Pět let od pádu Kaddáfího. Autoritářství nahradila země politicky roztrhaná na kusy

7 minut
Pět let od pádu Kaddáfího. Libye stále hledá klid
Zdroj: ČT24

Měla to být nadějná tečka za jednou z nejtvrdších diktatur světa, zemi ale uvrhla do více méně stálého chaosu. Libye se ani pět let od pádu režimu Muamara Kaddáfího nepřiblížila klidu. O území bohaté na ropu se pere hned několik hráčů – mezi novými třeba Islámský stát. Mezinárodně uznaná vláda v Tripolisu má pod kontrolou jen část území a řeší ostré spory s parlamentem v Tobrúku. Další oblasti kontrolují saláfističtí islamisté, různé kmeny nebo Tuaregové.

Téměř na den před pěti lety rozmetal nálet spojenců Kaddáfího konvoj. Vůdce se zmocnili a poté zabili povstalci, krátce poté bylo vyhlášeno osvobození Libye. Poměry v zemi nabraly slibný spád, konaly se volby a v zemi se dokonce obnovila těžba i vývoz ropy.

Předseda povstalecké NTC Mustafá Abdal Džalíl vyzval po převzetí moci v říjnu 2011 Libyjce ke smíření a sjednocení a řekl, že základem státu bude islámské právo (šaría). Lidé ale měli jiné představy a v nadcházejících volbách poslali k moci liberály ze Spojenectví národních sil. Ani to ale v zemi dlouho nevládlo: jen necelý měsíc po volbách – v srpnu 2012 – se vlády ujal nově zvolený Všeobecný národní kongres s premiérem Alí Zajdánem.

V únoru 2014 bylo zvoleno Ústavní shromáždění, které mělo vypracovat návrh nové ústavy země, což se ale vzhledem k zahájení bojů nestalo. Za počátek druhé občanské války jsou považovány střety znepřátelených milic v Benghází na východě země 16. května 2014, které si vyžádaly na 80 mrtvých (střetly se tam jednotky bývalého povstaleckého generála Chalífy Haftara s islamisty).

Následky bojů v Benghází
Zdroj: Reuters

Střety poté eskalovaly zejména v červenci 2014, kdy islamisté zahájili operaci na ovládnutí Tripolisu či třetího největšího libyjského města Misuráty. V červenci 2014 také uzavřela vzhledem k bezpečnostní situaci svá velvyslanectví v Tripolisu řada zemí včetně ČR.

A od té doby si také zemi dlouhodobě rozdělilo několik orgánů se svými sídelními městy. Mezinárodně uznávaná vláda národní jednoty premiéra Fáize Sarrádže sídlí od letošního března v Tripolisu. Dohodu o ní pomáhala vyjednat OSN. Vládu ale letos již dvakrát odmítl schválit parlament v Tobrúku.

obrázek
Zdroj: ČT24

Islamistická rada salafistické organizace Ansar aš-Šaría vládne od července 2014 v druhém největším městě v zemi Benghází na východě. Rada bezpečnosti OSN uvalila na Ansar aš-Šaría v listopadu 2014 sankce.

Radikální islamistická organizace Islámský stát (IS) vládne od listopadu 2014 ve městě Darná na východě, od konce roku 2014 ovládá i velké oblasti v okolí Syrty. V lednu 2015 IS uskutečnil první útok v Libyi, v listopadu 2015 USA poprvé bombardovaly pozice IS na východě Libye a letos v srpnu začaly USA na žádost libyjské vlády s leteckými údery na radikály z IS v Syrtě.

Menší skupiny ovládají i další oblasti v zemi, kupříkladuTuaregové pouštní oblasti na jihovýchodě země a místní milice mají pod kontrolou několik měst na severozápadě země, například Baní Valíd a Tavarga. Od května 2014 bylo v zemi v bojích údajně zabito na 4700 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Šlo to velmi dobře, řekla Machadová po schůzce s Trumpem. Detaily neprozradila

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Zároveň ale odmítla prozradit, zda, jak dříve naznačila, předala svou mírovou cenu Trumpovi, který o ni dlouhodobě usiluje.
21:01Aktualizovánopřed 13 mminutami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Do Grónska míří rovněž 13 vojáků průzkumné mise z Německa a 15 vojáků z Francie. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 3 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 4 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...