Praha – Zatímco ruští komentátoři hodnotí dekádu Václava Klause ve funkci hlavy státu s uznáním, belgický list La Libre Belgique ho vidí jako černého prince, který uškodil obrazu své země. Britský deník Financial Times naopak vyzdvihl Klausovo politické nadání a schopnosti využít do krajnosti svých pravomocí.
Politolog Alexej Makarkin v rozhlasové stanici Golos Rossiji uvedl, že cílem ústavní žaloby českých senátorů je zasadit maximální úder Klausově reputaci a psychologicky ovlivnit vnímání jeho skutků. „Silné emoce ohledně amnestie dříve či později odezní a sotva dokážou škrtnout desetileté výsledky Klausova působení v prezidentské funkci,“ soudí Makarkin.
„Po obvinění z velezrady bude pro něj ale daleko složitější kritizovat jako řadový občan akce české politické elity, s níž se během celého svého mandátu rozcházel v názorech na evropskou integraci,“ uvádí se v komentáři.
Klaus nebyl ničí loutkou, dovolil si mít svůj názor
Agentura NewsBalt přinesla komentář ruského experta na středoevropskou politiku Vadima Truchačova, který klade otázku, zda může mít „vůdce nevelké země svůj názor, aniž by souhlasil s pány ve Washingtonu a v Bruselu“. Klaus to podle autora dokázal „a sotvakdo ho přitom může nařknout, že je čísi loutkou“.
„Klausův předchůdce na prezidentském postu Václav Havel byl zuřivým atlantistou a kritikem Ruska. Nadával naší zemi důvodně i bezdůvodně, byl účastníkem prakticky všech rusofobních konferencí. Rusko-české vztahy v době jeho vlády stagnovaly, oživil je až příchod Václava Klause,“ píše se v komentáři.
„Nelze přitom tvrdit, že odcházející český prezident byl proruským politikem. Ani jednou se nezmínil o slovanském sbratření, kritizoval SSSR a socialismus. Klaus prostě chtěl, aby se Rusko a Rusové přestali démonizovat. Viděl v naší zemi jedno ze světových silových center a významného hospodářského partnera,“ napsal Truchačov.
„Je pozoruhodné, že při setkáních s Vladimirem Putinem a Dmitrijem Medvěděvem se Klaus nestyděl mluvit rusky. V letech jeho mandátu se ruština znovu stala populární mezi českou mládeží a zaostávala jen za angličtinou a němčinou. Díky Klausovi získaly rusko-české vztahy novou kvalitu a principiálně se odlišily například od vztahů rusko-polských nebo rusko-pobaltských,“ zdůrazňuje autor komentáře. „Klaus odchází z úřadu s vysoce vztyčenou hlavou,“ píše závěrem komentátor agentury NewsBalt Vadim Truchačov.
La Libre Belgique: Na shledanou černému princi
Poslední dny Václava Klause v úřadu popsal belgický list La Libre Belgique pod titulkem „Na shledanou černému princi“. Zdůraznil, že Klaus zažívá obtížný závěr prezidentství vzhledem k žalobě pro velezradu. List píše i o „škodách, které Klaus způsobil obrazu své země během deseti let ve funkci“. Prezident dělal maximum pro blokování evropské integrace a podepsal Lisabonskou smlouvu jen za cenu výjimky z charty základních práv, napsal list.
Klaus se označoval za liberála, ale ve společenských otázkách jím rozhodně nebyl, soudí belgický list. Snažil se bránit registrovanému partnerství ve jménu odmítání „homosexualismu“. Zpochybňoval tezi globálního oteplování a o jejích stoupencích řekl, že jejich „zelený fanatismus je stejně nebezpečný jako komunismus“. Klaus popíral účast některých českých dozorců na genocidě Romů a tábor v Letech byl pro něj jen „místem, kam se zavírali lidé, kteří nechtěli pracovat,“ píše La Libre Belgique.
Byl s to zorganizovat s důstojností pohřeb Václava Havla, ale v posledních týdnech se vrátil k obsesi vůči svému předchůdci. Když v interview polskému listu řekl, že Havel byl „extrémní levičák“, svého druhu jakobín z francouzské revoluce, tak ztratil tu trochu sympatií, které ve své zemi měl, uvedl belgický list.
Die Welt: Hořké loučení euroskeptika Klause
Německý list Die Welt poznamenal, že konec Klausova úřadování v čele státu poškodilo obvinění z velezrady a odcházející prezident má v průzkumech veřejného mínění rekordně nízkou popularitu. Přesto Klaus zažil na Hradě i řadu světlejších okamžiků, připouští Die Welt.
Klaus přiznal, že by byl jeho život jednodušší, kdyby amnestii nevyhlásil. Nezašel ovšem tak daleko, aby uznal, že to bylo špatné rozhodnutí. Pokud soud uzná Klause vinným, jediným důsledkem pro něj bude ztráta prezidentské penze, což z něj chudého člověka neudělá. Mnohem horší pro něj je fakt, že bylo dotčeno jeho ego, píše Die Welt.
A právě jeho ego ho vedlo k tomu, aby v jednom z rozhovorů shrnul celou dobu od roku 1989 jako politický boj mezi ním a Václavem Havlem. Osoba prezidenta by měla spojovat národ, a Klausovi se podařil přesný opak. V současnosti jsou Češi více než kdy dřív rozděleni na dva tábory kolem dvou prezidentů.
Bývaly doby, kdy prezident Klaus v průzkumech veřejného mínění předčil popularitou i Václava Havla. Po vyhlášení amnestie se ale jeho popularita propadla až na 27 procent, což je absolutně nejmíň za celou dobu jeho politické kariéry.
Financial Times: Klaus se těžko ztratí v ústraní
Britský deník Financial Times zdůrazňuje, že Václav Klaus končí desetiletí ve funkci žalobou pro velezradu kvůli amnestii. „Poškodila reputaci muže, který byl jedním z gigantů české postkomunistické politiky společně s Václavem Havlem, jenž byl jeho naprostým protikladem a hlavním ideologickým nepřítelem dokonce i po své smrti,“ napsal ekonomický list.
Až do roku 1989 byl Klaus poměrně neznámým ekonomem, který se stranil politiky jako většina Čechů s výjimkou odvážné skupiny disidentů kolem Havla, uvedly Financial Times.
Klaus má podle listu vrozené politické nadání. Spustil ekonomické reformy, které pomohly proměnit Československo a pak Českou republiku v tržní ekonomiku, ale za cenu vzniku oligarchů, kteří využili nedostatků v privatizačním programu ke zbohatnutí, uvedl deník a připomněl Klausův boj s Havlovým odkazem, který se promítl i do nedávné prezidentské kampaně.
Své omezené pravomoci využil beze zbytku
Jako prezident Klaus do krajnosti využíval omezených pravomocí svého úřadu a stal se posledním lídrem EU, který ratifikoval Lisabonskou smlouvu. Jeho útoky na euro získaly na věrohodnosti, když se jednotná měna potácela v krizi, a byl faktorem minimální podpory Čechů pro vstup do eurozóny. Jeho zahraniční politika prokazovala zřetelný proruský sklon, poznamenávají Financial Times.
Amnestie zřejmě zastíní jeho rozsáhlou politickou bilanci. Ale Václav Klaus se sotva ztratí v ústraní, napsaly FT a připomněly, že odcházející prezident začíná přednášet v libertariánském Cato Institute ve Washingtonu, kde jsou jeho obrazoborecké názory vítány.
