Vatikán - Deštivé počasí nezabránilo desetitisícům věřících vyslechnout si dnešní slavnostní požehnání Městu a světu (Urbi et Orbi), které pronesl papež Benedikt XVI. na závěr letošních velikonočních oslav z prostranství před bazilikou svatého Petra ve Vatikánu. Vyzval ke světovému míru a k vyřešení krizí, které zmítají Irákem, Svatou zemí a Tibetem.
Benedikt XVI. ve svém proslovu připomněl význam Velikonoc a vzkříšení Krista a v této rovině upozornil i na humanitární tragédie ve světě. Poukázal na situaci v některých afrických regionech, jako je vleklý konflikt v Dárfúru a v Somálsku, zmínil se i o těžce zkoušeném Blízkém východu a o pokračujících válečných událostech v Iráku a také o krizi v Tibetu.
Vyzval svět k „řešením, která zachovají všeobecné dobro a mír“. Současně dal najevo odmítavý postoj vůči nespravedlnosti, nenávisti a sobectví, které kalí vztahy mezi jednotlivci i celými národy, a vybídl lidstvo, aby se „obrátilo k lásce“.
„Jsou to rány lidstva, otevřené a hnisající v každém koutě naší planety. Jakkoli jsou často ignorovány a někdy i úmyslně zamlčovány, jsou to zranění, jež mučí duše i těla našich nesčetných bratří a sester,“ řekl
papež.
S narážkou na zataženou deštivou oblohu vyjádřil přesvědčení, že stejně jako nyní nad temnými mraky září slunce, září i nad lidstvem světlo naděje.
Nejvyšší představitel římskokatolické církve vyjádřil přání, aby se „síla obnovy velikonočního mystéria projevila v každém z nás, v našich rodinách, v našich městech i v našich národech, aby se projevila v každé části světa“. Vydatný déšť přiměl papeže, aby poněkud změnil program tradičního velikonočního obřadu. Své poselství a požehnání Městu a světu pronesl nikoli z centrální lodžie baziliky svatého Petra, nýbrž z prostranství před ní. Benedikt XVI. a další kněží byli před deštěm chráněni velkým baldachýnem, pod nímž byl vztyčen oltář, zatímco věřící se ukrývali pod deštníky.
Na závěr svého poselství, které kvůli nepohodě zkrátil, pozdravil papež věřící v 63 jazycích, včetně čínštiny a arabštiny, ale také češtiny a slovenštiny. Obřad přenášely televizní stanice do 67 zemí světa a v přímém přenosu mohli papežovo poselství a požehnání zhlédnout i diváci v České republice.
V křesťanském kalendáři je dnešek Božím hodem velikonočním, slavností Zmrtvýchvstání Páně, a tedy největším svátkem křesťanství. Věřící lidé si v kostelech připomínají na základě biblického svědectví vzkříšení ukřižovaného Krista.
Benedikt XVI. v noci na dnešek při velikonoční vigilii ve vatikánské bazilice svatého Petra pokřtil sedm dospělých věřících, mezi nimi i novináře muslimského původu. Liturgii zahájil svěcením ohně jako symbolu světla, a to i duchovního.
Sobotní bohoslužbě předcházela na Velký pátek proslulá křížová cesta se 14 zastaveními v římském Koloseu. Papež, kterému bude v dubnu již 81 let, se do poutě nezapojil, událost ale navzdory nepříznivému počasí sledoval celou z blízkého vrchu Palatina.
Ve čtvrtek Benedikt XVI. posvětil ve svatopetrské bazilice oleje pro nemocné a křižmo pro udělování svátostí, pak v římské bazilice svatého Jana Lateránského předsedal mši na památku poslední večeře Krista s jeho učedníky. Během obřadu umyl nohy 12 kněžím z římské diecéze a připomenul tak Krista, který při poslední večeři umyl nohy apoštolům, aby dal příklad jejich jednání.
