Palestina a Izrael se přou o Mezinárodní trestní soud

Jeruzalém - Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes vyzval Mezinárodní trestní soud (ICC), aby nepřijal palestinskou žádost o začlenění Palestiny do své jurisdikce. Podle Netanjahua totiž zájem nepochází od státu, ale od entity navázané na teroristy.

Zapojení Palestiny do struktury Mezinárodního trestního soudu by znamenalo, že soud bude smět posuzovat zločiny spáchanýé na palestinských územích včetně Pásma Gazy. Římský statut, který je nezbytným předpokladem pro začlenění Palestiny pod juristikci ICC, podepsal palestinský prezident Mahmúd Abbás ve středu. Učinil tak poté, co Rada bezpečnosti OSN o den odmítla palestinsko-arabský návrh rezoluce požadující stažení Izraele z okupovaných území do tří let.

Netanjahu bezprostředně po Abbásově podpisu pohrozil příslušnými protiopatřeními. Palestinci by se prý měli trestního soudu obávat víc než Izrael. Židovský stát (podobně jako USA, Rusko a Čína) pravomoci ICC neuznává. Dnes potom Netanjahu ve svém komuniké uvedl: „Očekáváme od ICC, že zamítne pokryteckou žádost palestinské samosprávy, která není státem, ale entitou spjatou s teroristickou organizací, Hamasem, původcem válečných zločinů.“

Abbás hrozil připojením k ICC od roku 2012, ale dosud se k tomu neodhodlal s ohledem na nátlak USA a Izraele. Palestinci mohou soud využívat k napadání legálnosti výstavby židovských osad na okupovaných územích a žalování údajných válečných zločinů spojených s izraelskou vojenskou činností.

ICC jako kamínek v při stavbě státu

Palestinci usilují o to, aby se součástí jejich budoucího státu stal okupovaný Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy s východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Tel Aviv uznává existenci dvou států jako základ budoucího řešení, ale Palestinci prosazované hranice z doby před válečným konfliktem v roce 1967 neuznává.

Palestina tvrdí, že ji už jako stát uznalo více než 130 členských zemí OSN, když před dvěma lety ve Valném shromáždění OSN hlasovaly o novém statusu Palestinců. Ti přestali být pozorovatelskou entitou a stali se pozorovatelským státem. Právě na základě tohoto rozhodnutí chce palestinské vedení usilovat o členství v různých mezinárodních organizacích – včetně ICC.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 1 hhodinou

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 1 hhodinou

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 2 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...