Moskva – Úterní hlasování ukrajinského parlamentu, který schválením novely zákonů O základech národní bezpečnosti a O zásadách vnitřní a zahraniční politiky zrušil neutralitu země a deklaroval její zájem o členství v NATO, vzbudilo podle očeávání ostré reakce ruských nejvyšších míst. Kremelští představitelé obvinili Severoatlantickou alianci, že naléhala na Ukrajinu, aby se vzdala dosavadního neutrálního statusu a usilovala o užší vazby s NATO. V rozhovoru s agenturou Interfax to prohlásil náměstek ruského ministra obrany Anatolij Antonov.
„Rozhodnutí ukrajinského parlamentu vzdát se neutrálního statusu ještě více zhorší již tak složitou situaci,“ citovala Antonova agentura Reuters. „Země NATO kvůli tomuto kontraproduktivnímu rozhodnutí činily na Kyjev nátlak, aby se Ukrajinu pokusily změnit ve frontovou linii konfrontace s Ruskem,“ dodal Antonov.
Spolupracovník ČT Jiří Just: „Kyjev už někteří ruští politici začínají nazývat potenciálním protivníkem. Rétorika z dob studené války se ozývá i směrem k Severoatlantické alianci.“
Již v úterý kritizoval rozhodnutí ukrajinského parlamentu ruský premiér Dmitrij Medveděv. Podle něj byl krok ukrajinských zákonodárců unáhlený a navíc znamená, že se Ukrajina stává možným vojenským rivalem Ruska. O vstup do severoatlantických bezpečnostních struktur Ukrajina prozatím několik let žádat nebude, nejdříve chce přejít na standardy a regule Aliance. Rozšiřování NATO nicméně Rusko považuje za ohrožení své bezpečnosti.
Antonov varoval, že pokud se Ukrajina v budoucnu pokusí vstoupit do NATO, reakcí Moskvy bude to, že natrvalo zruší vztahy s tímto politicko-vojenským obranným blokem. „Rusko tedy vydírá nejen Kyjev, ale i Severoatlantickou alianci,“ říká spolupracovník ČT Jiří Just.
Nejmenovaný představitel NATO, kterého Reuters oslovil, prohlásil, že záleží pouze na Ukrajině, jakou bude zastávat zahraniční politiku. „Pokud se Ukrajina rozhodne požádat o členství v NATO, tak NATO prověří její připravenost připojit se k Alianci stejným způsobem, jako to činí v případě ostatních kandidátů. Toto je záležitost mezi NATO a jednotlivými zeměmi ucházejícími se o členství,“ zdůraznil.
Ruským politikem roku se letos po jedenácté v řadě stal prezident Vladimir Putin, hlas mu dalo přes 70 procent oslovených Rusů. Dnes to podle agentury TASS oznámila ruská státní sociologická společnost VCIOM, která anketu sestavuje. Průzkumu se zúčastnilo 1600 lidí z 46 regionů země.
