopak ruský stát měl podle něj bezpochyby k zabití svého bývalého agenta důvodů mnoho. A to především kvůli tomu, že utekl do Británie a krátce před smrtí získal britské občanství, obviňoval Kreml z korupce, sympatizoval s čečenskými separatisty a tvrdil, že Putin je pedofil, podotkl Horwell.
- Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj se znají od dětství, oba pocházejí z vojenských rodin a vyrůstali v sousedství.
- Společně studovali také vojenskou akademii v Moskvě v 80. letech 20. století a spolu poté pracovali pro KGB.
- Po rozpadu Sovětského svazu oba pracovali pro soukromé bezpečnostní agentury. Nyní jsou úspěšnými podnikateli.
Vyšetřovatelé našli stopy polonia na mnoha místech, kde oba ruští agenti tehdy v Londýně pobývali, včetně různých kanceláří, hotelů, letadel i na fotbalovém stadionu Arsenalu. Podle Horwella agenti přenášením radioaktivní látky po městě ohrozili, a v některých případech nejspíš i poškodili zdraví obyvatel. Advokát Litviněnkovy vdovy Mariny podle Reuters řekl, že lze hovořit o ruském "jaderném útoku v ulicích Londýna". Moskva podle něj celá léta v Litviněnkově případě brzdila vyšetřování a manipulovala s fakty.
Veřejné vyšetřování začalo letos v lednu poté, co ho loni na žádost Litviněnkovy vdovy připustila britská vláda. První neveřejné vyšetřování před devíti lety se totiž nesmělo dotknout tajných důkazů spojených s možnou rolí Ruska při zabití agenta. Právě tyto informace jsou ale podle Mariny Litviněnkové klíčové.
Agent Litviněnko pracoval nejdříve pro Sovětský svaz a poté pro Rusko. Později ale začal kritizovat vedení země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6. Na podzim 2006 se sešel se dvěma ruskými agenty a tři týdny poté zemřel.