Ramalláh - Drtivá většina Palestinců podporuje žádost své vlády o plné členství v OSN a víc jak polovina věří v její úspěch. Pár dní před klíčovým zasedáním Rady bezpečnosti to ukázal průzkum veřejného mínění.
Jediné hlasování může zásadně změnit jeden z nejdéle trvajících konfliktů. Izraelci a Palestinci mají posledních pět dní, aby ho zvrátili pro svůj prospěch. „Pro nás je nejmíň 127 států. Americké veto by byla prohra hlavně pro Ameriku,“ říká palestinský ministr práce Ahmad Maždalání. „Palestinci neuspějí. Pak snad pochopí, že jedinou cestou jsou přímá mírová jednání,“ je si jistý izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Už přesně rok ale žádná jednání neprobíhají a obě strany odmítají ustoupit v klíčových sporných bodech. Palestinci nechtějí uznat Izrael jako židovský stát a trvají na návratu čtyřmilionové palestinské diaspory. Izrael odmítá rozdělit Jeruzalém a kvůli osadám opustit okupované dvě třetiny západního břehu.
Historie se opakuje. V roce 1988 vyhlásil Jásir Arafat palestinskou nezávislost. Po mírových dohodách s Izraelem se zrodila samospráva. Teď jeho nástupce Mahmúd Abbás žádá uznání plného členství v OSN, tedy samostatný palestinský stát. Jenže vedle Gazy, kterou ovládá Hamás, drží větší část západního břehu stále izraelská armáda.
Napětí přitom roste každým dnem. Množí se demonstrace a izraelská armáda posiluje své šiky. Nepokojů se ale bojí i palestinská policie. Očekávání jsou vysoká, stejně velké ale může být i zklamání arabské ulice.
Před sídlem palestinského prezidenta vyrůstá zbrusu nové náměstí, které má být centrem oslav nezávislosti. V případě neúspěchu v OSN se ale právě toto místo může stát ohniskem nepokojů.
Hamas i diplomaté proti Abbásovi
Radikální islamistické hnutí Hamas dnes znovu kritizovalo Abbásův záměr požádat v OSN o uznání palestinské státnosti. Abbásova žádost v očekávané podobě podle Hamasu znamená ústupek od práv Palestinců a jejich územních nároků. Oživenou aktivitou se na druhé straně diplomaté podle agentury AFP stále ještě snaží Abbásovi jeho záměr rozmluvit, aby tak zabránili „šoku“ v OSN.
Abbás chce příští pátek předložit v OSN žádost o přijetí státu Palestina za plnohodnotného člena - a sice v hranicích ze 4. června 1967, tedy na území západního břehu Jordánu, pásma Gazy a východního Jeruzaléma. Takový požadavek je ale z pohledu Hamasu nedostatečný, protože toto hnutí neústupně prosazuje vyhlášení palestinského státu v rozsahu celé
„historické Palestiny“. Tou Hamas míní území Palestiny od řeky Jordán po Středozemní moře z doby před vznikem státu Izrael, kdy šlo o mandátní území Společnosti národů pod správou Velké Británie (1920 až 1948).
Britský expremiér Blair dnes americké televizi ABC potvrdil probíhající snahy rozmluvit Palestincům podání jejich žádosti. V New Yorku se dnes mají neformální kontaktovat zástupci takzvaného blízkovýchodního kvartetu (OSN, EU, USA a Ruska). V rámci těchto konzultací se zvláštní emisar kvartetu Tony Blair sejde s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem a americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová s šéfkou unijní diplomacie Catherine Ashtonovou.
