Po pěti stoletích ulehne Richard III. do královské hrobky

Richard III. se po 530 letech nakonec přece jen dočká královské hrobky, pochován bude s náležitými poctami a ve zvlášť vytvořeném prostoru v leicesterské katedrále. Posledních pět století totiž ostatky krále proslaveného mimo jiné ze Shakespearových her ležely v neoznačeném hrobě v kapli v Leicesteru, která byla v průběhu staletí zbořena.

Pohřeb Richarda třetího rozhodně Britové neberou na lehkou váhu. Po dnešním slavnostním pochodu, kdy královy ostatky prošly kolem všech významných pamětihodností Leicesteru a navštívily i bojiště v Bosworthu, kde Richard III. zahynul, budou několik dní vystaveny v leicesterské katedrále, kde budou následně ve středu pohřbeny pod dvoutunový náhrobní kámen.

Pohřeb Richarda III
Zdroj: Dave Warren/ČTK

Britští archeologové našli pod parkovištěm Grey Friars v anglickém Leicesteru v září 2012 kosterní ostatky z 15. století, které mohly patřit Richardovi III. Vykazovaly panovníkovy fyzické rysy a našly se na místě někdejšího františkánského kostela, v jehož hrobce byl podle nejnovějších poznatků král pohřben. Později bylo potvrzeno, že kostra patří králi Richardovi. O uložení králových ostatků se přela města Leicester a York. První argumentovalo tím, že kostra byla nalezena v Leicesteru, zatímco severoanglický York namítal, že právě s ním byl Richardův rod úzce spojen.

Richard III. dostal v poslední bitvě tři smrtící rány

Anglický král Richard III. utržil před svou smrtí na bitevním poli hned několik životu nebezpečných ran. Jeho protivníci ho v osudný den 22. srpna 1485 dvakrát těžce zranili na hlavě a jednou na kyčli. Každé ze tří uvedených zranění bylo dost závažné na to, aby mu Richard III. poměrně rychle podlehl. Na kostře je dohromady patrných 11 poranění, z toho devět na hlavě. Na ostatcích nejsou patrné rány na pažích, takže král měl na sobě pravděpodobně brnění. Těžké zranění na boku mu někdo mohl uštědřit až po smrti, protože brnění obvyklá v jeho době by jej měla ochránit. Richard III. podle vědců zemřel pravděpodobně po sesednutí z koně, který uvízl v blátě.

Richard III. byl posledním králem z rodu Plantagenetů a posledním anglickým monarchou, který zahynul v boji. Padl ve 32 letech v bitvě u Bosworthu 22. srpna 1485, na kterou se vydal právě z Leicesteru. Bitvou u Bosworthu se uzavřela třicetiletá krvavá válka růží, v níž bojovali Yorkové a Lancasterové, dvě větve královského rodu Plantagenetů. Na anglický trůn pak usedl první vládce z dynastie Tudorovců Jindřich VII. Zohavené tělo Richarda III. bylo po bitvě vystaveno v Leicesteru na důkaz, že král skutečně zemřel. Pak bylo uloženo do hrobky ve františkánském kostele, který však později zanikl, a mělo se za to, že panovníkovy ostatky skončily v místní řece.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin je připraven jednat s Macronem, tvrdí mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentur Reuters a AFP v neděli uvedl, že ruský vládce Vladimir Putin je připraven na jednání s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem, pokud bude oboustranná vůle. Macron podle AFP v pátek během summitu Evropské unie řekl, že bude užitečné opět s Putinem mluvit. Elysejský palác toto oznámení přivítal, informuje agentura AFP.
05:53Aktualizovánopřed 1 mminutou

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
12:00Aktualizovánopřed 28 mminutami

Asi 130 tisíc odběratelů zůstalo v San Franciscu kvůli výpadku bez proudu

Americké San Francisco zasáhl v sobotu na několik hodin výpadek elektřiny, který se dotknul zhruba 130 tisíc odběratelů. Úřady v tomto kalifornském městě vyzvaly obyvatele, aby zůstali doma, informuje agentura AFP. Do tmy se ponořila část pobřeží, kde sídlí velké technologické firmy a kde žije více než 800 tisíc lidí.
10:41Aktualizovánopřed 47 mminutami

USA podle Zelenského navrhly, aby se v Miami konala přímá jednání i s Rusy

Američané podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navrhli, aby se přímých jednání v Miami o možném konci ruské války na Ukrajině účastnili zástupci Spojených států, Ukrajiny i Ruska. Informuje o tom agentura AFP. Podle Kremlu ale třístranná jednání nejsou na stole. Američané s Ukrajinci na Floridě jednali v pátek, v sobotu se sešli s ruskou stranou. Ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev novinářům řekl, že jednání byla konstruktivní a budou pokračovat v neděli.
02:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Devět lidí zemřelo při střelbě u nočního podniku v JAR

Devět lidí zemřelo a deset dalších utrpělo zranění při střelbě, kterou rozpoutali v noci na neděli neznámí zločinci před nočním podnikem poblíž jihoafrického Johannesburgu, uvedl podle agentury Reuters místní zpravodajský web SABC News. Policisté po útočnících pátrají, motiv krveprolití zatím není jasný.
06:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA se zmocnily tankeru u pobřeží Venezuely

Bezpečnostní složky Spojených států se v sobotu v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zmocnily dalšího nákladního plavidla. Informovala o tom média a později to potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová. Dodala, že se jednalo o tanker, který naposledy kotvil ve Venezuele.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajinci jednali s Američany

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sanatorium v Pirně připomíná oběti nacistického programu Eutanazie

Tento týden si lidé připomněli první oběti nacistických likvidačních transportů. Z českých zemí vyjely před 85 lety. Jednalo se o tři stovky lidí, kteří byli převážně duševně a fyzicky nemocní. Zemřeli v německém ústavu v Pirně kousek za hranicemi v rámci programu nazvaného Eutanazie. Vystavené fotografie tam připomínají pouhý zlomek všech obětí. „První pacienti toho ‚sanatoria’ byli mimo jiné Židé. Proto je to klíčová věc, která vede k té tragické historii, kdy na konci máme šest milionu mrtvých. A ten nenápadný začátek je tady,“ uvedl ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
před 16 hhodinami
Načítání...