Canberra/Kuala Lumpur/Peking – Dosavadní hledání malajsijského letadla, které zmizelo 8. března po startu z Kuala Lumpuru na trase do Pekingu, bylo marné a nalezení trosek plovoucích na hladině oceánu je již vysoce nepravděpodobné. Hledat se proto bude už jen pod vodou. Oznámil to australský premiér Tony Abbott s tím, že podmořské pátrání po troskách letu MH370 bude rozšířeno. Dosud se nenašel ani jediný kousek trosek a premiér připustil, že se stopy po letadle nemusí najít už nikdy. Společnost GeoResonance mezitím oznámila, že možná nalezla trosky letounu v Bengálském zálivu.
„V tomto okamžiku je vysoce nepravděpodobné, že najdeme nějaké trosky letadla na hladině oceánu. Už je to 52 dní od zmizení letu číslo 370 společnosti Malaysia Airlines a většina materiálu by již nasákla vodou a potopila se. Proto pátrání vstoupí do nové fáze,“ řekl Abbott na dnešní tiskové konferenci. Od vizuálního pátrání prováděného z letounů a lodí se nyní přejde k prohledávání podstatně větší části dna Indického oceánu pomocí zařízení s vyspělými senzory.
Doposud po troskách Boeingu 777 pátraly na hladině na dvě desítky letadel a lodí, na mořském dně hledala stopy po pohřešovaném letadle ponorka amerického vojenského námořnictva Bluefin-21, která v původně vymezené oblasti zatím nic nenašla.
Radarové a satelitní údaje ukázaly, že letoun s 239 osobami na palubě se odklonil daleko od plánované letové trasy. Analýzy naznačují, že mu došlo palivo v odlehlé oblasti oceánu, na niž se pátrání soustředilo. Původní oblast, kterou ponorka Bluefin prohledávala, byl okruh o poloměru deset kilometrů v hloubce 4,5 kilometru kolem místa, kde byly 8. dubna zachyceny signály odpovídající vysílání černých skříněk zmizelého letadla.
Austrálie to nevzdává, tvrdí premiér
„Chci, aby rodiny, aby svět věděl, že Austrálie neuteče od své odpovědnosti. Uděláme vše, co je v lidských silách, abychom tuto záhadu vyřešili,“ konstatoval Abbott. „Nenecháme lidi na holičkách. Pátrání se přesune do další fáze, ale rozhodně nekončí,“ dodal. Připustil však přitom, že je možné, že se stopy po letadle nikdy nenajdou. Podle expertů by nalezení vraku bylo velikou náhodou.
Ponorka poslední více než dva týdny vytvářela trojrozměrnou sonarovou mapu dna oceánu. Nyní začnou posádky pátracích plavidel prohledávat celou oblast možného dopadu letadla, což je prostor dlouhý asi 700 kilometrů a 80 kilometrů široký, upřesnil Abbott. To rozlohou odpovídá České republice bez Moravy a Slezska.
To bude ale podle expertů obrovský úkol, který si vyžádá spoustu času. „Když všechno půjde hladce, pak bych řekl, že si povedeme dobře, pokud to zvládneme za osm měsíců,“ řekl vedoucí pátracího týmu Angus Houston. Počasí a technické problémy ovšem mohou tuto dobu značně prodloužit, dodal.
Australští oficiální činitelé kontaktují soukromé společnosti, zda by mohly poskytnout další sonarová mapovací zařízení, která by bylo možné vléct za loděmi, a rozšířit oblast pátrání.
Náklady pátrací akce se odhadují na 60 milionů amerických dolarů. Zatím každá ze zemí zapojených do pátrání pokrývala vlastní náklady, Austrálie ale chce nyní podle premiéra oslovit ostatní země, zda by na pronájem dalšího pátracího vybavení nepřispěly.
Příbuzní cestujících si dál stěžují na přístup malajsijských úřadů. Ty na kritiku odpověděly tím, že na brífinku v Pekingu veřejně přehrály dosud nezveřejněný záznam komunikace pilotů letu MH370 s kontrolní věží. Nic mimořádného na nahrávce ovšem nezazní.
Soukromá průzkumná společnost je údajně letadlu na stopě
Australská soukromá společnost GeoResonance zabývající se mořským průzkumem tvrdí, že možná nalezla trosky ztraceného malajsijského letounu v Bengálském zálivu, ve vzdálenosti 5000 kilometrů od hlavního centra současného hledání v jižní části Indického oceánu. Zprávu přinesl singapurský list The Strait Times a srílanský Daily Mirror. Malajsijský úřad pro civilní letectví zatím neměl možnost zprávu prověřit.
GeoResonance s hledáním začala 10. března, tedy dva dny po zmizení letadla mířícího z Kuala Lumpuru do Pekingu. Porovnání snímků podle vyjádření mluvčího společnosti Davida Popa dokazuje, že trosky zobrazené na nynějších snímcích oblasti nejsou viditelné na snímku z 5. března, tedy z data před pádem letadla. Dalším argumentem je prý shoda chemického složení (hliník, titan, měď, ocel a další) nalezených trosek a materiálů, ze kterých sestával malajsijský letoun Boeing 777.
GeoResonance se při hledání zaměřila na oblast na sever od poslední potvrzené lokace letounu a pokryla při něm pravděpodobné pásmo ztroskotání o rozloze dvou milionů kilometrů čtverečních. Mezi použitými metodami bylo také nasazení technologie pro detekci jaderných hlavic a ponorek.
