Doněck - Bojiště na Donbasu v posledních hodinách utichlo. Místo kulek si ale obě strany o to více vyměnují slovní útoky. Ukrajinská armáda dnes podle svých zástupců začala stahovat těžké zbraně, což ale povstalci zpochybnili. Sami tvrdí, že stáhli 90 procent své výzbroje a dávají armádě ultimátum: Pokud Kyjev se stahováním skutečně nezačne do pátečního večera, mohou prý vrátit své odsunuté bojové prostředky zpátky na frontu.
Klid dnes během dne panoval u Mariupolu, Debalceve i Luhansku. Kyjev už dříve avizoval, že se stahováním těžkých zbraní počká, až pár dnů nezemře žádný voják. Šéf doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko přitom prohlásil, že povstalci se rozhodli dát Kyjevu ultimátum. "Dáváme jim čas do pátečních 18:00 SEČ, aby s odsunem těžkých zbraní začali. Nestane-li se tak, vyhrazujeme si právo vrátit naši odsunutou bojovou techniku zpátky na frontu. Kyjev v Donbasu ztrácí jednu bitvu za druhou, měl by mít zájem na dodržování minských dohod," prohlásil Zacharčenko.
Kyjev přitom dnes oznámil, že stahování armádní vojenské techniky z linie palebného dotyku už začalo. Během dneška měli vojáci odsunout nejméně 25 kilometrů od stanovené hranice protitankové kanóny ráže 100 milimetrů MT-12. Další mluvčí operace Anatolij Stelmach dodal, že stahování děl potrvá 24 hodin a pak bude následovat odsun raketometů Grad a další těžké výzbroje.
Vzbouřenci ohlásili stahování svých děl už v úterý. Tvrdili přitom, že tak činí přes opakující se útoky ukrajinské armády. Zpravodajové agentury AP dnes viděly odjezd nejméně šesti samohybných děl rebelů od frontové linie blízko obce Olenivka, která leží jižně od Doněcka.
- Děla ráže 100 milimetrů mají podle minské dohody obě strany stáhnout z fronty do takové vzdálenosti, aby vznikla „bezpečná zóna“ o šíři nejméně 50 kilometrů. U zbraní větší ráže má tato vzdálenost být ještě větší, v případě raketometů typu Tornado, Uragan a Smerč či taktických raket Točka má jít o 140 kilometrů.
- Armáda má stahovat své zbraně od současné frontové linie, separatisté od linie z 19. září. Stažení těžkých zbraní z fronty by mělo být dokončeno do 14 dnů.
Nepřátelské jednotky se sice přemisťují, zatím je ale příliš brzy, aby se dalo ověřit, zda skutečně stahují těžké zbraně, jak separatisté tvrdí, podotkl mluvčí protipovstalecké operace. „Naše rozvědka se tím zabývá,“ poznamenal Stelmach. Kyjev se obává, že je to jen taktika rebelů, jak se přiblížit ke strategickému přístavu Mariupol.
Opatrný optimismus ale už vyjadřují i sami bojovníci nasazení v místech konfliktu. „Naše děti věří, že už na Ukrajině bude mír. A chtěl bych taky všechny naše děti od vojáků tady pozdravit,“ prohlásil ukrajinský voják Roman.
Rusko výhrůžky Západu odmítá
Evropa má být ale podle předsedy Rady Donalda Tuska připravena na jakýkoli další scénář. Souhlasí s ním i šéf americké diplomacie John Kerry. „Příměří dojednané v Minsku bylo už mnohokrát porušeno. Takže teď vyvstává otázka - jsme na cestě, kdy se klid zbraní skutečně začne dodržovat, nebo je tu hrozba například v podobě Mariupolu a je třeba jasně a výrazně odpovědět? Pokud ano, byla by to výzva k dalším sankcím a dalším opatřením,“ konstatoval Kerry.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg pak varoval před „jakýmkoli rozšířením území drženým separatisty“ na Ukrajině. Označil to za nepřijatelné. Šéf Aliance také vyzval Rusko, aby stáhlo z Donbasu „více než tisíc kusů“ těžké vojenské techniky.
Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO
"Rusko přesunulo v posledních měsících (na Ukrajinu) více než tisíc kusů vybavení, dělostřelectva, pokročilých systémů protiletecké obrany a tanky. Musí stáhnout tato zařízení a přestat podporovat separatisty. Jakýkoli pokus dalšího rozšíření území drženého separatisty by bylo jasným porušením dohody v Minsku. A to by bylo nepřijatelné pro mezinárodní společenství.
Ruský ministr zahraničí Segej Lavrov vyčetl Západu, že výhrůžky nových sankcí mají jen odpoutat pozornost od plnění minských dohod. Současně upozornil, že i pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zaznamenali výrazný pokles intenzity přestřelek na Donbasu.
Podle Lavrova jde o důkaz, že příměří přece jen přináší výsledky. „Pro nás není hlavní oblažit západní státy či západní politiky, kteří nám vyhrožují sankcemi, ale zajistit mír a spolehlivé politické urovnání krize,“ prohlásil Lavrov.
- Konflikt na východě Ukrajiny mezi proruskými separatisty a vládními silami si od loňského dubna vyžádal na 5 800 mrtvých.
