Odborníci OSN, kteří mají vyšetřit použití chemických zbraní v Sýrii, jsou zatím v Turecku

Ankara - Odborníci OSN, kteří mají vyšetřit případy použití chemických zbraní v Sýrii, už dorazili do sousedního Turecka, kde mohou získat nejen informace o syrských útocích, ale i krevní vzorky lidí postižených těmito útoky. Sýrie v minulosti tým na své území nepustila, i když původně s vyšetřením incidentů souhlasila.

Skupinu sestavil generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Její členové byli už v dubnu na Kypru připraveni odjet do Sýrie. Skupinu vede švédský vědec Ake Sellström, s nímž dnes jednal turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu.

Dle Reuters chce skupina v Turecku získat informace o chemických útocích v Sýrii. Skupina v Turecku sice nebude schopná získat vzorky půdy a další potřebné vědecké důkazy, ale může se dostat ke krevním vzorkům postižených osob a také k informacím rozvědek.

  • „Jelikož nemůže odjet do Sýrie, navštěvuje Sellström země jako Turecko, Francii nebo Británii, aby získal informace o použití chemických zbraní,“ sdělil nejmenovaný turecký diplomat.
Boje v Sýrii
Zdroj: AP/Andoni Lubaki/ČTK

První snímky a informace o lidech vystavených v Sýrii údajně chemickým zbraním se objevily v březnu. Armáda a opozice se z útoků obvinily navzájem a obě strany žádaly nezávislé vyšetření. Damašek ale nechtěl týmu OSN povolit vstup do všech míst, pouze na jednu lokalitu předpokládaného incidentu.

Sýrie patří ke státům, které se nepřipojily ke konvenci o chemických zbraních, z toho důvodu není Sýrie podrobena inspekcím. Rozvědky odhadují, že jsou tam jedny z největších zásob chemických zbraní včetně sarinu. Syrská vláda obvinění z použití chemických zbraní vytrvale odmítá a považuje je za záminku pro intervenci.

Důkazy o chemických útocích mezitím dodávaly jiné strany, nejnověji francouzští novináři, kteří přivezli do Evropy prý i biologické vzorky. Francie pak oznámila, že laboratorní testy prokázaly použití chemických zbraní.

Také USA se pak přiklonily k tomu, že tyto zakázané zbraně použity byly. Washington dospěl rovněž k názoru, že chemické zbraně má pod kontrolou v Sýrii jedině režim, takže musí být odpovědný i za jejich použití. Washington potom rozhodl, že opozici rozšíří pomoc i na zbraně.

Merkelová: Pomoc ano, nevyzbrojujte ale povstalce

K vyzbrojování opozice se dnes vyjádřila kriticky německá kancléřka Angela Merkelová. Řekla, že chápe, proč Británie, Francie a USA uvažují o zbrojních zásilkách syrským povstaleckým skupinám, které právě čelí náporu syrské armády a libanonského Hizballáhu. Dle kancléřky ale zbrojení opozice představuje předem nevypočitatelné riziko. Také další kritici poukazují na to, že další zbraně konflikt prodlouží, ale poměr sil nijak výrazně neovlivní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 8 mminutami

Pro Rusy je těžší získat azyl v USA, deportace zesílily

Po rozpoutání plnohodnotné invaze na Ukrajinu ze strany Moskvy v roce 2022 a utužení režimu v Rusku žádali tamní občané o azyl ve Spojených státech dvakrát více než v zemích Evropské unie, píše ruský nezávislý server Věrstka. Washington ale v poslední době zpřísnil podmínky pro schvalování žádostí, a propustnost amerických hranic se tak v roce 2025 výrazně snížila. Server popsal, jak USA při deportaci Rusů ze země postupuje.
před 28 mminutami

Trump nabídl Putinovi členství v Radě míru

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý uvedl, že přizval ruského vládce Vladimira Putina do Rady míru, která má za cíl pomoci ukončit světové konflikty, napsala Reuters. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o tom, že Putin obdržel pozvánku, informoval již v pondělí. Zda se Rusko, které na Putinův rozkaz vede už takřka čtyři roky válku proti sousední Ukrajině, k Trumpově radě připojí, Peskov nesdělil.
před 1 hhodinou

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 1 hhodinou

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...