Mezi tisícovkami běženců ze Střední Ameriky, kteří přišli do mexické Tijuany u hranice se Spojenými státy, roste neklid. Stěžují si, že se k nim mexické úřady nechovají dobře a snaží se je donutit k odchodu. Vedení města ale naopak obviňuje nově příchozí, že nerespektují nařízení a čekají na příležitost hranici nelegálně překročit. Mexiko nakonec přistoupilo na záměr USA vracet zpět zaregistrované středoamerické migranty, kteří žádají o azyl ve Spojených státech.
Od nového života je dělí zeď. Zpravodaj ČT natáčel v mexické Tijuaně na hranici s USA
Pohled na život migrantů v Tijuaně (zdroj: ČT24)
Mexické ministerstvo zahraničí také sdělilo, že bude přijímat migranty zpět „dočasně a z humanitárních důvodů“ a že se to bude týkat zejména nezletilých, ať už s doprovodem či bez. Mexická televize ve čtvrtek uvedla, že Spojené státy nesmějí od roku 2008 okamžitě deportovat nezletilé ze třetích zemí do Mexika, dokud imigrační soud nerozhodne o jejich osudu.
Někteří považují oznámení za ústupek nové mexické vlády levicového prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Spojené státy nicméně tento týden přislíbily Mexiku, Hondurasu, Guatemale a Salvadoru asi 10,6 miliardy dolarů (téměř 239 miliard Kč) na ekonomický rozvoj. Cílem je vytvořit pracovní příležitosti v těchto zemích, aby odsud lidé neodcházeli za lepším životem do USA.
Události: Zpravodaj ČT natáčel v mexické Tijuaně na hranici s USA (zdroj: ČT24)
Běžencům chybí peníze a stěžují si na životní podmínky
Jednou z běženeckých rodin stanujících u plotu mezi Mexikem a Spojenými státy je i Genny s manželem a čtyřmi dětmi. Údajně kvůli hrozbám od gangu zabírajícího půdu už před třemi lety opustili farmu v Hondurasu; nejdřív byli uprchlíky ve vlastní zemi, poslední měsíce šli do Spojených států.
V Tijuaně jsou dva týdny a nemají už peníze. Za to, že přežívají na ulici, podle nich mohou místní politici. „Mexičani nás trestají. Nedovolují lidem, aby nám přinesli pomoc. Chtějí nás odtud dostat pryč,“ říká Genny Cantarerová.
Úřady to odmítají. „Nabídli jsme jim ubytování, jídlo, léky, vše, co potřebují, včetně dětských plen. Dokonce i psychologickou pomoc, když o ni požádají,“ říká člen městské rady Tijuany Genaro López, který opustil kancelář a většinu dne tráví mezi migranty. Je přesvědčen, že od hranice nechtějí odejít, protože ji hodlají ilegálně překročit.
Tijuana směřuje veškerou pomoc do velkého sportovního komplexu, který leží půl hodiny autobusem od hranice. Financuje ji z vlastních prostředků a bez pomoci federální vlády. „Mělo by se tam vejít až deset tisíc lidí. Už při třetinové obsazenosti ale místo vypadá přelidněně,“ říká zpravodaj ČT David Miřejovský.
Nově příchozí si stěžují především na hygienické podmínky. Majitel jednoho ze zdejších domů na to hbitě zareagoval a na dvorku zpřístupnil za poplatek tři toalety a sprchu, popisuje zpravodaj ČT s tím, že kvůli velkému zájmu sociální zařízení ještě rozšiřuje.
Cesta za americkým snem však může skončit i tragicky. Sedmiletá dívka, která s rodinou ilegálně překročila hranici z Mexika do Spojených států, zemřela na dehydrataci a šok. Podle pohraniční stráže nepila a nejedla několik dní.
Lidé jako bankovky
V listopadu zadržely hlídky na 1100 migrantů, kteří se pokusili překonat plot – odhadem tisícovce se to podařilo; přibývá i lidí deportovaných opačným směrem.
Například Armando Rizo snil o vlastním domě ve Spojených státech. Doma v mexickém státě Irapuato vše prodal a neváhal zaplatit vysokou sumu převaděči, aby ho společně se třemi členy rodiny nepozorovaně dostal přes hranici. „Jako dítě jsem hodně vytrpěl. Mám děti, rodinu. Nechci, aby mé děti zažily to, co já,“ uvedl Armando.
Jeho sen ale rychle skončil. Převaděč ho v noci omráčil železnou tyčí a o vše okradl. Armando má na hlavě viditelné zranění i po několika dnech, představy, že se usadí ve Spojených státech, se ale nevzdal – stejně jako manželé Mario a Claudia, které americké úřady nedávno zadržely a deportovaly poté, co v USA žili ilegálně půl roku.
„Lidé, co byli deportovaní, nejsou v Tijuaně vítaní. Místní policie v nás vidí jen bankovky. Sebrali nám telefony i všechy ostatní cenné věci,“ řekl Mario García, občan Mexika deportovaný z USA.
Ve městě vyrostlo mnoho stanových táborů. Některé jsou na veřejných místech, jiné dobře ukryté – aby se jejich obyvatelé nestali snadným terčem zločinců. Kolem stanů se živě debatuje – nejčastěji o přechodu hranice, která je vzdálená jen pár metrů. V Mexiku svou budoucnost nevidí nikdo z těchto lidí.
Trump hrozí, že zablokuje vládu, pokud nedostane peníze na stavbu zdi
Americký prezident Donald Trump mezitím stále hledá peníze na dostavbu hraniční zdi. V úterý uvedl, že pokud američtí zákonodárci nevyčlení peníze na její stavbu, je připraven obejít Kongres a bariéru vybudovat s pomocí armády.
Z výstavby zdi, která podle Trumpa zastaví migranty, kriminálníky a pašeráky drog, učinil šéf Bílého domu před prezidentskými volbami v roce 2016 ústřední slib. Na jeho splnění ale nedostal od Kongresu peníze. Trump žádá pět miliard dolarů (téměř 114 miliard korun). Zákonodárci mu ale poskytli finance jen na stavbu krátkých úseků či opravu těch stávajících.
V současné době Bílý dům s Kongresem vyjednává o financích, které federální vládě umožní fungovat. Čas na dohodu je do 21. prosince, poté vláda nebude mít peníze na svůj provoz a bude muset zavřít úřady, které nejsou nezbytné pro bezpečnost země. Nedostane-li Trump na stavbu zdi dost peněz, nebude prý mít jinou možnost než znemožnit fungování vlády. „Budu pyšný, pokud zablokuji vládu kvůli bezpečnosti na hranicích,“ prohlásil v úterý.