Omluva Balesovi nepomohla. Na svobodu se už nepodívá

Seattle (USA) - K trestu doživotního vězení bez možnosti podmínečného propuštění na svobodu odsoudila dnes americká vojenská porota seržanta Roberta Balese, který loni povraždil v Afghánistánu 16 civilistů, včetně žen a dětí. Během včerejšího slyšení se Bales za své činy omluvil a vraždy označil za zbabělost. Už v červnu se Bales k činům přiznal, aby se vyhnul trestu smrti.

Loni 11. března Bales před úsvitem opustil vojenskou základnu s pistolí ráže devět milimetrů a s útočnou puškou M-4, která byla doplněna o granátomet. Poté v několika domech blízké vesnice postřílel afghánské civilisty a těla některých obětí spálil. Ve vraždění pokračoval ve vedlejší vsi. Jde zřejmě o nejhrůznější čin jediného amerického vojáka během afghánské války.

„Během několika hodin usmrtil generaci lidí a navždy zničil životy ostatních,“ řekl prokurátor Jay Morse. „Ode dneška až do dne, kdy zemře, by jeho oficiálním titulem mělo být jen: trestanec,“ dodal.

Několik přeživších a rodinní příslušníci obětí, kteří byli převezeni do USA, poskytli tento týden svá svědectví. Jeden z nich proklel Balese za to, že zaútočil na lidi, z nichž někteří spali a jiní prosili o milost. „Když někdo přijde o dítě, celý jeho život se tím zcela rozvrátí,“ řekl muž, který přišel při masakru o 11 členů rodiny, včetně matky, manželky a šesti ze sedmi svých dětí.

Porota se přiklonila k tvrdšímu verdiktu a vyslyšela obžalobu, podle níž by měl být Bales až do konce svého života ve vězení. Obhajoba naopak usilovala o docílení alespoň mírnější verze doživotního trestu s možností podmínečného propuštění nejdříve po 20 letech.

Bales byl údajně do Afghánistánu nasazen proti své vůli, když měl za sebou již tři mise v Iráku. Válka na něm podle obhajoby zanechala vážné stopy, kvůli prožitým traumatům bral léky a často pil alkohol. Pod jejich vlivem byl údajně i onoho osudového dne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc mužů u Sumské oblasti, řekl Zelenskyj

Rusko shromažďuje přes padesát tisíc vojáků poblíž ukrajinské Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Sumská oblast sousedí s ruskou Kurskou oblastí, do které loni překvapivě pronikly ukrajinské jednotky. Ruský vládce Vladimir Putin nedávno řekl, že ruská armáda vytváří „nárazníkovou bezpečnostní zónu“ podél hranic s Ukrajinou.
06:21Aktualizovánopřed 5 mminutami

Čína je dle české vlády odpovědná za kyberkampaň proti resortu zahraničí

Česká vláda označila Čínu za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z komunikačních sítí ministerstva zahraničí. Úřad to ve středu oznámil na webu. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na síti X dodal, že nechal kvůli kyberútokům předvolat čínského velvyslance v Praze. Na ministerstvu zahraničí šéf resortu zavedl nový a podle něj bezpečnější komunikační systém.
10:43Aktualizovánopřed 12 mminutami

Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.
před 39 mminutami

Kosmická loď Starship předčasně explodovala, Musk let označuje za úspěch

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska v úterý vyslala na devátý zkušební let svou kosmickou loď Starship, informují světové agentury. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu v jižním Texasu v úterý v 18:35 místního času (01:35 SELČ). Zhruba po půl hodině nad ní ale SpaceX ztratila kontrolu.
před 1 hhodinou

Francie učinila první krok k povolení asistovaného úmrtí

Francouzští poslanci v prvním čtení schválili návrh zákona, který umožní podat nevyléčitelně nemocným lidem smrtící preparát. Norma o asistovaném úmrtí vyvolala v zemi velkou debatu a její podoba vznikala dlouhá léta, uvedla agentura AFP. Návrh podle ní neobsahuje výrazy asistovaná sebevražda nebo eutanazie, které řada politiků odmítala, a stanovuje striktní podmínky, za kterých má pacient na pomoc s ukončením života právo.
před 1 hhodinou

V ruském zajetí zemřelo přes 200 vojáků, hlásí Ukrajina. Přeživší mluví i o mučení

O víkendu proběhla zatím největší výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou. Navracející se vojáci však hovoří o děsivých podmínkách věznění, mučení i týrání. Válčící strany si vyměňují také těla padlých a při jejich ohledání lékaři nacházejí stopy brutálního zacházení. Kyjev potvrdil, že v ruském zajetí prokazatelně zemřelo 206 příslušníků ukrajinské armády. Seznam mrtvých se ale podle odhadů úřadů bohužel ještě výrazně rozroste. Korektní zacházení s válečnými zajatci přitom jasně upravuje mezinárodní humanitární právo. Jeho vymáhání je ale v Rusku za současné situace prakticky neproveditelné. Z toho důvodu Ukrajina i mezinárodní organizace vše důkladně mapují.
před 3 hhodinami

V Řecku obvinili členy pobřežní stráže za ztroskotání lodě s běženci

Řečtí vyšetřovatelé obvinili sedmnáct členů pobřežní stráže v souvislosti s předloňským ztroskotáním lodě s běženci. Při největším takovém neštěstí ve Středozemním moři za poslední dekádu utonulo u ostrova Pylos až 650 lidí. Řecké úřady dosud jakoukoli vinu za potopení přeplněného plavidla odmítaly. Obviněné nyní čekají v příštích týdnech výslechy. Teprve pak soud rozhodne, jestli s nimi zahájí standardní řízení. Zatím není jasné ani to, jaký trest by jim mohl hrozit.
před 4 hhodinami

Jedna z nejnebezpečnějších hranic světa je „načrtnutá krví“

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.
před 5 hhodinami
Načítání...