Paříž – Vláda Francie čelí kritice za organizaci dnešní pařížské přehlídky na Champs Ellyseé, která připomíná výročí dobytí městské pevnosti Bastila a začátek Francouzské revoluce v roce 1789. Ochránci práv totiž protestovali proti účasti některých delegací z bývalých afrických kolonií. Státy z oblasti střední Afriky slaví 50 let vlastní nezávislosti a byly vyzvány, aby se zúčastnily vojenské přehlídky v hlavním francouzském městě. Podle zástupců organizací zabývajících se lidskými právy by někteří z pozvaných vůdců a armádních velitelů měli být místo účasti na mezinárodních přehlídkách spíše souzeni za válečné zločiny.
Kritici hodnotí pozvání afrických vůdců jako falešné gesto, podle kterého Francie svým bývalým državám v Africe „udělila“ nezávislost. Dnešní společná účast je prý pokrytecká, neboť kolonie ve své době samy tvrdě bojovaly proti francouzskému útlaku. Ochránci lidských práv však ponejvíce naráží na minulé i současné politické poměry - ve státech Kamerun, Niger, Čad nebo Kongo. Podle listu Le Monde nelze popřít, že se v několika případech tamní vlády podílely na krvavých masakrech.
Mezinárodní federace lidských práv (FIDH), zastřešující podobně orientované skupiny po celém světě, uvedla v dopise adresovaném prezidentu Nicolasi Sarkozymu „vážně znepokojení nad tím, že v delegacích některých zemí se mohou vyskytovat osoby odpovědné za vážná porušování lidských práv“.
„To, že nějaká armáda má krev na rukou, bohužel není neobvyklé. My ale hledáme jisté osoby, které mohly mít podíl například na mučení,“ řekl prezident Mezinárodní federace pro lidská práva v Paříži Michel Tubiana. Na prestižním pařížském bulváru v průběhu přehlídky pochodovalo celkem 400 afrických vojáků. Své zastoupení zde mělo 13 z celkem 14 bývalých francouzských kolonií. „Nechápu, proč toto datum využili k poctě armád symbolizujících útlak. Tito vojáci tam odpochodují, pak se vrátí domů, kde budou ohrožovat vlastní lidi,“ dodal opoziční středoafrický předák Elois Enguimate.
FIDH: Francie vzdává čest diktátorům, místo aby je stíhala
Podle autorů dopisu jde o značný paradox, pokud by během oslav národních hodnot „mělo být právě těmito hodnotami opovrhováno přítomností trýznitelů, diktátorů a ničitelů lidských práv“. Zástupci federace si v dopise také posteskli nad tím, že místo perzekuce podobných osob Francie s těmito lidmi oslavuje.
Gabonský aktivista Marc Ona přirovnal africké vůdce na oslavách státního svátku „k místodržícím, kteří se sešli s vrchním kolonizátorem Sarkozym, aby společně oslavili udržení Afriky v mezinárodní bídě“. Hlava Francie však rezolutně popřela obvinění z nějaké „koloniální nostalgie“. V reakci Sarkozy uvedl, že přítomnost afrických jednotek na státních oslavách Francie byla dokladem „pevného pouta krve“, která spojuje Francii s bývalými koloniemi. Připomněl, že během dvou světových válek zemřely za Francii tisíce vojáků z Afriky.
Minulostí je už naopak opulentní zahradní slavnost, která po přehlídce následovala pravidelně od 70. let. Letos ji prezident Sarkozy kvůli úsporám zrušil. Loni totiž pro 7 500 hostů přišla Francouze v přepočtu na 20 milionů korun.
Dobytí Bastily je považováno za počátek revoluce i symbolický akt vzniku moderní Francouzské republiky. V posledních letech se ustálil zvyk každoročně zvát cizí jednotky k účasti na průvodu městem.
