Odposlechy? Spojené státy zákonem spoutaly NSA

Washington – Spojené státy po čtyřech desítkách let poprvé výrazněji omezily pravomoci tajných služeb - prezident Barack Obama podepsal zákon, který odebírá Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) pravomoc hromadně sbírat data o telefonní komunikaci. Nově je budou shromažďovat telekomunikační firmy a tajné služby do nich budou moci nahlížet jen se svolením soudu.

2 minuty
Reportáž: Spojené státy omezily pravomoci NSA
Zdroj: ČT24

Zákon známý pod názvem Patriot Act, který masový sběr dat umožňoval, byl jedním z protiteroristických opatření přijatých po útocích z 11. září 2001. Mnozí kritici tvrdili, že norma umožňuje nepřípustný zásah do soukromí Američanů. Freedom Act některé části tohoto zákona obnovuje, sledovací pravomoci tajných služeb však výrazně omezuje a podřizuje soudu. Doba, kterou bude NSA mít na předání pravomocí soukromým společnostem, je půl roku.

Někteří republikánští konzervativci, kteří v čele se šéfem senátní většiny Mitchem McConnellem bojovali za co největší pravomoci tajných služeb a neúspěšně se snažili prodloužit v neděli skončenou platnost zákona známého jako Patriot Act, se při bouřlivé debatě v Senátu rozhodli přijít s vlastními pozměňovacími návrhy. Hrozilo, že návrh zákona poputuje zpět do Sněmovny reprezentantů.

Dílčí vítězství Edwarda Snowdena

Senát ale nakonec normu schválil a týž den ji podepsal i prezident Barack Obama. „Schválili jsme nejvýznamnější reformu stálého dozoru za desítky let. A to díky tomu, že jsme odložili ideologii a podněcování strachu. Tento zákon ochrání bezpečí Spojených států, ale také soukromí Američanů,“ prohlásil demokratický senátor za stát Vermont Patrick Leahy.

Nový zákon je reakcí Kongresu na slib prezidenta Obamy zreformovat NSA poté, co bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden poskytl tisku utajované informace o monitorovacích programech. Schválení Freedom Act je tak po dvou letech jeho malé vítězství; debata, kterou uprchlík žijící v Moskvě rozpoutal, nezapadla pod stůl, totiž vedla k největším omezením amerických tajných služeb od sedmdesátých let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 19 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 21 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...