Po čtvrtstoletí smí Nový Zéland do amerických přístavů

Auckland - Spojené státy po 26 letech znovu vpustí novozélandská válečná plavidla do svých přístavů. Zákaz platil od roku 1986, kdy Nový Zéland vykázal jaderné zbraně ze svého území a americké válečné lodě do tamních přístavů nesměly. Zrušení zákazu oznámil americký ministr obrany Leon Panetta.

Panetta na Novém Zélandu projednává způsoby zlepšení vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi. Je prvním šéfem Pentagonu po téměř 30 letech, který ostrov navštívil. Novozélandský ministr obrany Jonathan Coleman prohlásil, že jeho země pevnější vztahy vítá, i když její postoj k jaderné otázce zůstává nezměněn. „Zrušení embarga otvírá cestu pro jednotlivé vstupy (novozélandských vojenských plavidel) do zařízení spadajících pod americké ministerstvo obrany či pobřežní stráž v USA i jinde ve světě,“ dodal Panetta. Zrušena mají být také omezení společných vojenských cvičení a setkání mezi důstojníky.

Americké embargo bylo reakcí na rozhodnutí Nového Zélandu z roku 1985, které zakazuje jakékoli jaderné zbraně na novozélandském území. Tento zákaz znemožnil americkým ponorkám a dalším lodím vybaveným jadernými zbraněmi či jaderným pohonem vplouvat do novozélandských teritoriálních vod. V roce 1986 Washington vypověděl vojenskou dohodu s Novým Zélandem a uzavřel své přístavy pro novozélandská válečná plavidla. Nový Zéland zákaz nukleárních zbraní na svém území sice doposud neodvolal, USA ale uvedly, že to akceptují, poněvadž obě země již od té doby urazily velký kus cesty. Vztahy mezi oběma zeměmi se začaly zlepšovat, když Nový Zéland poslal v roce 2003 své vojáky do Afghánistánu a když se v roce 2008 dostala k moci středopravicová Novozélandská národní strana, která je nakloněna Washingtonu.

„Připouštíme, že naše země mají v některých oblastech rozdílné názory, dnes jsme ale potvrdili, že nastupujeme nový směr v našem vztahu, a nedovolíme, aby rozdílné názory bránily užší spolupráci v bezpečnostních otázkách,“ řekl Panetta novinářům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 mminutou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 20 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 39 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 46 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 47 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda se k jednotlivým incidentům bezprostředně nevyjádřila, dříve pouze uvedla, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
před 51 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 3 hhodinami
Načítání...